Reklama

Reklama

Rodáci

(seriál)
všechny plakáty
TV spot
Československo, 1988, 20 h 3 min (Minutáž: 89–95 min)

Režie:

Jiří Adamec

Kamera:

Kristian Hynek

Hrají:

Jan Šťastný, Radoslav Brzobohatý, Jana Hlaváčová, Emma Černá, Stanislav Zindulka, Jaroslava Obermaierová, Antonín Navrátil, Petr Kostka, Jiří Pomeje, Milena Dvorská, Soňa Novotná, Karel Roden (více)
(další profese)

Epizody(13)

Přežili válku a teď někteří nevědí, jak naložit se svým životem. Válečné i poválečné osudy lidí v  malém jihomoravském městečku podle románů Jaroslava Matějky. Mladý Petr Vitásek z jihomoravského městečka Radeč je prostořeký idealista, který má rád pití a děvčata. Po konfliktu s kolaborantským profesorem je vyloučen z gymnázia a přidá se k partyzánům. V přestřelce je raněný. Po válce se stane v Brně redaktorem komunistických novin... Seriál sleduje společenské proměny malebného jihomoravského maloměsta v období 1942 - 1948. Mapuje dobu a lidi v jejich proměnách, v jejich občanských postojích a činech a v jejich charakteristické mnohotvárnosti. Rozsáhlý seriálový projekt podle románů Jaroslava Matějky "Rodáci a odrodilci" a "Kam jdete, rodáci" natočil Jiří Adamec v roce 1988 na politickou objednávku KSČ k 40. výročí Vítězného února. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (143)

PatoP 

všechny recenze uživatele

Do odpadu môže tento seriál zaradiť iba totálny ignorant alebo človek, ktorý nemá o hereckej a režisérskej práci ani poňatia a nevie, alebo čo je ešte horšie, nechce ju oceniť z blbej zásady o "schvaľovaní socializmu" v televíznych a filmových dielach. Takíto ľudia mi pripadajú ako kone s klapkami na očiach. Tiež pre nich neexistuje nič naľavo ani napravo a povedú vás iba jedným smerom. ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Když to dávali poprvé, byl jsem malý smrad a rodiče mě často vyháněli od televize. Takže jsem si ze seriálu pamatoval jen kozy a prostřelené čelo Pavla Zedníčka. Řekl bych, že v reálu by Vitásek nejpozději tak v padesátým druhým dostal minimálně lágr, ne-li provaz, coby rozvracečský anarchisticko-trockistický element. Válečné díly ještě jakž takž šly, poválečné už jsou docela hrůza. ()

Reklama

Kri-kri 

všechny recenze uživatele

O existenci tohoto seriálu jsem dlouho neměl ani potuchy. Ono ani není divu, vždyť rádoby veřejnoprávní prokavárenská ČT09 ho od roku 1989 nevytáhla z archivu. Naštěstí se o to postarala TV Barrandov. Seriál je poměrně rozsáhlý, delší z tuzemských z předlistopadové doby je snad už jen 30 případů majora Zemana. Koukatelné to jistě je, už kvůli plejádě hereckého osazenstva. Co mi dost vadilo byly zdlouhavé mnohaminutové záběry, v nichž se neustále někdo procházel po ulici, přemýšlel a do toho hrála hudba a taky scény z hospod, kdy si štamgasti neustále něco prozpěvovali. Kdyby se tyto scény vystříhaly, seriál by byl rázem o čtvrtinu kratší. Zklamalo mě nedořešené téma hlavního hrdiny Vitáska s jeho životními láskami, nakonec nezabojoval ani o tu kolegyni z redakce. Závěr seriálu je tedy sice politicky tak nějak zakončen, ovšem v oblasti vztahové absolutně nedořešen. Objektivně je to sice spíš na 2 *, ale když vidím, kolik havlistických kavárníků to zodpadňuje a vsadím se, že naprostá většina z nich ten seriál ani neviděla, přidám jednu navíc, už kvůli Brnu, moravskému nářečí a oné slavné větě o kozách poslankyně.:) 45% ()

jhr 

všechny recenze uživatele

Skutečnost, že se tento seriál dočkal takového zaslepeného odsouzení je pochopitelné. Primitivní antikomunismus se totiž stal po převratu normou. Jenže tento seriál si rozhodně žádné velké odsouzení natož pak odpadové hodnocení nezaslouží. Po filmařské stránce se jedná o slušně zvládnutou  záležitost. Velmi podařená kamera i režie, která dokáže vyvolat skutečně silné emoce. Seriál má silnou atmosféru a charaktery postav jsou velice dobře napsané. Rozhodně to nejsou žádné šablonovité karikatury, jak by si někdo mohl myslet, ale skutečně normální lidé, kteří mají své problémy, které musí řešit. Abych byl upřímný zatím jsem si žádné velké politické agitky nevšiml, pár zmínek o komunistech v prvním dílu sice bylo ale to bylo vše, určitě si další díly nenechám ujít. Je dobře, že seriál Rodáci byl opět uveden na naše obrazovky. Seriál není ani trochu černobílý. Je sice pravda, že komunisté jsou zde vyobrazení v lepším světle, ale vzhledem k době vzniku je to pochopitelné. Ovšem i přesto se i zde mezi nimi nachází lidé, kteří se nechovají zrovna ideálně. Sám hlavní hrdina postupně pochybuje o svých činech a nejedná se o žádného zaslepeného fanatika. Dobové vyobrazení poválečného období ukazuje, jaka to byla bouřlivá doba plná konfliktů. Skutečnost, že se řada lidí dívala na budoucí vývoj naivně je pochopitelné. Ve srovnání s dnešní domácí serislovou a filmovou produkcí jsou Rodáci kvalitativně někde úplně jinde. Samozřejmě seriál obsahuje řadu chyb, ale celkově si tak tvrdý odsudek nezasloužil. ()

