Nenávist

Tak tenhle film pravem nese oznaceni horor. Od zacatku do konce silene husta atmosfera (navic si vse vystaci bez gore efektu nebo podobnejch veci), podporena opravdu vynikajicima a mrazivejma zvukama a misty hudbou. A nektere lekacky a sceny byli fakt tak silny az z nich mrazilo. Ale abych jen nechvalil, tak i kdyz je scenar vcelku promakanej, je to porad o tom samem tj. nekomu se zjevujou bily lidi a hlavne kluk (misty pusobi ty "duchove" trochu komicky). Na jednu stranu je dobre, ze se cely film nevenoval jen jedne osobe, ale jsou tu videt osudy vic lidi, jenze zase na druhou stranu misty sem se v deji a hlavne v casove posloupnosti ztracel a taky jsem misty nevedel kdo je kdo, protoze jsou si japonci dost podobny. Navic to je takove bez zacatku a bez konce, rozhodne bych chtel videt druhej dil. Takle hustej horor jsem uz dlouho nevidel, takze slabsich 5*. Bacha na cerne kocky. (03.09.2005)

Zachovávám zájem, úctu a obdiv k japonské kultuře a tradicím a rovněž si myslím, že jsou Japonci mistři strašidelných příběhů a filmových hororů, ale tenhle snímek mi tedy nesedl ani trochu. Naprosto jsem se ztrácel v ději a nevím, zda jsem pointu vůbec pochopil. Měl jsem problém s postavami, ženské postavy mi připadly všechny stejné a to nechci působit jako rasista, ale zkrátka asi potřebuji polopatické americké přepracování srozumitelné i pro "hloupého" diváka. (14.09.2009)

Ďalší vynikajúci horor z Japonska. Priznávam, že mi pripadal ako variácia Ringu, ale narozdiel od Ringu, kde bolo zopár napínavých scien, Ju-on nenechá vydýchnuť od začiatku do konca. Vrcholne pôsobivé scény sú najmä s matkou (pripomína Sadako, ale ten akustický prejav je strašidelnejší), ale ani ostatné lakačky nezaostávajú. Som rád, že som ho nepozeral sám a že mám havina, ktorý nemá rád mačky. (06.02.2005)

Nějak na mě tyhle Šimizuovy "džuonovský" duchařiny nefungujou, jsou na můj vkus málo horrorový (třeba ten "strašidelnej" chlapeček) a na podobný filmy se dívám spíš kvůli obohacení mýho filmovýho repertoáru o díla z jiných kulturních okruhů. A když už člověk prve viděl Džuon 1 i Džuon 2, je to vcelku banální podívaná, i když jistou objektivní hodnotu i subjektivní diváckou přitažlivost jí neupírám. Nejlepší moment - cizí ženská hlava pod peřinou, to se mi líbilo a příjemně mě při tom zamrazilo. (25.06.2020)

Neobyčejně působivá kombinace pomalého až líného děje a velmi znepokojující postavy malého japonského chlapečka,který se vám v noci může vejít do kteréhokoliv kouta nebo skříně.Fuj,to je ale vyvedená postavička,ten mi dal,pazgřivec jeden!Fakticky zajímavě pojatý horor,neuvidíte potoky umělé krve,ale když uvidíte periferním viděním pohyb ve stínech,bude vám to hodně vrtat hlavou,možná to půjdete i zkontrolovat.... (16.07.2016)