Paha maa
Režie:
Aku LouhimiesKamera:
Rauno RonkainenHrají:
Jasper Pääkkönen, Mikko Leppilampi, Pamela Tola, Petteri Summanen, Matleena Kuusniemi, Sulevi Peltola, Mikko Kouki, Pertti Sveholm, Samuli Edelmann (více)Obsahy(1)
Nejdiskutovanější severský film tohoto roku odvážně popisuje moderní život a lidskou zranitelnost v současném Finsku. Silná témata, jako odvaha a nalézání těžké cesty k odpuštění, hrají ústřední roli ve vzájemně se prolínajících epizodách o nezaměstnanosti, alkoholismu, depresi a drogové závislosti. Podobně jako v krátké povídce Lva Tolstého Faux billet, která inspirovala klasický film Roberta Bressona LALRGENT (1983), film Paha maa sleduje cestu, na jejímž počátku je nespravedlnost. Ačkoliv je na počátku řetězce událostí padělaná bankovka, důležitější propojení mezi postavami a okolnostmi pramení z jejich práce (či z jejího nedostatku) a ze stresových situací, které v práci zažívají. Podobně jako jeho krajan Aki Kaurismäki zkoumá režisér Aku Louhimies lidský rozměr práce v mnoha jejích podobách. Kombinací psychologické jasnosti s citlivým pohledem na sociální problémy Paha maa v mnoha ohledech odkazuje na film Ulricha Seidla PSÍ DNY. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (86)
Jen velmi vzdáleně by mohl připomínat tenhle film některé české emancipované počiny posledních let, ale Paha maa si na nic nehraje a pro pobavení diváka neshazuje sebe sama, je o životě a život, jak známo, píše neuvěřitelnější ságy než zdivočelý scénárista. Tady jsou příběhy pospojovány principem domina, do kterého "cvrnkne" jedna po domácku vyrobená bankovka a pak už se člověk nestačí divit, jak tato banalita zasáhne do už tak trudných životů jednotlivých aktérů. Pro mě to byl zcela výjimečný zážitek. ()
Konečně jsem se po dlouhé době zase dočkal severu se vší parádou. Lidské osudy, deprese, parádní filmařina. Zase to konečně mělo šťávu. Jediné, co mě ale na filmu hrozně rozčilovalo byl fakt, že těch lidskejch osudů odehrál během dvou hodin hrozně moc a na málo který pak dopadla řeč. Jasný, ono se to všecko mezi sebou prolínalo, ale stejně jsem si tam pár lidí oblíbil natolik, že jsem chtěl vidět trošičku víc než jak to dopadlo s těmi ostatními. I tak ale chápu, proč byl tenhle film tak moc diskutovatelný ve Finsku. A jen tak mimochodem...není ve Finsku prohibice? Že tam všichni chlastali jak duhy. Finové jsou strašný zvířata. Když už se zdělaj, tak pořádně. To u nás je to alespoň pravidelnější a míň šílenější. Ale situaci ve Finsku ten film ukázal hezky. Nechci si představit, jak by se takový film natáčel o nás... ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,701,000║ ()
Neuvěřitelně pozérská sociální depka, která má tendence vršit katastrofy do té míry, až se z tragédie stává fraška. Inspirace Tolstým i celková snaha proniknout pod povrch sociální mizérie zůstávají jen vyumělkovaným tvůrčím gestem - sice režijně dobře zvládnutým, ale místy až úsměvně přearanžovaným. Bude to znít nefér, ale Louhimies by si měl pustit Mraky odtáhly a podívat se, jak se dá podobný žánr dělat čistě, bez rádoby-naturalistického machrování a krkolomného přehánění. A pak by si měl znovu pustit Magnólii a nakoukat, jak že se to má s možností ignorovat v podobném filmu