Hvězdná brána: Hluboký vesmír

Bomba, naprosto. Trošku jiná tvář SG seriálů vnáší do světa Goauldů a Wraithů nový dech, novou "posádku" i nové umístění a působí značně realisticky. Po shlédnutí pilotu nemůžu jít pod pět hvězdiček. Slibně nastartovaná série pilotem se doufám bude rozvíjet v podobném duchu. Bohužel v půli sezony jsem musel snížit počet hvězd na čtyři. Seriál je sice skvělý, ale jiný až moc...na můj vkus až příliš ordinacevrůžovézahraděiodní :-) nevadil by možná návrat krapet zpět (04.10.2009)

Abych pravdu řekl, ještě na pár dílů v marný naději asi koukat budu, ale tohle se ještě žádnýmu jinýmu seriálu u mě nepovedlo - přiživit se na jméně (StarGate) způsobem, co mě donutí odkoukat 5 (!) dílů ničeho jen pro vidinu jména samotnýho. Obsah je totiž o ničem. Kameraman s Parkinsonovou chorobou mi připomíná to málo, co si pamatuju (a z čeho jsem zvracel) u mnohými proklamované BSG. Když jsem ze začátku tvrdil, že se to může zvrhnout i v Melrose Place, teď, po pátým díle, tvrdím, že MP je tomu blíž než SG. Víc než sci-fi momenty si z posledního dílu pamatuju procítěné záběry na zpocená těla proti zářícímu slunci... Krása, že. Možná, ale já si nechtěl pouštět porno, Melrose Place a ani nic jinýho, k čemu by to někdo mohl přirovnat. No, a určitě jsem si nechtěl pouštět tohle, chtěl jsem si holt pustit Stargate. Pokud se v setrvačnosti odkoukaných epizodách (budou-li) objeví cosi jako děj, tak snad hodnocení zvednu, ale takhle tomu odpad naprosto sluší. (25.10.2009)

Stargate Universe šla svou vlastní cestou. Já si svoji cestu k ní hledal poměrně ztuha, protože jsem si tu odlišnost odmítal připustit. Až osmá epizoda (Time) mě přesvědčila, že nemá smysl na něco čekat, a že se budu muset přizpůsobit - ale hlavně ŽE MÁ SMYSL se přizpůsobit. SGU je jednak vážnější (nebo chcete-li méně klukovsky zábavná) a mnohem kompaktnější než jeho starší sourozenci, a není to rozhodně jen tím omezeným okruhem lidí, kteří se v ní objevují, ani existenční klaustrofobií z gigantické milion let staré lodě a tisíců světelných let prázdnoty okolo. Epizody jsou daleko provázanější, hrdinové tu opravdu jdou od problému k problému, včetně svých vlastních, vnitřních - a časem je můžete vnímat jako živé a celkem komplikované postavy. Bohužel to tak trochu drhne, pokud jde o jejich (ne)smrtelnost. Při nějakém pokusu o realismus by ale jinak bylo během pár dílů po všem, protože by došly postavy:) Ale filmařsky je to opravdu povedená práce a nelituju času, který jsem s týmem nedobrovolných obyvatel Destiny strávil. Smůla je, že i když si cením toho jak to tvůrci během těch dvou sezón průběžně onačili, nevybavuje se mi kromě už zmíněné osmé epizody žádná, kterou bych mermomocí chtěl vidět znovu. No, možná bych uvažoval o pár dílech z poslední čtvrtiny (s bombou a s archivem na Novu) Kdyby tu byla třetí řada, kde by se možná rozjely možnosti nabídnuté příchodem Novanů, anebo se podařilo nějak zahaluzit důstojný konec, a ne ten zcela zjevně narychlo utnutý kryovýlet, mohlo to být o něčem jiném. Takhle se obávám, že nemůžu jít za 70%, vyhrazených pro sympatické záležitosti, kterým ale chybí něco, co by mě táhlo zpátky. A to je škoda, protože takovýchhle ne úplně hard sci-fi je zatraceně málo. Teď se mi sice nechce, ale myslím, že na doktora Rushe, Nicole Wreyovou (BTW asiatka a lesba, kdo to kdy ve sci-fi seriálu viděl?;)), Scotta, Greera a všechny ostatní, za celkem krátký čas zapomenu. Vám se to stát nemusí, ale pokud dáváte přednost lehčím space operám jako Star Trek nebo původní SG-1, dost vážně hrozí, že to bude z důvodů nacházejících se na opačném pólu spokojenosti:) (02.06.2013)

Robert Carlyle opět sere zlato jakožto Dr. Rush a já můžu konečně prohlásit, že jsem ho za poslední roky viděl ve více hereckých pózách než všechny rozmazlené hollywoodské podvraťáky, jež si penetrují tělní otvory zlatými plešouny, za celý život. Nový Stargate je dospělý, bravurně vypointovaný, neštítí se krve šplouchající všemi směry, charaktery mají šířku i hloubku a vizuál konečně pobral dostatek kapesného, aby si mohl dovolit nonšalantně rozhazovačný škleb. Každá postava mi přirostla k srdci lépe než krevní sraženina a po poslední epizodě se mě zmocnil mučivý žal a ještě mučivější výhled na budoucnost ve vězení zvaném planeta Země. Za snad jediný možný kaz by se v té naší hnidopišné galaxii mohl považovat pomalejší rozjezd druhé série a s tím spojených pár těžce neúderných a navýsost rozředěných epizod. Můj stupeň nerdovstí každopádně ještě nevykvasil do výšin Battlestaru Galactica, takže tímto dočasným restíkem omluvte svědivou skutečnost, že ono údajné nestydaté vykrádání nechám prozatím ležet pod pěti čistokrevnými hvězdami. (22.07.2013)

Zpočátku mi to přišlo super, pak se stále opakovaly ty samé situace až mě to přestalo bavit. Naštěstí jsem ale vydržel do druhé série, která byla oproti té první tak jiná a o tolik lepší, že mě šéfové od Syfy pořádně nas*ali (to ani nepočítám zrušenou skvělou Capricu!), když oznámili, že 3. řada nebude. Přitom se to začlo tak parádně rozjíždět... :( A ten poslední díl, to byla opravdu lahůdka vymyšlená tak dokonale, že to vypadá, že snad ještě někdy uzavření příběhu Destiny uvidíme. Tak snad za tři roky nashledanou SG. (10.05.2011)