Nenávist 2

Nemám ráda filmy, ve kterých se natáčí film (nebo třeba chystá divadlo). Kulisy, štáb, herci, co hrají herce... leze mi to na nervy, nevím proč - námět k bádání pro mého imaginárního psychoterapeuta:-). První mínus "Ju-on 2". Asijská kinematografie se mi jen málokdy dokáže trefit do vkusu, většinou ji můj omezený evropský mozeček není schopen pobrat. Druhé mínus "Ju-on 2". Začátek filmu na mě valný dojem neudělal, bylo to typicky japonsky pomalé, ale nechyběl zneklidňující prvek a pak malý šok. Úroveň jednotlivých epizodek kolísala, ovšem několik scén se mi nesmazatelně zapsalo do paměti. Čas od času můj prst vyhledal mezerník a následovala i několikadenní pauza, než jsem se odhodlala k pokračování. Co jiného by mělo svědčit o kvalitě horroru, když ne touha film vypnout, protože napjatým nervičkám nedělá dobře? Nakonec se tedy z "Ju-on 2" vyklubalo solidní dílko: získala jsem fóbii k nízkým stolkům s ubrusem až na zem, vlasy si udržuju víc nakrátko, aby tolik nelezly z umyvadla a můj pes má přísně zakázáno bouchat ohonem do zdi:-). Kdo viděl, chápe;-). 66,6% (14.05.2010)

Dvojka neobsahuje o nic méně, než jednička, ale ani o nic více a to je možná její základní chyba. Jestliže jsem byl z jedničky fakt vyděšenej a sral jsem z toho maggi v kostkách (jeden ze dvou horrorů, u kterého jsem si musel rozsvítit!), tady to nefunguje z jednoho prostého důvodu, protože už jsem to všechno jednou viděl. Musím ale uznat, že malý Toshio funguje pořád. Je jednou z nejstrašidelnějších postav, co jsem viděl. Opravdu nerad bych, aby na mě juknul zpod volantu. Jen díky němu jdu s hodnocením nad průměr. Na druhou stranu Kayako je slabší. I klasická schodišťová scéna z jedničky tu je. Navíc je tu vlastně jen "znovuzrození" Kayako, ale i to je tak nějak očekávané a nakonec mě to ani moc nepřekvapilo. Kdybych neviděl předchozí snímek (kinoverzi japonské Nenávisti - ono v těch jednotlivých Nenávistech je docela hokej :-), dal bych určitě vyšší hodnocení a byl by to hodně dobrý film, jako v podstatě trochu jinak natočenou jedničku to ale musím hodnotit méně. Není to ale tak chronologicky zmatené jako jednička, dá se v tom vyznat trochu lépe, celkově je to spíše povídkový film (asi pět šest povídek), z nichž některé jsou ale dost nudné. (08.11.2010)

Pro mne o řád lepší než první díl - i přes stále velký důraz na epizodičnost vyprávění už tu funguje i vcelku rozumný celistvý příběh, a hlavně atmosféra děsu a nepříjemného mrazení v zádech už tu není jen chvilkovou záležitostí, ale drží se průběžně od začátku do konce. Hloupé je jen to že creepy děti nezůstanou ve stínech navždy, a občas se ukáží takříkajíc full frontal. A děs z neznámého je větší než děs ze špatného makeupu... 7/10 (04.04.2013)

O niečo lepšie než prvý Ju-on. Hlavne v tom, že sa divák v nechronologickom (a nelogickom) deji už stráca výrazne menej než tomu bolo pri prvej časti. Dvojka tiež trochu vysvetľuje ako kliatba funguje, čo by som čakal od jednotky. Ľakačky sú menej nahustené, ich kvalita je taká ako v prvom dieli (tj. zívam), ale ten záverečný pôrod je fakt hustý. 6/10 (16.09.2005)

Jednička byla skvělá, i když originalita byla "na hraně" (přiznejme si, že japonský horory jsou si v poslední době dost podobný). Ale dvojka už je absolutní kaše všech prvků z prvního dílu. Nemá to hlavu patu a měla jsem pocit, že ani žádný děj. Ale musím přiznat, že se prostě u filmů tohoto typu bojim :o) za ten strach děkuju dvěma hvězdičkama. (31.10.2005)