VOD (1)
Obsahy(1)
Hrůzostrašný film ve stylu slavného Ringu (režie H. Nakata) a Nenávisti (režie T. Shimizu) je prvním Miikeho počinem na poli čistého hororu. Několik mladých lidí postupně obdrží na mobilní telefon záhadnou hlasovou zprávu z budoucnosti, v níž uslyší své vyděšené reakce z okamžiku vlastní násilné smrti...Nejen že tito lidé pochopí, jak krutý jejich konec bude, ale dozvídají se také přesný údaj o tom, kolik času jim zbývá. Objevme temnou stránku nástroje naší každodenní existence, jemuž bez obav svěřujeme svou absolutní důvěru: našeho mobilního telefonu! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (159)
Naprosto běžný trend japonských duchařin přelomu tisíciletí, se kterými se po velmi povedeném Ring nebo Ju-on (nebo Hong Kongské jednohubce "oko") následně roztrhl pytel a Chakushin Ari se rozhodně může přiřadit k těm povedenějším. Takashi Miike je parádní režisér (s docela chorobnou myslí, když se podíváme na jeden z největších jeho kultů Koroshiya 1 alias Ichi the Killer) a průměrný námět zpracoval velmi pěkně a vytřískal z toho maximum. Dívalo se na to moc pěkně a fungovalo to tak, jak mělo. Vypíchnul bych scénu z televizního studia - moc pěkný moment. ()
Rozhodně zajímavý horor, který je svým příběhem neskutečně blbý, ale svým zpracováním splňuje cíle hororu bravůrně a jedinečně. Takeshi Miike s tím rozhodně má zkušenosti, takže se přitroublý příběh hodí na druhou kolej a divák umírá v závanu duchovna a tajemna jen při pohledu na obrazovku a očekává to nejhorší, od hororu vždy jen to nejhorší. Škoda jen, že ten příběh byl hodně jednoduchý, možná se mohlo jít trochu do jeho hloubky a ne jen tak jednoduše nadhodit jeho základní kostru a pak už se nestarat. Fakt ale je, že jsem na pozorování příběhu neměl ani příliš času, když si mě režisér dokázal nastavit do nejtemnějšího koutu místnosti a trápit mě od začátku až do konce, ale o tom to přeci je. ()
Je mi úplne jedno, koľko týchto šikmookých duchárskych filmov som už videl, tie utopené, rozložené, neústupné, naštvané, sklamané a utrápené ženštiny s mŕtvymi očami ma dokážu vydesiť stále rovnako. A keďže Aziati dokážu slovo Horor spojiť aj so slovom Príbeh, a na rozdiel od ostatného sveta je to pre nich prirodzené, hodnotím ZMEŠKANÝ HOVOR rovnako vysoko ako iné, hoci aj veľa nového do žánru neprináša. Vyplašil ma ? Párkrát k posraniu. Zaujal ? A ešte ako ! Keď niekto hodí na scénu upíra či zombíka, tiež ma nezaujíma, že som ich už videl – ale čo s nimi podnikne. A Miike názorne predvádza, že aj tento žáner odkukal excelentne. ()
Chm, chm... vidět to o padesát asijských duchařin dřív, asi bych se v průběhu závěrečného zvrato-odhalování snažil být pozornější, takhle jsem si říkal: "Co to všichni melete?" Zásadní problém ovšem je, že Zmeškaný hovor není strašidelný ani moc tajuplný. Sledování party mladých lidí, točících se v tajfunu klišé a divných rozhodnutí, člověku dvakrát večer nezpestří. ()
Tohle jsem zažil. Měl jsem zmeškaný hovor sám od sebe a dokonce na služebním telefonu. Slza potu mi ukápla na displej, když jsem chvějící se rukou vymačkával schránku. Po několika vteřinách divných zvuků se ozvalo: ,, Nezapomínej si ku.va služebák v džínách. A pokud si ho v džínách zapomeneš, tak je aspoň necpi do pračky, magore.,, Rychle jsem ověřil čas a hrozně se mi ulevilo. Hovor nebyl z budoucnosti, ale několik vteřin starý... ()
Reklama