náhodu, absurditu a konstrukt a vydávat ho za sociální realismus "s přidanou vypravěčskou hodnotou". Navrch by se ještě poučil, že pokud splétám osudy několika postav, měl bych to dělat důsledně a méně utilitaristicky. Na "citlivého humanistu" se režisér a scenárista chová až překvapivě cynicky, když některé postavy jednorázově zneužívá pro svůj bohulibý záměr ukázat zlý a nehostinný svět okraje. Obdobný případ jako česká Poupata, film, který je tak zakoukaný do mizérie svých postav, že mu uniká všechno okolo. Bohužel právě to okolo je nejpodstatnější. ()
Tarantinovský propletenec příběhů z šedé zóny společnosti, ovšem seversky řádně depresivní a bezútěšný. Ta bezvýchodnost byla tak naléhavě autentická, že jsem si chvílemi až říkal, že i ve Finsku přece musí také někdy vyjít slunce. Ale nevyšlo. Kauzální řetězec, jehož prvohybatelem byla padělaná pětiseteurovka, byl neúprosně civilní, žádná přehnaná akce, žádné efektní střihové přechody či záběry kamer, žádné cool hlášky, pouze civilní běh života, v němž stojí vedle sebe existenční i existenciální. Drsná země - Paha maa...další z úhlů pohledů na to, proč je právě v severských státech největší míra sebevražd... ()
Je to takové ošklivé a všem se tam kurví život. Jenže občas až nesmyslně vykonstruovaně. Některá konání určitých postav prostě postrádala logiku. Na mozaikový film o propletenosti osudů mi to přišlo eh...málo propletené. ()
NEDOKÁŽEME POCHOPIT SÍLU ZLA, SÍLU SMRTI. PROČ NENÍ SPOLEČNOST ZBAVENA ZLA? PROČ ZDE JSOU OBĚTI, KTERÉ MUSÍ PYKAT ZA SKUTKY DRUHÝCH. ALE OTÁZKA ZLA NELEŽÍ MIMO NÁS. HRANICE MEZI SPRÁVNÝM A ŠPATNÝM NÁS ROZDĚLUJE, ALE TAKÉ LEŽÍ UVNITŘ NÁS. NA KOHO SE MŮŽEME SPOLEHNOUT? VYPADÁME BEZMOCNÍ TVÁŘÍ V TVÁŘ SMRTI. ALE DOKONCE I UTRPENÍ NÁM MŮŽE PŘINÉST SÍLU. SKRZ NĚ MŮŽEME HLEDAT SKUTEČNOST, KTERÁ JE VĚTŠÍ NĚŽ KDOKOLIV Z NÁS..... /// Nezaměstnanost. Chlast. Dluhy. Deprese. Nenávist …. Příběhy lidí, který padají ke dnu aneb finský socky v akci. Neskutečně zajímavý protínání osudů ,,po seversku“, pohled mezi lidi, jenž vrší chybu za chybou, pokus o zfilmování teorie chaosu v lidskejch životech. Fajnový je, že si každej můžem najít ,,svůj“ hlavní činitel, kterej rozhejbá skládačku na sebe navazujících osudů a událostí, protože každej má ,,svůj“ úhel pohledu na životy ,,těch druhých“. Jo, tenhle film vyvolá hodně zajímavejch pocitů a slabší kusy se možná i zamyslej nad vlastním životem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád se dívám do vočí alkoholikovi (zavři svoje voči brouku … aha, to patří jinam…). 2.) Alejandro González Iñárritu mi už leze se svým prolínáním osudů na nervy. Mám totiž radši drsnější verze! 3.) Thx za titule ,,toma.baza“, ,,lenuse“ a ,,Huy“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Ve filmu se zkraje říká, že lidstvo došlo na konec. Z prolínajících se osudů pár jedinců by se tak dalo opravdu soudit. Je smutné, že s takovými stresujícími situacemi se nesetkáváme pouze ve Finsku, ale v celém světě. Pandemie stresu a jeho relativní neřešitelnost a bezvýchodnost. Některé situace byly pro mě až příliš syrové a nechutné tím, kam až a do jaké hloubky se může člověk propadnout ve svém zoufalství. Ještě smutnější je, že je to všechno uvěřitelné. "Hledání smyslu a smysluplnosti života je primárním motivem lidského chápání. Tato potřeba - stejně jako jiné potřeby - může být uspokojována nebo neuspokojena". ()
