Já, Earl a holka na umření

Koncept filmu prostě nefunguje. Vím, že dát filmu, kde je mladá holka s leukémií, jen 2*, je drzost, ale tohle na mě nefungovalo. Greg a Earl točili ve filmu pro radost, Alfonso Gomez-Rejon točí na zakázku a podle šablony. Škoda, některé části jsou velmi dobré, ale dohromady je to plytké a vykalkulované. (09.04.2017)

Pěkný film, který se místama nevyhl nějakému tomu klišé, ale zase právě originální styl vyprávění a způsob natočení a zpracování, je největším přínosem tohoto snímku. Podařilo se mu život teenagerů podat jaksi autenticky a jinak, než na co jsem zvyklá. Hlavní postavou je Greg, kterému jeho matka sdělí, že Rachel má rakovinu, že by se jí hodil kamarád a v podstatě ho donutí, aby se s ní vídal. Což ani Greg, ani Rachel neberou jako pozitivní věc, naopak jsou oba otrávení. Ale i tak se spolu dívají na filmy, vedou různé sarkastické a realistické rozhovory, vyměňují si názory a prakticky si jeden na druhého jaksi 'zvykají'. Žádnou romantiku ale nelze očekávat, protože Greg má neustále pocit, že je do všeho nucen a nejradši by se z toho vyvlíknul. Vše komentuje sarkastickými, upřímnými i ironickými poznámkami. Stejně tak se cítí i Rachel až do doby, než oba zjistí, že trávit čas spolu, je nakonec jedna z věci, která je opravdu těší. Greg jako hlavní protagonista mi přijde velmi sympatický a ty jeho neustále ironické a sarkastické komenty, to já můžu. V průběhu se zde seznámíme i s jeho nejlepším kamarádem Earlem, který svou lhostejností ke všemu a jeho také věčně netypickým divným poznámkám, dodával na dobré atmosféře filmu. Rachel je zde spíše jako vedlejší postava, i když má vlastně pro celý příběh zásadní význam. Každopádně je samotářka, která se svou nemoc snaží brát s nadsázkou. Sečteno podtrženo, tohle je jeden z nejupřímnějších filmů o rakovině, jaký jsem kdy viděla. Doporučila bych ho hlavně lidem, kteří se rádi zasmějí a nevadí jim slyšet upřímnou pravdu, která zrovna nemusí být dle jejich představ. - "I've never been very beautiful, and that's fine because that's not important to me." (21.07.2017)

Spoilery! Trošičku mi překáželo, jak strašně cool se film pokoušel být. Dost se mi líbila forma. Proložení filmu všemožnými animacemi působilo příjemně. Velmi příjemný je i soundtrack. Příjemné bylo i to, že se snímek snažil zachytávat poslední okamžiky života tak nějak bez příkras, což mě na jedné straně dost potěšilo, ale na té druhé jsem měl pocit, že to až trošku v tomto ohledu přehání. Třeba tím, že jediným větším kamarádem hlavního hrdiny je cool černoušek. Potěšilo mě i milion odkazů na slavné filmy. Dokonce i hlavní hrdina byl cool filmař. V samotném závěru vytvořil dokonce tak cool film, že z něj jeho umírající kamarádka umřela. Tomu se říká talent. Dokázal dokonat to, co leukémie započala. Děj je samozřejmě pěkný. Postavy jsou sympatické. Bavilo mě to, ale neoslnilo mě to. Dokonce mi ani slzička neukápla. (06.11.2016)

Po prvých piatich minútach som vedel, že toto bude niekde v kalných vodách môjho hodnotenia. A po tom čo jej pustil ten desný, záverečný film, som sa v tomto presvedčení len utvrdil. Nebavia ma tieto stredoškolské emočné, umierajúce pičoviny. Nech pri tom slzia teenky, mne s tým dajte už pokoj. ODPAD! (17.04.2020)

Už tomu bude pár let, co si za štědrovečerní film vybírám z kategorie "nové nezávislé drama/komedie s trochou romantiky" a první tři filmy byly pro mě špička: 500 dní se Summer, 50/50 a Perks of Being a Wallflower. Pak se tedy dostavil kvalitativní krok dolů, ale stále spokojenost s Teď a tady a Lásky čas. Earl a umírající holka vhodně doplňuje druhou trojici, je to příjemný divácky zážitek s dobře namíchanými ingrediencemi sympatických postav, vtipných hlášek, romantického sbližování i dojemných momentů... jen mám dojem, že již nenabízí nic, co by mě vystřelilo do filmového vesmíru nebo jen prostě bylo nezapomenutelné. (27.12.2015)