Zóna soumraku

Príťažlivý osemdesiatkový poviedkový horor, ktorý má na svedomí kvalitné režisérske zoskupenstvo. Prvá a tretia epizóda sú ok, druhá o čarodejníkovi zo starobinca ma nezaujala a akoby sem ani nepatrila, no a štvrtý príbeh z lietadla je zo všetkých jednoznačne najlepší a najhororovejší. Potešila ma aj síce malá, no zlovestná rola Dana Aykroyda v prológu a závere... (11.09.2011)

Přestože fragmenty povídkového filmu poskládali režisérři velkých jmen, ani jednomu se nepodařilo natočit nic, co by člověku uvízlo v paměti jako některé epizody původního seriálu. A to měli k dobru několik dekád a mnohem větší rozpočet. Pozornost si zaslouží snad jen prolog a poslední Millerova povídka, i když i ta by šla natočit zajímavěji. Repríza po letech byla zkrátka zklamáním. (08.12.2010)

John Landis do tohoto filmu přispěl docela dobrym, ale zároveň hodně krátkym (natolik krátkym, že ho ani nebudu hodnotit samostatně) prologem a k tomu přidal první povídku, která mi připadala asi jako reklamní billboard s nápisem "Rasismus je špatný, áno?" (prolog + první povídka) - 45% ~ První povídka teda nebyla nic moc, ale to jsem netušil, co mě ještě čeká. Dále následujou dvě pohádky... První z nich natočil Steven Spielberg a přestože je to pohádka o kouzelnym dědečkovi, která se odehrává v domově důchodců, tak tam Spielberg umístil svoje obligátní stádo harantů. Ten člověk je prostě pedofil. Aspoň trochu to zachránil Scatman Crothers. - 20% ~ Další pohádku natočil Joe Dante a tahle pohádka mi přišla ještě blbější, než ta od Spielberga a to už je teda silný kafe. Nezachránilo to vůbec nic. - 0% ~ Nakonec mi aspoň trochu spravila náladu poslední povídka od George Millera. Tahle povídka taky byla jediná, která se mi opravdu líbila. Mimochodem taky byla parodovaná v Simpsnech v jednom z čarodějnických dílů. - 80% ~ Shrnul bych to jednou větou... Podívejte se na prolog a potom až na poslední povídku. (12.11.2008)

Vcelku příjemný povídkový film. Kdyby nebyly prostřední dvě povídky tak infantilní a přeslazené, bylo by to super. No bohužel, ale i tak tu máme celkem sympatickou podívanou. Nejvíc se mi líbila zřejmě čtvrtá, Millerova povídka, se skvělým Lithgowem a potvorou na křídle letadla. První, Landisova část byla také povedená a bezesporu fér. Připočtěme k tomu ještě parádní hudbu Jerryho Goldsmithe a máme ucházející rodinnou podívanou. (14.06.2011)

První povídka Johna Landise je skvělá (4,5*), výborný příběh, kterému seděl takto malý prostor, slušná depka, správný závěr, nutné morální poučení, že :-), takhle nějak si představuji, že by mohl vypadat i seriál z konce padesátých let, i když je to naivní. V dalších dvou segmentech nám ale režiséři Spielberg a Dante přichystali až nevkusně infantilní a pitvořící záležitosti, které s první povídkou vůbec nekorespondují, jsou to dost nepříjemné části bez potřebné kvality, i přesto, že obě mají docela zajímavý nápad, ale to není zásluha ani jednoho těch pánů (Spielberg 1*, Dante 2*). Poslední část George Millera pak napravuje celkový dojem a jako jediná má také náznaky scif-fi, je to slušné psycho, vždycky když jsem v letadle, tak mám podobný strach, že na mě něco vykoukne z poza okénka. Bylo to sice předvídatelné (závěr byl vyloženě obligátní v tomto typu filmu), nápad to má asi nejslabší ze všech 4 povídek, ale zpracování je sugestivní (3*). Celkově průměr. (03.05.2008)