Bídníci

Protahovaná mizérie divákova. Ztrápené postavy opřené o futra, dům nebo zhroucené na zemi zpívající o svých pocitech, citech a plánech jsou člověku kupodivu ukradené. Hooper je pedant, ohlídal si vynikající kostýmy, masky, rekvizity i herecké výkony, respektive zpěv, který je u většiny herců nečekaně dobrý, i když Hathaway zpívala už v Zakleté Elle, Cohen ve Sweeneym Toddovi a Jackman na Oscarech. Croweův medový baryton je příjemný na poslech a scény s jeho postavou (Javert) jsou tím nejlepším hned po zábavném zlodějském duu Thénardierů. Ovšem aby mě po pár desítkách minut otrávil téměř jakýkoliv recitativ nebo árie případně duet a v duchu jsem prosila o dialogy, to jsem vskutku nečekala. Na konci jsem se cítila, jako kdyby mě Hooper protáhl sračkami jako chudáka Jackmana. Oproti jevištní realizaci nabízí film kromě snahy o osudové záběry, kdy kamera letí od postavy na střeše vzhůru k nebi nebo naopak shora dolů, snad jen déšť, bahno a ty zmíněné exkrementy... Režisérský vklad minimální, byť se cení odvaha staticky zabrat protagonisty v detailu a nechat je odzpívat celou píseň, a to v pravé části obrazu, nikoliv uprostřed. 50 %. [Kino] (27.12.2012)

Jednak jsem viděl muzikál a druhak jsem přesně věděl, do čeho jdu, takže se žádné zděšení nekonalo. Naopak mi Hooperovo experimentální zpracování docela imponovalo, jen se těmi pár písničkami "na ksicht" zbytečně připravil o filmové hrátky, které mohly ony scény katapultovat do památných výšin. Když pak totiž nastoupí třeba koláž s One Day More, je to přesně taková nádhera, jaká by slušela i zbytku slavných melodií. (7/10) (10.01.2013)

Monumentální pocta muzikálu nikoliv knize, což v překladu znamená děj ohlodaný až na dřeň, kdy nemá divák prakticky žádnou šanci dostat se jakékoliv postavě pod kůži. Všichni tu zpívají, brečí, stárnou, trpí a nechávají se smáčet provazci deště v kaleidoskopu makro záběrů, dokonalých kulis a scén na způsob rybího oka, ale celé je to mrtvé, bez emocí a tak podivně zkratkovité. To, co funguje na prknech evidentně nefunguje na filmovém plátně. PS: kvůli sotva 15 minutám na plátně zhubnout 25 liber a přijít o dlouhé vlasy – to je hodně bídný! (Až vyrostu chci být cool jako Russell Crowe!) (28.12.2012)

Musím teda říct, že jsem se na tenhle film těšila, a to nejen pro všechny velké herecké hvězdy, ale proto, že mám knižní předlohu ráda. Těšila jsem se ještě víc, když jsem kolem sebe slyšela chválu. A jaký byl výsledek? Obrovské zklamání. Věděla jsem, že je to muzikál, ale když se řekne muzikál, tak se tam musí vůbec někdy mluvit. Jestli řeknu, že se tady mluvilo dohromady pět minut, tak budu možná přehánět. Sice jsem si postupně zvykala na to, že se tam mluvit nebude, ale nepřestalo mě to štvát, už jen proto, že to byla písnička jedna jak druhá. Jediné písničky, které se mi líbili a které vyčnívali byli On my own, I dreamed a dream a Master of the House, na zbytek si už zítra nevzpomenu, hlavně proto, že to bylo snad všechno na jednu melodii. Co se týče obsazení. Hugha Jackmana bych sice vůbec nepoznala, ale na Valjeana se mi nehodil, stejně tak jako Russell Crowe jako Javert. Co se týče Mariuse, tak sice to může být jen mým vkusem, ale snad ani nemohli vybrat ošklivějšího herce, kéž by ho radši hrál ten co hrál Enjolrase, ten se mi jako jediný celkem líbil. O výkonu Anne snad ani nemusím mluvit, jasně nejlepší, řekla bych, že Oscara má v kapse. Slabé 3* ten film si ode mě prostě víc nezaslouží. (17.01.2013)

Velkolepé, film měl u mě nakročeno k lepšímu hodnocení. Bohužel mě moc nebrala pasáž s francouzskýma floutkama, kteří žádají revoluci, stejně jako nedokáži pochopit že by někdo mohl chtít Amandu Seyfried. A tak v mých očích je nejvýživnější scéna I dreamed a dream, ve které mě při zpěvu Anne Hathaway nejednou zamrazilo. Ústřední duo Jackman/Crowe je v pořádku. Hned úvodní scéna splňuje mé nejpřísnější kritéria. Body navíc taktéž získávají vykutálení lupiči v čele se Sašou. 65% (20.06.2013)