Napoléon
Napoleon
Napoleon
Režie:
Yves SimoneauKamera:
Guy DufauxHrají:
Christian Clavier, Isabella Rossellini, Gérard Depardieu, John Malkovich, Anouk Aimée, Heino Ferch, Sebastian Koch, Ennio Fantastichini (více)Epizody(4)
Obsahy(1)
Napoleon je ryze francouzský hrdina, ale jeho sláva, činy a rozhodnutí mnohokrát "překročily" francouzské hranice a pod jeho kroky se doslova otřásala celá Evropa. Na filmový projekt, který měl popsat Napoleonovu cestu nehynoucí slávy až po samý konec, však nestačily jen francouzské finance. Čtyřdílná minisérie byla natočena v koprodukci dalších sedmi států: Německa, Itálie, Kanady, USA, Velké Británie a Španělska. Oficiální rozpočet zní na 41 milionů eur, natáčelo se ve Francii, Rakousku, v Maďarsku se točily velké bitevní scény za účasti tisíců statistů, naši diváci samozřejmě poznají mnohé české exteriéry. Producenti plánovali tento projekt již několik let, měnil se režisér a samozřejmě se dlouho spekulovalo o hlavní postavě. Mnohé překvapilo jméno Christiana Claviera, který ve filmech uplatňuje především svůj komediální talent (Operace Corned Beef, Návštěvníci I, II, filmové zpracování známého komiksu o Asterixovi). Současný francouzský velkofilm se neobejde bez Gérarda Depardieua, který zde zahrál roli nepopulárního šéfa tajné policie Josepha Fouchého. Stejně jako v Bídnících získali producenti účast americké hvězdy Johna Malkoviche, který svým výrazným minimalistickým herectvím uchopil postavu Napoleonova diplomata Charlese Talleyranda. Z výrazných ženských postav jmenujme Isabellu Rosselliniovou jako Josefínu a Anouk Aiméeovou jako Napoleonovu matku. Velká historická dobrodružství velkého muže se otvírají roku 1816 na ostrově Svaté Heleny, kde má Napoleon dost času na to, aby ve své duši znovu prožil svůj život... (Česká televize)
(více)Recenze (109)
Každý, kdo o Napoleonovi něco ví musí být zděšen. Celkový úděs dovršil Clavier v hlavní roli... ()
Seriál který má navíc, který může být další Francouzskou revolucí. Přec k dokonalosti tomu něco chybí. U revoluce jsem měl husí kůži a tu jsem očekával i tady, kdy revoluce je u konce a k moci nastupuje Bonaparte. Claviér dokázal, že umí zahrát i dramatickou roli. A tak jsme sledovali jeho život od triumvirátu k jeho korunováním za císaře, přes ohromný úspěch u Slavkova, po neúspěch u Moskvy, až po bitvu u Waterloo a vyhnanství a smrt na ostrově Svatá Helena. Ano sledovali, bohužel "jen" sledovali. Neprožívali. To je ten kousek, co tomu chyběl. Ten prožitek jsem měl u Revoluce. Musím ale vzdát poklonu taky panu Depardieu, ale hlavně Malkovichovi. Jako ministři byli brilantní. ()
360 minut je dost brutální stopáž, a přesto je naprosto nedostačující. Posuny v ději jsou často skokové, vojenské záležitosti naprosto odbyté, stejně jako zásadní Napoleonova rozhodnutí v jeho taženích- ta jsou někdy uplně vynechána. Vybavenost reáliemi je pro diváka celkem nutná, chce-li se orientovat v jaké fázi kampaně se asi tak nacházíme. Vysvětlovacích titulků je strašně málo, a když už se nějaký objeví, je totálně dezinformační - např. ten datující bitvu u Waterloo někdy do března 1815 (bitva ale byla v červnu). Vpodstatě se nic nového nedozvíme, a nejvíce zaujmou jakoby civilní neformální scénky mezi čtyřma očima, které ovšem stěží mají reálný základ. No i přesto se jedná asi o nejlepší zpracování Napoleonské tematiky, kterou jsem kdy viděl. Bohužel. ()
Clavier mě mile překvapil, měl jsem ho dosud ve škatulce Asterix. Také Heino Ferch měl velmi sympatickou roli. Seriál slušně natočený, dověděl jsem se spoustu nových věcí z historie přelomu 18.a 19.století, ale zvlášť ke konci zbytečně zdlouhavý! ()