#47 

všechny recenze uživatele

Takže konečně se dostávám k hodnocení často velmi démonizovaného seriálu, který většina smrtelníků mohla vidět jen jednou před dvaceti lety. Když se teď nedavno konečně objevil, tak si mohla hrstka nadšenců, včetně mě, vychutnat 13ti dílnou verzi, kdy každý díl má poctivou hodinu a půl. Rozhodně to tedy není ani úplně černobílá komunistická agitka, ani brak z filmařského hlediska. Adamec chtěl natočit něco trošku akčního, trochu snad romantického a zároveň musel vyhovět diktátu shora, který si představoval propagandistický epos k výročí Února. To co tedy sledujeme, je řekněme určitý kompromis, který na jedné straně výborně ukazuje lidské povahy za protektorátu a nabízí i na české poměry slušnou akci, což se tedy týká zhruba první poloviny seriálu, tj. let válečných a těsně poválečných. Na druhé straně pak, po přehoupnutí děje ve druhé polovině, Rodáci připomínají tak trochu spin-off sériálu Gottwald, kdy prostředí vedení bolševiků vystřídá moravská vesnice. Hlavní hrdina Vitásek (Šťastný) je tedy mladý rebel který ve stylu J. Bonda přefikne všechno co před ním neuteče na strom, který po anabázi s vyhazovem z gymplu a postupným přechodem k partyzánům vstupuje do KSČ a pak bezhlavně bojuje za práva prostého lidu, jeho otec, bývalý legionář a současný odbojář (Brzobohatý) je férový chlap a ač nekomunista, má s nimi velmi nadstandardní vztahy, Jana Hlaváčová, která hraje jeho ženu je tady ve své typické poloze starostlivé matky, ale dá se říct, že její role je poměrně nevýznamná. Zbylé postavičky ve vsi jsou pak pestrou škálou charakterů a je často velmi typická jejich proměna po osovobození, velmi zajímavá je například postava JUDr. Mlejnka (Petr Kostka), který ač bývalý sokol a vlastenec přijme za protektorátu s určitým sebezapřením post starosty, který samozřejmě vyžadoval stýkání se s němci a občasnou "službu říši" jako např. přednášku v Národním souručenství, přestože tento člověk měl pouze tu smůlu, že se dostal ve špatné době do špatné funkce (a spíš z pocitu odpovědnosti než prospěchářství; něco jako Hácha) a rozhodně neudělal nic zlého, automaciky je na něj v seriálu pohlíženo jako na kolaboranta, který se pak dá dohromady s jedinou konzervativní stranou po válce (tedy tou "špatnou"), s ČSNS. Jeho syn Karel (Karel Roden) je ale o poznání větší hajzlík, který se stane nadšeným mladým náckem (pro Rodena role naprosto sedící) a později demagogickým antibolševikem na právnické fakultě (ta druhá poloha je sice sympatičtější, ale to by se u toho nesměl tvářit a chovat jako Hitler). Pokud jde o Národní socialisty, ti tady jsou zobrazeni ne úplně jednoznačně (jako například v Gottwaldovi) a zahrnují i postavy zcela kladné jako jsou otec a syn Pačandovi (Zindulka, Navrátil), i když druhý jmenovaný nakonec "prozří" a převlékne dres, velmi neštastné je ale silně negativní a nutno dodat že i lživé zobrazení předsedy ČSNS Petra Zenkla, což je asi jeden z největších hříchů Rodáků. Podobně nejednoznačná je situace i v ostatních stranách, ono totiž sotva přijedou ruské tanky, půlka vesnice vstoupí do nějaké partaje a s přicházejícím Únorem se to zase všechno jakoby srovná - ti jakoby kladní prozří a ti ostatní většinou skončí nevalně. Jsou zde tedy i v kladném smyslu zobraneni např. někteří sokolové (Zindulka dokonce v kroji) či odbojová organizace Obrana Národa (myslím, že je to možná jediná zmínka o ní v předlistopadové seriálové či filmové produkci). Velmi zajímavá ja také na celém seriálu krimi linie o slizkém konfidentu Voráčkovi (Postránecký), po kterém jde duo kriminalistů Kratěna - Renč (ano ten Filip Renč). Celkově tedy seriál nemá cenu bezhlavě zatracovat, i přesto, že je v něm řada propagandistickým momenů, někdy i nesmyslností (partyzán vyběhne z krytu a nechá se zbytečně zabít kvůli pitomé flašce atd.). Když přes to všechno ale člověk srovná Rodáky s dnešní rychlokvaškovou seriálovou produkcí, tak všechna čest, jen ten konec mohl být trochu rozvinutější... () (méně) (více)

Galerie (37)

Zajímavosti (6)

  • Tehdejší šéf pražských knihkupectví Vrátislav Ebr v předtuše úspěchu seriálu objednal 30.000 výtisků knížní předlohy seriálu. Po zkouknutí dvou dílů si zoufal, že prodělá kalhoty. Ale celý náklad se kupodivu prodal za tři týdny. (cariada)
  • Filmovalo se také v lipové aleji v Rosicích, železniční stanici Tatranská Polianka, zámku Mníšek pod Brdy, zámku Tochovice, Brně, městském soudu v Praze, Miroslavy, Mahenově divadle v Brně, Praze na Malé Straně. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama