Oněgin

Láska, která vzplála příliš brzy. Láska, která vzplála příliš pozdě, aby mohla být vetkána do srdcí dvou osudově střetávajících se a osudem času míjejících se "milenců." Nenaplněný vztah, horoucí city vyznání vyřčené v poslední kapitole. Veršovaná korespondenční milostná dostaveníčka se stávají jediným možným poutem mezi líbeznou křehkostí a spanilou zranitelností víly Taťány, která jakoby se vznášela v mihotajícím se světě múz a rozmařilým bonvivánem, charismatickým elegánem Evženem Oněginem. Kamera ladně „tančí“ zasněnou kouzelností vizuální scenérie, aristokraticky se snoubí s lahodným tichem rajské harmonie hudební podmanivosti. Křídla lásky v dlaních povrchního a snobsky odmítavého Oněgina, který není hoden opětovat city Taťány. Křídla lásky v dlaních Taťány, vdané ženy z povinnosti, která jest Oněginovým návratem rozrušena, neboť ho nepřestala nikdy milovat, avšak věrnost lože manželské ctí nade vše. Chvíle lásky, která dozrála v čase nesprávném, aby její bohatství mohlo opanovat srdce obou zamilovaných. Mistrovské, poetické, podmanivé, procítěné do posledního obrazu. (10.07.2013)

Z filmařského hlediska má Oněgin pramalý význam,ovšem z estetického... Všechny ty nádherné záběry a obrazové kompozice plus silný příběh způsobily,že jsem se neměl šanci nudit,přestože některé pasáže filmu k tomu přímo sváděly.Navíc je zde uhrančivý Ralph Fiennes,krásná Liv a překvapivě skvělý Toby Stephens,do kterého bych po toporném výkonu v Dnes neumírej nikdy neřekl,že dokáže podat natolik přirozený a sympatický výkon.Oněgin je film,který člověka úplně nenadchne,ale příjemně ho na necelé dvě hodinky zabaví a já osobně rozhodně nelituji,že jsem se na něj podíval a rozšířil si vzdělání o jednu zásadní ruskou klasiku. 80 % Update: S postupem času si uvědomuju,jak málo toho ve mně Oněgin zanechal a jak moc mi teď s odstupem připadá relativně nezajímavý.Proto musím své hodnocení snížit,alespoň do té doby,než se na něj podívám znovu. 65 % (21.04.2011)

Příběh mě až tak neoslovil ani nedojal. Možná díky Evženu Oněginovi v podání Ralpha Fiennese, který mně do téhle role prostě absolutně neseděl, možná díky určité plochosti jednotlivých postav a tomu odpovídající částečné povrchnosti příběhu - který byl kromě toho místy přece jen víc "americký" a "britský" než "ruský". Přesto se jedná o příjemné zpracování, postavené na krásných obrazech kamery a pomalejším stylu vyprávění, který úspěšně navozuje atmosféru let dávno minulých - obzvláště když velkoryse přehlédnu, že Taťána psala dopis svému milovanému v angličtině … :-))) (10.07.2009)

Nevěřila jsem vlastním očím, ruská klasika Made in USA. A jímala mě hrůza stejně jako Barta. Alexandr Sergejevič Puškin, můj druhý nejoblíbenější klasik Ruska ( Michail Jurjevič Lermontov je neotřesitelně první). A nevěřila jsem vlastním očím podruhé, překvapivě výborné zpracování. Navíc, jako bonus, mě velmi potěšil nádherný hlas Jitky Ježkové propůjčený krásné Liv. Dokonce jsem ve svém nadšení, ochotna odpustit i hodně nepřesný překlad dopisu, který znám dodnes nazpaměť, a to jak v češtině tak v ruštině. (14.09.2005)

Perfektní zpracování Puškinova románu "Eugen Oněgin". Stále dokola říkám, že je to na režisérech a na hercích. V tomto případě hvězdné obsazení filmu (Ralph FIENNES a Liv TYLER). Režisérkou filmu Martha FIENNES (sestra charismatického herce). Proč charismatického ? Vzpomeňte na "Anglického pacienta" a na velitele koncentračního tábora ve filmu "Schindlerův seznam" a zvláště na scénu z nádraží, kdy Liam Neeson (O.Schindler) nechával z hadic lít do vagónů na vězně studenou vodu,aby je v nepředstavitelném vedru ochladil, a kdy najednou velitel tábora pochopil, že jim Schindler neškodí, ale pomáhá. Promítněte si v duchu jeho pohled, kdy beze slov vyjádřil pochopení i překvapení ! Tehdy jsem poznala, že je to "pan herec". A v "Oněginovi" je takových situací mnoho... Je to nádherný film, který ukázal "ruskou duši" v tehdejší společnosti i "lišnovo čelověka" (zbytečného člověka), na kterého čekalo jenom zoufalství a samota. Povedlo se, moc se to povedlo ! Díky ! (29.12.2009)