Clavier dobrý, ale scénář nějak nefunguje. Před každým rozhodnutím velké skoky, spousta je jich příliš zjednodušena. Prostě 4 díly jsou příliš krátké. Talleyrande je také výborný a i další hlavní role. Na druhou stranu davové scény a bitvy prakticky nevyzní vůbec. ()
UPOZORNĚNÍ: V TOMTO SERIÁLU SE BUDU NIMRAT VÍC, NEŽ JE ZDRÁVO. KONEC UPOZORNĚNÍ Jakože nic moc. Coby fanoušek a nadšenec do napoleonských válek jsem rád, že vůbec nějaké takto komplexní zpracování Napoleonova života je, ale přesto to není úplně dokonalé. Proti Clevierovi vesměs nic nemám, možná že kdyby se hledal Napoleonův představitel o měsíc déle, film by byl o stupeň lepší, ale v zajímavostech jsem se dočetl, že je Napoleonovým velkým obdivovatelem, což je docela sympatické. :-) Kostýmy v poho, vedlejší postavy též, císařův vrchní štolba Caulaincourt je velmi sympatický, Alexandr I. v podání Tobyho Stephense je skoro až moc. (hodně jsem přemýšlel, odkud ho znám, když jsem ho spatřil v Dnes neumírej) Doteď jsem pouze chválil. Svoje mušky to má. Např. bojové scény jsou hrozně toporné. Asi jsem rozmazlený od Bondarčuka, ale prostě mi to tak přijde. Najdou se i historické chyby. Vzhledem k tomu, že jsem momentálně dočetl článek od největšího českého historika, Kovaříka, vložený uživatelem flanker.27, kde Kovařík těch chyb vypsal tak dvacet, tak se nyní pokusím napsat pouze ty, na které jsem přišel sám. Když Napoleon líčí maršálům plán Bitvy u Slavkova, říká tam, že jeden zaútočí na pahorek, a pak začne ustupovat, aby vylákal nepřítele, aby sešel z pahorku....a jiný obejde pahorek zezadu, a tam zaútočí. What? To je naprostá blbost. Žádný takový krok Napoleon neudělal, a ani ho neplánoval. Další věcí bylo to, když u Waterloo Napoleon znovu říkal maršálům: Proti nám je Hesensko, Piemont, Holandsko,Belgie, Rusko, Rakousko, Prusko a Anglie. Ney poznamenal, že je jich 700 000. Císař řekl, že jich bude 700 000, až se spojí. Z tohoto rozhovoru vyznívá, že u Waterloo stálo proti Francii sedm set tisíc vojáků, osmi zemí. To ovšem platilo v rámci celého tažení, a samotné bitvy se účastnilo nějakých sto třicet tisíc vojáků, ale pouze francouzských, anglických a pruských. A jedna ani ne tak historická chyba, jako spíše zajímavost. Když Napoleon s armádou přicházel do Moskvy, jako první kamera zabírala nějaký kopec, a pak teprve přejela na liduprázdnou Moskvu. Tento kopec byl ten samý, který si zahrál Pratecké návrší v Bitvě u Slavkova. Celkově si ale nestěžuji, na nepřesnosti nehledím a beru to takové, jaké to je. ()
Škoda jen že Clavier není skutečnému Napoleonovi moc podobný. Ale to v takových filmech není až tak podstatné... ()
Na seriálu je poznat, že něco není úplně v pořádku. Podle mne je špatně vybraná hlavní postava, vypadá jako šašek a Josefínu si představuji taky hezčí (Avšak protekce na krásu nehledí!). Ale jinak jsem byl celkem spokojený. Je to vlastně jediné hrané dílo, o kterém vím, co zachycuje skoro celý Napoleonův příběh. Kdybych nebyl zatížený na historické filmy moje hodnocení by bylo nižší. ()
Krása. ()
Poněkud dlouhé a rozvleklé přiblížení Napoleonovy cesty na výsluní, až po jeho neslavný konec na ostrově Svaté Heleny. Trochu mne zklamal scénář, od kterého jsem čekal výraznější zaměření se na Napoleonovo vojenské tažení Evropou, více boje, válčení a akce, místo řešení jeho milostných vztahů. Zklamala mne taky výprava, jejíž údajnou a avizovanou velikost a velkolepost jsem nezaznamenal - naopak - scény z bitevních polí mi často přišly poměrně minimalistické a úsporné. Pochvalu naopak zaslouží herecké složení v čele s Christianem Clavierem, kterému titulní role velice dobře sedla, a chválím také hezkou hudbu a kostýmy. Rozhodně ne nezajímavé dílo, i když bych si ho dokázal představit jinak a lépe. 65 %. ()
Hodnotíme filmové kvality a ne zpracovávané téma! To se radši podívejte na nějaký dokument. ()
