Oněgin

V rámci povinné četby. Nejsem totiž typ, který čte knihy. Film je ale na to, že v příběhu není moc děje, dost dobrej. Ralph nám zase ukázal, že je herec na úrovni a Liv se k němu zde naprosto hodí. Dva se milujou, ale nemohou spolu žít. Jen škoda, že film není uzavřen, tak jak je tomu v knize. Jinak kostýmy a dobové Rusko, jsou naprosto dokonalé. 80% (31.03.2011)

Zejména herecký výkon Ralpha Fiennese dělá z toho -trochu neprávem u nás opomíjeného- dílka zajímavou adaptaci literární předlohy. Sice se nejedná o věrnou adaptaci, ale základní dějová kostra mu odpovídá. Co však je zdaleka nejdůležitější a bez čeho bych film poslala do .... to je základní myšlenka. Ta je čistě a křišťálově zachována a naopak je ještě filmově vytříbena, dokonce nabídla Fiennesovi další prostor pro hereckou improvizaci. Je prostě Oněginem se vším všudy. Film je vynikající i po stránce režijní, kameramanské a hudební. Stylizace postav a tváří je velmi náladotvorná a slova ta sice jsou důležitá, ale v tomto díle hraje především výraz hlavních hrdinů, hudba, kamera ale to už se opakuji. Tak trochu evropský, tak trochu ... A báječný. (18.12.2004)

Já nemám slov... Nejsem moc na hodnocení technických parametrů filmů, ale ta kamera! Celý film je pak naprosto úžasný. Liv je dokonale křehká, říkáte si že když se ji Oněgin dotkne tak se celou láskou rozpadne. O Ralphovi není třeba se zmiňovat, je skvělý jako vždy. Celá ta ruská tragická atmosféra na vás dýchá ze všech stran. Zážitek! (09.07.2013)

Musím sice říct, že se mi znovu potvrdilo, že "Doktor Živago" je asi jediný anglofonní film, jehož "neruskost" nepůsobí rušivě, a že Ralph Fiennes mi na Oněgina ukrutně neseděl; Na druhou stranu Liv Tyler byla jako Tatiana překvapivě skvělá (chvíli mi trvalo si zvyknout, ale hrála úžasně osobitě a tak nějak zvláštně "vnitřně" se mé představě Tatiany podobala). Také několik experimentů (různá poetická zpomalení času, změny lokací některých scén apod.) a dokonce přidání několika scén oproti knize se, řekl bych, (ač bylo určitě riskantní se takovým způsobem odchýlit od klasiky) vyplatilo. Nemyslím, že mi film prohloubil dojem z knihy... naopak, zachránilo ho jako film právě to, v čem se od knihy odlišoval - Jako adaptace byl dost špatný, ale jako samostatný příběh rozhodně ucházející - jen ta Tatiana by byla (alespoň z mého pohledu a mé představy) "adaptačně použitelná". (05.01.2013)

Rodina Fiennesů se pustila do amerického zpracování ruské klasiky. Když jsem se tohle dozvěděl, jímala mě hrůza už dopředu. Režírovala Martha Fiennes, sestra hlavního představitele. Hudbu měl Magnus Fiennes a ještě je pod filmem podepsaná nějaká Sophie Fiennes. Ale když jsem film viděl, dlouho jsem nemohl vydechnout. Tak vynikající zpracování jsem opravdu nečekal. Tvůrcům se podařilo zachytit přesně tu poetiku a atmosféru Puškinova díla a ruské literatury vůbec. Skvělé herecké výkony, hudba i kamera. Ani jsem nedýchal. Vřele doporučuji! (22.07.2005)