Pán času

Pět sérií, které jsou pokračováním původního seriálu; rozhodně jasná kultovní záležitost! Ovšem první čtyři série neměly to správné tempo, dokud nepřišly vynikající pátá, šestá a sedmá série s Karen Gillan. Ta je tou nejlepší doktorovou společnicí, a celkově je to velmi sexy slečna! _ _ _ Dále bych chtěl vypsat dodatek, že daleci jsou snad těmi nejlepšími záporáky filmové historie (nepočítáme-li tedy MiBa z Lost). ✔ (13.09.2011)

Základní myšlenka, která stála za konečnou podobou Doctora Who zní: je možné na poli sci-fi a fantasy seriálů konkurovat penězi vyfutrovaným a trikově náročným televizním sériím z produkce amerických studií a la Battlestar Galactica, které si z hlediska podívané nijak nezadají s letními filmovými blockbustery? Je, ale jen tak, že udělám z nouze ctnost a tam, kde nestačí můj rozpočet na vytvoření atraktivních alternativních světů, vypomůžu si nadsázkou, vtipem, naivitou a v tomhle případě i výrazně starosvětskou stylizací. Kosmická loď má podobu telefonní budky, Doktor si při svých soubojích s mimozemšťany vystačí s málem a příšery se nenamáhají maskovat svou trikovou podstatu víc, než je nutné. Ber, diváku, nebo běž dál. Tenhle přístup byl konec konců typický i pro řadu úspěšných projektů domácí výroby. Doctora Who jsem znal z několika náhodně zhlédnutých dílů (většinou speciálů, kterým bývá věnována při výrobě větší pozornost, protože tvoří výkladní skříň celého projektu). Na základě těch několika setkání jsem se mohl připojit k početnému zástupu fandů seriálu. Kámen úrazu nastal, když jsem při televizní repríze začal sjíždět Pána času poctivě, epizodu po epizodě, den co den od prvního dílu. První série výsledný tvar a seriálovou atmosféru teprve hledala, nicméně ani to není omluvou, že mě Doctor Who záhy přestal bavit. Po sedmé epizodě 2. série jsem to definitivně vzdal. Pán času pro mě zkrátka nemá tu sílu, aby mě nutil se k němu v pravidelných intervalech vracet. Z podobně laděných projektů pak dám přednost kanadské sérii LEXX, jejíž pokleslá a hlavně chtěná brakovitost mi přijde zábavnější. Celkový dojem: 45 %. (01.09.2014)

Complete and utter wonderful nonsense! Pro děcka (v nás). Aneb britštější než Bond. James Bond. Doktor se svou kouzelnou hůlkou, ehm, sonickým šroubovákem je fenomén již pěkných pár desetiletek. A díky této moderní „globální“ resuscitaci jím ještě pěkných pár let zůstane. A to i navzdory tomu, že „rozháranější“ seriál těžko najít. Je to povídkové a tak co epizoda to jiná kvalita, jiný žánr i styl. Má to různé hlavní představitele a každý je dostatečně svůj, aby dokázal ovlivnit divákův pocit z té které sezóny. BBC k tomu měnila v průběhu let svůj vztah a tak co začalo jako laciný papundeklový nástřel „zkusíme a uvidíme“ se v průběhu sezón mění v rodinné zlato a mazánka, na kterém se nešetří. A v neposlední řadě se střídají osobnosti určující směr i mytologickou linii seriálu a každá z nich ho směřuje někam trochu (hodně) jinam. Vezměte v potaz vše výše uvedené a je vám asi jasné, že Doktorova rovnice líbí/nelíbí je plna tolika proměnných (jedinou konstantou v ní je geniální Murray Gold, který předvádí jednu z vůbec nejkomplexnějších práci, které kdy skladatel na seriálu odvedl), že nikde není psáno, že vám sedne vše. Že Daviesovo space/soap-operově londýnské deus ex machina období dávající přednost emocím před logikou budete mít stejně rádi jako to Moffatovo naračně složité ambiciózní temně pohádkové hrající spíše na komornější struny. Že pro hejskovitého rozlítaného Matta budete mít stejnou slabost jako pro excentrickou teatrální fňuknu Tennanta. Že komorní horror ve viktoriánském Londýně v jedné epizodě vás nadchne stejně jako komediální zastavování apokalypsy v 51. století v následující části… No, představu máte. Řešením je stát se fanouškem tělem i duší a hltat vše či to prostě brát díl za dílem a vyzobat si z toho, to co vám sedne (nej)více. A to se klidně vsaďte, že toho budou kvanta. Tedy pokud ve vás zůstal aspoň ždibec dětské dušičky. | S1: 3/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 | S4: 5/5 | S5: 5/5 | S6: 4/5 | S7: 4/5 | S8: 4/5 | S9: 4/5 | S10: /5 | (02.01.2014)