Pro Christiana Claviera myslím si životní role - je pro Napoleona jak dělaný a to nejen postavou. I když je to převážně komediální herec, zvládl to na jedničku. Hodně se zde v komentářích kritizuje historická nepřesnost, což je mi celkem fuk, protože historická fakta se mi stejně vždycky hodně rychle vykouří z hlavy a zůstává jen dojem z filmu. A tato série na mne dojem udělala. ()
Spravedlnosti jsem již udělal zadost, ukradli jsme vše, co minulý režim lidu uloupil. Jestli ovšem někdo čeká bitvy s masovým nasazením komparsu bude zklamán. Přesto stojí za to tento film vidět. 72% ()
Tak z Christiana Claviera mi vážně spadla brada. A celkově to bylo výborně zpracované. ()
Asi parodie... Jinak si to nedokážu vysvětlit. ()
Perfektní čtyřdílný film o jednom z největších dobyvatelů v dějinách, o Napoleonově vzestupu a pádu. Neměl jednoduché dětství, začínal jako cizácký kluk na škole, kde se mu vysmívali, přitom byl matematickým géniem a brzy své spolužáky zastínil. Vypracoval se z uznávaného generála až na císaře. Na rozdíl třeba od Hitlera byl přímou součástí armády svých mužů a v bitvě u Arcole kde byl zatím jen velitelem a kde už to jeho vojáci vzdávali, se s praporem v ruce a s pokřikem "Za Francii" vrhl jako první do bitvy, načež ho inspirovaní vojáci nadšeně následovali. Byl ochotný pro slávu Francie obětovat všechno. S jídlem roste hlad a ukusoval si z evropského koláče stále víc. Španělsko a následně Rusko na něj byly až příliš velká sousta. ()
Jako, z historického hlediska je to naprostá šílenost. Ani kinematograficky to není moc povedené dílo. Dokoukal jsem jen, protože jsem napoleonistický fanatik. ()
Christian Clavier opět dokázal, že je Pan herec.Jeho role Napoleona byla tak perfektně zahraná, že mi bylo úplně jedno, zda si ve scénáři přidali, či opomněli skutečné události. ()
Mám veľmi rád historické filmy a seriály, takže tento film som si nemohol nechať ujsť. Skvelé európske herecké obsadenie tejto sérií dodáva ten správny šmrnc. Možno niektorým bude vadiť dĺžka cca 6 hodín, ale ako inak zobraziť začiatok, vzostup a pád jednej z najväčších postáv histórie. Aj keď sa tejto sérií nevyhli historické chyby, nepoznám asi ani jeden historický film, ktorý by bol bez takýchto omylov. Takže moje hodnotenie: určite stojí za zhliadnutie! ()
Související novinky
Úmrtí herce Juliana Sandse bylo potvrzeno
Britský herec Julian Sands byl od 13. ledna tohoto roku veden jako nezvěstný poté, co se vypravil na turistickou trasu zasněženými horami v oblasti Baldy Bowl přibližně 45 mil na východ od města Los… (více)
MIluji historické knihy. Pokud někdo píše zajímavé historické knihy, tak je to Max Gallo( napsal knihu o Caesarovi, která byla mnohem lepší, než většina knih, co jsem oněm přečetl, a nebo také knihu o Napoleonovi) . Takže když jsem včera opět sledoval jednotlivé díly a všiml si v titulkách, že scénář dělal Max Gallo, pochopil jsem, proč je to tak skvělé, a taky proč se na to dívám už poněkolikáté. Nejprve chci ohodnotit film z pohledu akurátnosti demonstrované historie. Samozřejmě že pár faktografických údajů mně trochu chybí nebo nejsou extra dobře začleněny nicméně, není to tak hrozný, jak to u filmu bývá, a to býva u historických filmu skoro vždy. Film je geniálně propleten myšlenkami Sira, jeho válkami, jeho problémy s ženami, citáty, jeho povahy( tedy hodnotnou ukázkou naproti klasické trapné myšlence napoleonského komplexu) a krásně zvýrazňuje duležíté historické momenty, jako například rozhovor s ruským carem, s papežem Piem VII.