Zjizvená tvář

Tenhle film je hned od začátku bomba. Al Pacino hraje opravdu perfektně a působí takovym brutálnim dojmem. Vše je opravdu super a při scéně s pilou to je ještě lepší, škoda pak toho trochu nudnějšího prostředku, kdy se z Tonyho stává troska, protože to neni už uplně ono. Vše ale zachraňuje geniální hudba (nepřipomělo vám to GTA Vice City?) a závěrečná přestřelka je taky good. (26.08.2005)

Než se vydáš na vrchol, popřemýšlej, jestli na něm budeš umět stát... Naslouchej svým učitelům: "Don't underestimate... the other guy's greed! Don't get high on your own supply." Nemohu si pomoci, iluze Tonyho Montany o jeho nedotknutelnosti, obrovské moci a významu mě ohromně bavila i trochu děsila. Je tak absurdní, až se stává magicky uhrančivou. Tony Montana vyznává fotogenický kult svojí vlastní osobnosti. Svět je jeho v jeho světě. Slabé ****. (24.05.2010)

Další typicky >bri(l)antní< depalmovský film! Strhující gangsterka, která byť nedosahuje poutavosti "Mafiánů" či "Tenkrát v Americe", natož "kmotrovské" ságy, zasluhuje přesto nejvyšší hodnocení, už za to stylizovaně autentické stoneovské (scénář vyšel z pera Olivera Stonea) vykreslení atmosféry osmdesátých let v miamském >podsvětě< drog a násilí... "The World is Yours" - hlásá slogan na dobovém reklamním poutači Pan American, který si uzmul mafián Tony Montana jako motto svého vzestupu až na špičku kokainové mafie na východním pobřeží USA. Jak hluboce se mýlil, pocítí však na vlastní kůži v násilném finále, protože ten >Svět< patří dávno jiným zločincům, než je looserský kubánský imigrant a jeho kumpáni. Politikům, armádním i policejním špičkám a ctihodným obchodníkům a bankéřům (a lidem z Washingtonu v pozadí)... Ano - a jak symbolické - i legendární americké aerolinky skončily s osumdesátými léty se svým byznysem v propadlišti dějin... (27.05.2006)

Snímek Zjizvená tvář z roku 1983 představuje v dějinách moderní americké gangsterky víceméně ojedinělý experiment – a to navzdory tomu, že vlastně obměňuje docela klasické vzorce. Nabízí vzestup a pád gangstera, přičemž příběhu o zločineckých praktikách rozvíjí v paralele k soudobé politické situace. Tato je navíc vedena z levicové perspektivy… je kritikou americké hamižnosti, obrazem sebe požírání kapitalistického systému. Dvojí tendence filmu směřujícího (a) od jedince k systému společensko-zločinecko-politických vztahů a (b) od systému těchto vztahů k jedinci dosud představuje jeden z nejagresivnějších, nejošklivějších a nejpodmanivějších filmů osmdesátých let, a to zdaleka nejen těch gangsterských. Z hlediska výstavby scénáře i výsledného filmu je příznačné už to, že Zjizvená tvář nikdy nedovolí divákovi cítit se s postavami dobře, a to už kvůli tomu, že všechny postavy jsou od samého začátku v jistých ohledech odpudivé. Na filmu je přitom výrazně vidět kooperace dvou velmi odlišných tvůrčích osobností: otevřeně politického přístupu scenáristy Olivera Stonea a otevřeně cinefilního přístupu režiséra Briana De Palmy. Více jsem o filmu napsal na Poznámkách. (15.05.2020)

Já jen pořád tak úplně nedokážu pochopit tu obrovskou oblíbenost gangsterek - filmů, kde divák musí sympatizovat s arogantními (a často jinak úplně neschopnými) kriminálníky, kteří se u výkonu svého "povolání" tváří, jako kdyby dělali tu nejvíc cool věc na světě. Já takovéto chování z duše nemůžu vystát v jakékoli formě, proto mě tento druh filmů pravidelně nechává chladným. Nejinak tomu bylo u Scarface. Výsledné tři hvězdy jsou ale docela silné, ultimátní přestřelka ve finále byla moc pěkná. (16.06.2009)