Doctor Who je britským originálním seriálem, který balancuje na hraně scifi/fantasy s prvky všudypřítomného černého humoru. Přechozí série jsem neviděl a začal tou první s Ecclestonem v roli Doktora. Jeho výkon byl vynikající, tak extecentrický jaký by Doktor měl být. Doktor, který si zachová svůj humor a nadhled i v těch nejdramatičtějších situacích, kdy jde o samotný osud Země (a že jsou takových epizod desítky). To se ale nedalo říct o jeho společnci Rose (Billie Piper), která prostě neumí hrát a její make-up ji prostě nesedí. Přesto se její role naivní Rose dá spolknout. To ale neplatí o její matce a příteli Mickym, kteří mě celé dvě série nesnesitelně iritovali. Není žádným překvapením, že má Doctor slabý začátek (pilot jsem přežil), ovšem druhý díl, kde se datuje letopočet 5 000 000 000 a koná se ceremonie spálení Země Sluncem a všechny rasy se přijely zúčastnit, dává tušit, že Doctor má potenciál. Pomáhá tomu také frajírek John Barrowman, kterému byl později dán spin off Torchwood. První série je na několik dílů velmi nezáživná, vyvažuje to naštěstí výborné dvoudílné finále se změnou Doktora. Objevují se zde také geniální záporáci Dalekové, jejichž EXTERMINATE ! budu mít v paměti hodně dlouho. V druhé sérii nastupuje David Tennant a neskrývám své nadšení. Právě on je tím dokonalým, sarkastickým Doktorem ! Mám ho také rád i proto, že je akčnější než Eccleston a v jeho očích je opravdu vidět ta moudrost věků. Druhá série má i o něco lepší zápletky jednotlivých epizod, poprvé je naznačen Face of Boe. Finále je dojemné, trikově lepší a konečně se loučíme s Rose a její rodinou Třetí série je ovšem jízdou. David Tennant se utrhává ze řetězu, exceluje a vydatně mu sekunduje společnice Martha (Zoe Wanamaker), která v sobě skrývá inteligenci i četný půvab. Definitivně je odhalen Face of Boe, jsou zde další skvělá dobrodružství s Daleky a závěrečné díly patří k tomu nejlepšímu v celém seriálu. Flashback na Gallifray, na který se čekalo tak dlouho, je úchvatný (i vynikajícím hudebním motivem). Postava Mastera (charizmatický John Simm) je skutečným protivníkem Doktora, je ještě více sarkastický, velkou pochvalu sklízí za to, že se neštítí zabít prezidenta USA...Čtvrtá série má asi nejvíce povedených dílů a nejspíše nejlepší hudbu. Samotné finále nabízí crossover s Torchwoodem a je skutečně šílené (scéna, kdy táhne Tardis Zemi přes celou Galaxii a nádherná Song of Freedom). Murray Gold složil vynikající epickou kompozici, kde hojně využívá sborů a většího symfonického tělesa. (08.11.2009)

Doctor Who je ze stejné sorty britské trochu ujeté a často okouzlující (a komické) "sci-fi" jako Stopařův průvodce po galaxii a Červený trpaslík (pokud se vám líbilo alespoň jedno z toho, je takřka povinnost tenhle seriál zkusit). Předem si ujasněme, že označovat Doctora Who za sci-fi by byla úrážka Asimova, Clarka a jiných, a pokud k seriálu budete přistupovat jako ke sci-fi, vydržíte ho sledovat zhruba dva díly. Jedná se o fantasy a logika a bezchybná kontinuita nikdy nebyly silné zbraně Doctora Who. Základní koncept ospravedlňuje zasazení do v podstatě jakéhokoliv prostředí, doby a jakýkoliv tón vyprávění. Vlastně mě nenapadá, kde bych viděla lepší dlouhodobě použitelnou seriálovou kostru. Nejkouzelnější ingrediencí je ovšem samotný Doktor. Ten dokáže být jak roztržitý vědátor, co všechno s nadsázkou vyřeší, tak osamělý cestovatel v čase, který je stále schopný litovat miliony životů, které obětoval, aby zachránil miliardy, na některé skutky a osoby radši zapomíná a věčně se loučí, protože nemá v povaze zůstat dlouho na jednom místě. Ať už ho charismatický Eccleston hraje jako válečného veterána, okouzlující Tennant jako excentrického romantického geeka nebo sympatický Smith jako mladého frajírka se starou duší a ošklivou historií, je těžké si titulní postavu nezamilovat. Přání do budoucna a rada tvůrcům - méně vysvětlování (tohle není Star Trek) a nafouknutých příběhových bublin bez oslnivého obsahu, víc malých dobrodružství a příběhů z neznámého prostředí a hlavně víc pokory. (20.06.2013)