( tato scéná je povedená asi nejvíce, nejen během korunovace, ale také rozhovoru Bonaparteho s Piem). Určité scény jsou dokonce udělané tak, aby byly aluzí na ruzné obrazy, které byly namalovány. Například ta korunovace Napoleona je krásně provedená jako na obrazu. Líbí se mně, že je dokonce vylíčen příběh toho známého obrazu, kdy jeho matka nechtěla u korunovace, která se týkala i jeho ženy Josefíny, být, přesto však na obrazu je, jelikož si to Napoloen přál Dále se zastavím u dvou jmen, a to Charles Maurice de Talleyrand a Joseph Fouché. Jsou to dvě podivuhodné postavy ve francouzské historii, které k ní neodmyslitelně patří. Byly hodně významné( nejen během fr. revoluce a ve funkcích na Napoleonově ministerstvu, ale také co do souvislosti pozdější restaurace Buorbonů, tedy monarchie), přesto se však tyto osobnosti většinou jenom zmiňují. Tady to tak není a jsou hezky detailně popsány a byli k nim vybráni správní herci. Budu tedy teď hodnotit film po stránce herců. Christian Clavier je prostě Napoleon. Uvěřil jsem mu tu roli a dokázal, že ve Francii jsou stále dobří herci. Fouche v roli Gérard Depardieu? Co si víc přát. Talleyrand- Jeho role se krásně ujal John Malkovich a jeho výkon obdivuji nejvíc. Byla to role těžká. Musel předvést politika, který jak sám řekl musí připomínat ďábla a to přestože své pocity a názory stále skrýval. Někteří si jistě všimli, že tato trojka byla obsazena již v Bídnících. Myslím si, že znova to mělo smysl. Z ženských hereček jsem nebyl moc odvázaný, nicméňe Josefina, byť již staší, mně přijde nakonec nejhezčí. A eště musím zmínit Anouk Aimée - krásná, dnes již stará dáma, za mlada hezčí verze Adrey Hepburnové. A teď si nemohu pomoci a musím citovat některé z moha povedených scén- Bonaparte: Pokud mi budete věrný, má sláva bude i vaše. Charles Talleyrand: Drahý pane, chci sloužit jen Vám. Napoleon Bonaparte: Sklonil jste hlavu jako by se Váš pohled nesnoubil s Vašimi slovy. Charles Talleyrand: Slovo bylo dáno muži proto, aby skryl, co cítí. A pohled proto, aby skryl, co říká. Nevěřte ničemu. A nikomu................ Druhá citace: Napoleon Bonaparte: Jak vás mám oslovovat? Ctihodnosti, protože jste byl biskupem? Vaše excelence, protože z vás udělali velvyslancem v Anglii? Nebo pane ministře, protože jste měl na starosti zahraniční vztahy Francie? Charles Talleyrand: Většina lidí mi říká Talleyrand. Jednoduše Talleyrand. Napoleon Bonaparte: Jednoduše jako když se poví Bůh. Charles Talleyrand: Ano. Nebo Ďábel. Často ze mě lidé dělají ďábla. Ale předpokládám, že Vás to vůbec nevyděsí. Všichni říkají, že Vy se nebojíte ničeho. Napoleon Bonaparte: Ale ano. Hlouposti. Charles Talleyrand: V tom případě se musíte třást o svůj život. A eště jedno citování : Napoleon: Talleyrande. Talleyrand se otočí. Napoleon: Jste LEJNO v hedvábných punčochách. Talleyrand několikrat otočí svojí holí, upřeně se opět bez výrazu podívá na Napoleona a s takovým výrazem, jako přišel, tento člověk odchází. Jsem rád, že se toto dílo natočilo... Mělo to svůj smysl. Neukazuje to Napoleona v dobrém ani špatném světle, ale v takovém,v jakém doopravdy byl. a závěrem eště snad zmínit slova obsažené v tomto filmu: Sluha: Pane, opravdu chcete změnit barvu omítky?... bude trvat dlouho než vyschne. Ludvík XVIII: Ja jsem člověk trpělivý, čekal jsem na tento trůn dlouho, až se lidi tady navzájem povraždili , já nasedl na trůn. Akorát se v něm moc dobře nesedí. Talleyrand na Ludvíka XVIII., který byl stále upozorňován, ať něco provede s blížícím se nebezpečím. : Pane, Napoleon už je ve Fontainebleau a táhne na Paříž. Ludvík XVIII. se probere a otáže se: Je povšem viďte... uplně sam si vzal Francii... kdo by to byl řekl.... Jenže já bych si chtěl lehnout Talleyrand: Musíte okamžitě odjet, vše jsem zařídil, aby veličenstvo mohlo utéct. Ludvík XVIII: Pletete si mě s Luvdíkem XVI. Nemíňím navázat na jeho neštastný život. () (méně) (více)