Řada hodně nešťastných příhod ve finské depresivní mozaice. Tam byl nějaký humor? Jsem si nevšiml. Pokud si myslíte, že nemůže být hůř, pusťte si tenhle skvělý film a hned uvidíte, že vynášet každý den odpadky není zas taková hrůza. ()
Co v konečné fázi způsobilo vyrobení jedné falešné 500 € bankovky a jak fatálně ovlivnila osud mnoha lidí. Všichni herci byli skvěle přirození. Další výborný severský film! ()
Prý Elita národa; uchlastaný literát, nadržený lupič, zasněná policistka a Manžílek toužící po pomstě. Nad nimi stojí blonďatý Ježíš v čepici a hýbe jejich životy. Realita nikdy nebyla tak drsná, jako nyní. Je to narušení divákovy integrity a mamutí krok do nějaké Vyšší filmové sféry. Puzzle se dají do kupy v okamžiku, kdy si řeknete, že není větší bolesti, než té psychické. V té chvíli dojde k odpalu a ten smete pochybnosti. Je jasný, že se to nelíbí všem, neboť existují jedinci, kteří nevěří na náhody a nedokáží souznit (proto žijí v betonových klecích), ale když si uvědomím, že se to může stát mě, Tobě, pak se zaseknu a kříčím, proč je život někdy tak zkurvený místo!? A hlodá to pořád! Amen. ()
Zamrzlá země začala a já si říkal, že jsem radši měl jít setřít podlahu. Když už jsem myslel, že to bude každou chvilku končit a mrknul na hodinky, které ukazovaly teprve třicátou minutu, měl jsem už v jedné ruce smeták a druhou se natahoval pro hadru. Jenže pak se to nějak záhadně zlomilo, začaly do sebe zapadat nejdřív střípky, pak střepy, až do sebe zapadlo úplně všechno. Nevím, jestli je tohle běžný finský folklór nebo jestli jim prostě jen jebe z tý věčný kosy, ale z výletu do země Suomi si nakonec odvážím moc hezké čtyři suvenýry. (Challenge Tour 2015, film č.14) ()
Výborné severské drama, u nějž mi k páté hvězdičce vadil až příliš a zbytečně komplikovaný příběh. Celkově vyprávění vyznívá jednoznačně depresivně. Všechny dějové linky končí špatně a naděje, že svět snad příště nebude tak zlý, zůstává jen ve slovních proklamacích. Zdá se mi že to tak na světě nechodí. ()
Pesimistické sociální drama, které divákovi představuje celou skvadru osudem drcených postav. Kdyby zůstalo jen u tohoto, asi bych film vypnul, protože zas tolik optimismu na rozdávání nemám, abych se dobrovolně nechal emocionálně ničit sledováním tématických střípků od křivd po sirotky. Naštěstí (pro mě teda na sto procent naštěstí) tohle Aku Louhimies svou šikovností nedopuští, protože celý film je koncipovaný jako povídkáč, přičemž jednotlivé postavy se poměrně frekventovaně setkávají, což zasádně odvádí divákovu pozornost od všudypřítomné pochmurné nálady. Odkaz například na Haoggisův Crash je na místě. Btw. pokud se k tomu dokopu, prostuduju hore uváděnou relaci s LNT. Dá se doporučit, něco přes sedm stovek zhlédnutí je málo. 90% ()
