Kletba z temnot

Židovská krabice na víno, jejíž obsah vás polechtá na patře.. Kvalitně "posedlý" výkon N.Calis v kontrastu se špatnými kopiemi J.Bardema a J.Roberts, hudba připomínající údery pinzetou do kovového zábradlí a neobvykle málo lekání i krve. Bornedal se sice snažil oprostit od klišé hororových vymítání, ale to by na něj nesměl scénář vyzvracet béčkovou hrachovou kaši uvařenou z tradičních ingrediencí a jedné alegorie na porozvodové trauma. A samozřejmě, nešlo si v rámci propagace odpustit všechny ty strašidelné historky z natáčení, obvyklý to kolorit podobně laděných snímku. Ve výčtu mi už jen scházela informace, že při poslední klapce usedla Olemu na rameno můra s miniaturní jarmulkou na hlavičce.. No nic, teď už aspoň vím, že když do někoho z mých blízkých vstoupí zlovolný duch s obřízkou, najdu pomoc u členů kapely ZZ Top.. (07.01.2013)

"Manželská rozluka, vyvolala dybbuka." Přiznám se bez mučení (prováděném biblickými citacemi, cákáním olivového oleje a vyvoláváním jména Omnibus), že při většině vymítání zívám, div si sanici nevykloubím (taky zajímavý nápad), ovšem tahle posedlost mi sedla, jak dybbukova prdel na hrnec. Proszę chłopaka, zerknij z pudełka...wskoczyć do małej dziewczynki... pak se zas schovej do skříňky! A ze scény před zrcadlem mi naskočila husí kůže i pod jarmulkou. Při angíně už si nikdy nebudu svítit baterkou do krku! K úplné spokojenosti mi v tom chyběla jedna slavná scéna s krucifixem, ale uznávám, že masturbaci pětiramenným svícnem bych asi nerozdýchal. A ta malá už vůbec ne. Btw, nedávno jsem pobyl pár týdnů v nemocnici (JIP, Chirurgie, ARO, Chirurgie, ale teď už v cajku, už se tomu směju pod pejzy), kde mě i několikrát vyšetřovali v CT tunelu, až jsem si říkal: "Na co tam ti doktoři můžou pořád čumět?!" Tak už to vím... (19.04.2022)

Klasický příběh o posednutí, s rigidně klasickým schématem rodinné situace (pár po rozvodu se dvěma dcerami, matčin nový šamstr, úspěšnější než původní, a děsně milující dcery) a úporně klišovitými prvky. Sympaticky zahrané, sympaticky vyprávěné, jen je to takové... zatuchle neoriginální, že zkrátka moc nechápu, proč vůbec takový furt stejný příběh točit. (18.06.2013)

Bornedal mě dosud nezklamal a není tomu jinak ani u Kletby z temnot znatelně natočené pro americké publikum - jednoduše, srozumitelně a bez obvyklých evropských filmových cukrbliků, na které jsem u tohohle mého oblíbeného Dána zvyklý. Jako děsivý horor, vyjma snad výborné scény z nemocniční márnice, sice moc nepůsobí, ale příběh, herci, atmosféra , dobrá vizuální stránka a originální zápletka ( židovský démon, paráda !) z ní prostě dělají velmi příjemný filmový zážitek. (15.02.2013)

světová kinematografie vyvrhla v posledních letech udivující množství filmů s exorcistickým námětem, ať už v to počítáme bezrozpočtový brak, kterému vůbec nemá smysl věnovat pozornost, nebo daleko ambicióznější hollywoodské zmetky lákající na zajímavé herecké obsazení. diváci jsou přesycení a žádají vysokou kvalitu. ovšem ani skromná Kletba z temnot z produkce Sama Raimiho nepřekonala prvenství Friedkinova legendárního Vymítače ďábla. nicméně, byl to obstojný pokus. představa, že pozadí judaistické démonologie vnese do hororového subžánru trochu svěžího a snad i mrazivějšího vánku, byla mylná, ostatně jako i naděje, že (jako vždy) pochybné výroky o inspiraci ve skutečných událostech přiživí atmosféru filmu. v té jako kdyby se tvůrci více zaměřili na líčení pocitů souvisejících s rozvrácenou rodinou, než aby se věnovali oparu hrůzy, bez něhož se horor nemůže obejít. přesto, odvedli slušnou práci a kupodivu ani nevadí absence jakéhokoliv ozvláštnění nebo inovace žánrové šablony. zamrzí snad jen snadná předpověditelnost jak ve smyslu předpovídání vývoje děje, tak také při očekávání lekaček. v druhém bodě velice prospívá místy až ohlušující hudba, kvůli které se vyplatí zhlédnout film v kině. dalším důvodem může být občasně zajímavý střih a vydařená kamera, která sází - jak bývá u hororů poslední doby obvyklé - na sterilní, chladně symetrické kompozice záběrů, kontrasty velkých bílých a černých ploch, zrcadla, pomalé nájezdy a nerealistické svícení a barevné provedení. tyto kvality povznášejí snímek na úroveň technicky velice dobře zvládnutého průměru, kterému však schází pravý um, mystické cosi, co by divákům dovolilo opravdu na okamžik uvěřit a následně se zhrozit do morku kostí. (10.10.2012)