Zjizvená tvář

Nikdy bych nevěřil, že budu zklamaný z filmu od De Palmy s Al Pacinem v hlavní roli. Příběh mně celkově moc nezaujal, to samé jsem viděl již mnohokrát v lepším provedení (díky pane Scorsese). Mělo to sice slušný rozjezd, ale potom mně téměř tříhodinová sonda do života mafiána přestala bavit a bylo mi úplně jedno, co se stane s hlavními představiteli. Emočně prázdné, možnost aspoň malého ztotožnění žádná a vše zazdil podivný závěrečný masakr. Výsledným dojmem je jedna velká deprese a jistota, že podruhý už si to nepustím, navzdory skvělému Al Pacinovi a jeho bezvadnému španělskému přízvuku. (20.09.2003)

170 minut. 170 minut plných Al Pacina, drog a krve. 170 minut, ze kterých mě nenudila ani jediná minuta. A 170 minut, které si s radostí zopakuju - to je Scarface, opravdová legenda mezi filmy. Tedy nejen mezi nimi (kdo miluje, stejně jako já, hru GTA: Vice City, tak musel poznat lokace a příběh). Nevím, čím to je, ale k opravdovým klasikám a k opravdu dokonalým filmům je těžké napsat něco nového nebo něco duchaplného. Takže napíšu jen, kdo tenhle film neviděl, tak ať to rychle napraví, aby taky mohl obdivovat výkon Al Pacina (nominace na Oscara je jako kde?!) a krásu Michelle a Mary. Klenot, který nezestárnul. 100 %. (27.09.2011)

Hlavnou postavou je násilnícky a hrubý primitív. Všetci ostatní (vrátane policajtov) sú svine, ku*vy alebo aspoň hysterický harpye. Nikto z nich si nezaslúži držať palce, niektorí si rovno zaslúžia elektrické kreslo. Okrem toho filmu ubližuje uponáhľanosť; hoc má 3 hodiny (!), všetko ide prirýchlo. Pacino sa dostane z Kuby do USA, 10 minút umýva riad v reštaurácii, primotá sa k drogám. Prerod z kubánskeho balíka na prvotriedneho mafiána, ktorý si pripaľuje cigary výlučne stodolárovkami, je ukázaný v 2-minútovej mozaikovej scénke podfarbenou diskohudbou (!) a jeho pád v jednej scéne s tajnou kamerou. Neviem, prečo to trvalo 170 minút. (05.02.2017)

Mrzí mě, že jsem Zjizvenou tvář neviděl dřív. Při sledování jsem ale na druhou stranu mohl nádherně vzpomínat na doby mého mládí, kdy jsem v jednom kuse hrál GTA: Vice City, jelikož celý ten herní příběh byla okopírovaná právě Zjizvená tvář...včetně hudebního doprovodu. A to mě potěšilo nejvíc. To mi těch 170 minut nakonec uběhlo opravdu snadno. Al Pacino tu totiž předvedl tak neskutečný výkon, že na to nešlo koukat jinak, než s otevřenou držkou. Šel přes mrtvoly, přes hodně mrtvol a vůbec ho to nerozhecovalo. To až samotný závěr, který se rozparádil do absolutního maxima. Zjizvená tvář je těžká gangsterská klasika. Dost možná nejkrutější, ale i nejpravdivější, jelikož i takoví lidé na světě jsou. Co žijou z neštěstí druhých, jdou přes mrtvoly, jen za účelem svého štěstí. Minimálně divák se zkušenostmi s těmito lidmi musí tento film ocenit dvakrát více než já. (20.01.2010)

Dalo by se napsat – klasický vzestup a pád fiktivního drogového krále. To by ale bylo moc jednoduché. Násilný kousek totálně protkaný hrubým jazykem si mě získal o dost víc, než jiné gangsterské (a zřejmě také víc opěvované) opusy jako Kmotr, Casino nebo třeba Tenkrát v Americe. Stopáže jsem se vážně obával, proto až nyní přišla chvíle Tonyho Montany, který se pomocí scénáře Olivera Stonea a režie Briana De Palmy dokonale zadere pod kůži. Střihač měl sice nekompromisně krátit, ale i těch 170 minut nakonec tvůrci pozornost udrží. Nosy upatlané bílou sračkou, sebestředný šklebící se Al Pacino, vyprávění zalidněné postavami, chlapík deroucí se monumentálně až na vrchol. To všechno v syrové Scarface divák získá. Jiné žánrové vrcholy byly možná opravdu komplexnější, De Palmův příspěvek mi přesto přijde „propracovaný“ tak akorát. Jeden z MÝCH vrcholů žánru!! (14.12.2013)