Film sa skladá z menších príbehov niekoľkých jedincov, ktoré sa často prelínajú svojským a hlavne nápaditým spôsobom, pričom všetko do seba krásne zapadá. Rieši sa tu veľa problémov, ktoré trápia našu spoločnosť už veľmi dlho, počnúc alkoholizmom, nezamestnanosťou, končiac kriminalitou a násilím... Bolo úžasné no zároveň aj hrozne depresívne sledovať ako môže kartami osudu zamiešať napr. taká falošná bankovka, alebo ako môže zvnútra rodinu rozložiť smrť jedného z partnerov a pod. Dramatický náboj tu miestami ide až na hranu a po celý čas zo snímku sála chlad a bezútešnosť. Zaujímavé, že aj keď sú všetky scénky emočne vypäté, pár krát sa dalo zasmiať (v mojom prípade hlavne scénky s vysavačom), ale bol to taký horko-trpký smiech, pretože následne prišlo vždy niečo také, pri čom úsmev hneď zamrzol na perách. Jednoducho, ide o jednu veľkú depresiu - veľký dramatický klenot z Fínska (v poslednom čase to už prestáva byť prekvapením) a ja sa vôbec nečudujem, že je v tej krajine toľko samovrážd. Paha maa je dramatická a atmosferická lahôdka, pri ktorej sa ochladíte aj o niekoľko stupňov. ()
Chladná smrť pod kolami vlaku , chladné srdce opilcovo , chladný charakter mrdajúci kámošovu holku , chladná miestnosť s truhlou , chladné sviece a chladné staničné podchody . Všetko chladné v chladnej krajine . ()
Nadšení nad tímto filmem skutečně nesdílím. Globální sociální téma protkané životními osudy jako síť působilo až moc nuceně, jednoduše a se spoustou náhod. [6/10] ()
Stupňující se vlna zoufalství, beznaděje a zmařených osudů. Tvůrci mají děj velice kvalitně vyskládaný. Celé to působí jako řetězová reakce. Jeden nešťastný život zasévá semínka a negativně ovlivňuje životy ostatních. Opravdu bravurně to pánové propojili. Mohu vám zaručit, že vám po zhlédnutí rozhodně nebude zrovna do zpěvu. Nejvtipnější na tom celém je, že se v rámci utrpení snímek prudce stupňuje a i když máte pocit, že už snad osud ani nedovede být nepříznivější, tak vás v zápětí snímek nepříjemně překvapí. Hodně kvalitně si své role kluci a holky odkroutili. Rozhodně kus kvalitní filmařiny. Slabší 4 kousky. Snímek mi i druhý den rezonuje v mé úžasné mysli, což je jednoznačnou zárukou nezpochybnitelné kvality. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017, která se lehce protáhla. Film mi vybrala uživatelka eLeR. ()
Zamrzlá země vypráví o démonech lidské duše a o těžkém životě na finském severu. Naturalisticky a až hmatatelně popisuje problémy alkoholismu, drog, domácího násilí, nezaměstnanosti, křivdy, vlivu deprese na lidskou psychiku a jiných obtíží. Celý příběh je sledem lidských osudů, které jsou více či méně propojeny vlivem náhody nebo prozřetelnosti. Herecké výkony jsou nadstandardní a nemá cenu snižovat jejich kvality. Co se týče severských dramat, je tohle rozhodně další špičkové dílo, které vám zůstane dlouho v mysli. Pomalu a nenásilně se vám vpije do nálady. 90% ()
Finům se tohle naturalistické krimi drama opravdu povedlo. Ve filmu jsou hlavními hrdiny alkoholik, zloděj, padělatel a policistka. Jejich osudy nejsou vyprávěny chronologicky, ale střídavě na přeskáčku, takže se člověk musí soustředit a hlídat si, co je minulost a co je současnost a jak souvisí příběh jedné postavy s příběhem druhé postavy. Na začátku filmu je učitel jménem Pertti Smolander propuštěn ze své práce kvůli snižování stavů (přitom současně nastupuje místo něj Antti Arhamo), a má špatnou náladu. Tu si vybije na svém problémovém dospívajícím synovi Nikovi, který doma poslouchá nahlas CD přehrávač a u toho leží v posteli s jointem. Kazeťák prodá svým kamarádům, aby měl na chlast, a syna vyhodí z bytu. Niko se vydává za svým kamarádem Tuomasem a jeho přenádhernou blonďatou přítelkyní Elinou Oravisto. Přidá se k nim a zúčastní se Silvestrovské párty, kde se hulí, chlastá a šňupe kokain. Tuomas má na počítači v grafickém programu 500 eurovou banku, a Niko si ji vytiskne. Pak se s bankovkou vydává do zastavárny, kde si za ni koupí nový CD přehrávač. Prodavačka si toho nevšimne, ale majitel zastavárny už ano a pořádně ji za to seřve. Jistý vidlák a buran s konfederační vlajkou jménem Isto Virtanen jde prodat svou širokoúhlou televizi (svatební dar) do stejné zastavárny a majitel mu za to dá 510 eur, z toho je 500 eur ona falešná bankovka. Isto se pak jde nažrat a ožrat do restaurace a při placení falešnou bankovkou je zatčen jako padělatel. Po výslechu a vyšetření análního otvoru je propuštěn, ale jeho auto mezitím zdemoloval vandal a nechal ho stát jen na špalcích. Isto si to nenechá líbit, vloupá se do Matikainenova autobazaru a odjede si v Range Roveru jako totální king. Matikainen je potom pěkně nasraný a svou zlost si vybije na zkrachovalém podomním prodejci vysavačů a šamponů Teuvo Hurskanenovi, který nesplácí své auto, a tak mu ho vezme. Večer se Teuvo sejde v baru s Istem, který se mu začne vysmívat, že nepije alkohol. Teuvo je totiž bývalý alkoholik, který se čerstvě vyléčil. Teuvo se nechá přesvědčit, a ti dva se nakonec společně ožerou a vezmou si na pokoj jednu starou kurvu. Ta chce Ista a ti dva na to spolu vlítnou, zatímco Teuvo je čumí a osahává je během mrdání na intimních partiích. Isto řekne Teuvovi, ať si to jde rozdat se svým vysavačem, a ten ztratí sebekontrolu a vysavač použije k tomu, aby je oba zabil údery do hlavy. Ráno však svého činu lituje a chce se zabít pomocí hadice od vysavače, kterou nasune na výfuk a prostrčí ji do okna automobilu, ale nakonec z auta vyleze. Do motelu dorazí policistka Hannele, která najde obě mrtvoly v Istově pokoji. Na večírku Tuomasova přítele se Tuomas a Niko rozhodnou vloupat do společnosti Certum a ukrást z ní data. Niko si všimne policistů, ale nepovede se mu upozornit Tuomase. Ten pak utíká před policií a na kolejišti ho pronásleduje Hannele, která však skončí nešťastnou náhodou pod vlakem a umírá. Tuomas je odsouzen na osm let vězení za vraždu. Niko mezitím vydělává peníze tím, že se nechává píchat do prdele od starších chlápků, a pak využije situace a na oplátku ošuká Elinu zezadu. Po propuštění dostane Tuomas od Nika, nyní učitele, skutečnou 500 eurovou bankovku a vypadá to na šťastný konec. To by se ale nesměl Tuomas snažit usmířit s vdovcem po Hannele, kterým není nikdo jiný než učitel ze začátku filmu Antti. Kruh se tedy uzavírá a osudy všech postav jsou už známé. Velice zdařený film o lidech z okraje společnosti, kteří dělají to, co se jim zrovna chce a pokud cítí vůči sobě jakoukoliv křivdu, tak se nebojí se proti ní postavit, bez ohledu na následky. Zcela se se všemi postavami (kromě toho burana) ztotožňuji a jejich jednání chápu, i když neschvaluji. Lidé, kteří jsou hlavními postavami tohoto filmu jsou součástí naši společnosti a zavírat před tím oči je znakem jistého ignorantství a omezenosti. () (méně) (více)