Reklama

Reklama

Černá Dahlia

  • USA The Black Dahlia (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Dva detektivové tonou v bažině dekadence za zářivou fasádou továrny na sny. Režisér Brian De Palma, podepsaný pod uznávanými hity jako Carrie, Zjizvená tvář, Neúplatní či Mission: Impossible, představuje do jisté míry solitéra v rámci amerického filmového průmyslu. Ačkoli se prosadil jako tvůrce vysokorozpočtových snímků, nikdy nerezignoval nejen na realizaci méně nákladných osobních snímků, ale ani v oblasti nákladných projektů se nevzdává své povahy experimentátora s filmovou formou. Snímek Černá Dahlia jednak potvrzuje De Palmovu fascinaci důmyslnými a realizačně náročnými kamerovými kompozicemi či jízdami, a současně jej lze vnímat jako hru s diváckými očekáváními, podobně jako v jeho předchozím thrilleru Femme Fatale. Tentokrát se režisér chopil adaptace románu Jamese Ellroye, vystavěného na pozadí reálného případu nevyřešené sadistické vraždy, která šokovala a zároveň uchvátila Ameriku konce 40. let. Případ Černé Dahlie je zde ovšem pouhým vedlejším motivem v noirovém spletenci vztahů okolo dvou detektivů posedlých jeho vyřešením, kteří při pátrání po stopách zapadají hlouběji do dekadence a prohnilosti za zářivou fasádou Los Angeles. Hlavních rolí detektivů se zhostili Josh Hartnett a Aaron Eckhart, kterým v partech dvou protikladných osudových žen sekundují Scarlett Johanssonová a Hilary Swanková. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer 2

Recenze (283)

Cival 

všechny recenze uživatele

De Palma boxerským zápasem ukazuje, že ještě nepatří do šrotu. Formální kudrlinky jsou úchvatné a ani ve slátaném příběhu nepůsobí rušivě nebo nadbytečně. Proměna jednoduchého milostného trojúhelníku (a vyšetřovačky) v noirovou epopej ale neproběhla vůbec dobře. S rozšiřujícím se příběhem, se všemi těmi prapodivnými dovysvětlujícími motivy, vyniká plochost všech hlavních postav - hrají je charismatičtí herci, ale Bucky pořád působí jako moula, který s sebou nechá neustále vrtat a jen se ptá, a Lelandovo ponoření do případu jsem taky nějak nepocítil. A i ty femme fatale zůstávají matné. Prostě spatlaný scénář, jehož šíři a mnohost motivů De Palma neustál. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Atmosféra a výprava filmu bez chybičky (filmy s touhle retro náladou zkrátka miluju), bohužel příběh mi přišel vyprávěn příliš kostrbatě a ani De Palmovy vizuální kejkle ála ´Hadí oči´ či ´Nedotknutelní´ se bohužel nekonaly. Hartnettův zvučný, hluboký hlas se krásně vyjímal v roli vypravěčského průvodce filmu a chvilkama to i vypadalo, že De Palma z Hartnetta udělal cosi, čemu se říká "herec", ale vzápětí se mi před očima zjevil Gittesův duch z podobně laděné Čínské čtvrti a hned jsem tu myšlenku zavrhnul. Hartnett je sice snaživý, ale neumí hrát na temné struny, je to takový "sunny boy", každou chvíli jsem čekal, že ze sebe strhne sako s kloboukem a skočí na skateboard :o) Postavy o třídu lepších herců, než je on - Eckhart a Johansson - pak nemají tolik prostoru, aby dokázaly více zaujmout. Suma sumárum mi to vychází na - do budoucna zapomenutelné - tři puntíky. ()

Reklama

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Myslím, že Brian už to v živote nenakopne. Vyrobiť z takej atraktívnej témy (podanej mnohovrstvovým, žiada sa povedať epickým a opäť dobu širokospektrálne zachytávajúcim námetom Jamesa Ellroya) takýto studený, bezkrvný a v konečnom dôsledku skrz-naskrz nudný film, to už je fakt dôkaz, že Brian je starý a mal by sa na filmárčinu konečne vykašľať. Dobová atmosféra slušná, dlhé zábery fajn, niektoré kamerové fintičky pripomínajú Briana v dobrej forme, ale inak nič, nič, nič. Postavy nezaujímavé, herecké výkony buď ako z encyklopédie sterility alebo predimenzované ako z komédie (čo je hlavne v záverečnom výstupe vraha absolútne mimo). To už ma fakt viac bavila Femme Fatale, tam aspoň pobehovala Rebecca Romijn-Stamos v spodnom prádle. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

James Ellroy je klasik a jím dodaná látka snad nemůže ani zklamat, zvlášť pokud režíruje Brian DePalma. Uznávám, že jsem měl chvílemi pocit, že tahle odkazy sršící a mnohým holt vzdávající noirová hříčka by lépe vynikla pod taktovkou Martina Scorseseho. Na druhou stranu, DePalmova osobitá režie (fetiš, násilí, steady-cam) tomu dává trochu jiný šmrnc, možná méně vybroušený, ale zase hravější a zábavnější, který se nebojí jít až na dřeň všech žánrových klišé, aby z nich následně cedil silné chvilky, jako je scéna na schodech či závěrečné rozhřešení. Nejsem znalec noirové školy, ale těch pár snímků, co jsem viděl, mám moc rád. Proto mě DePalmova pocta navýsost potěšila. Už to sice není ten starý provokatér, ale uvědomělý filmař s výrazně čitelným rukopisem stále ano. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Tohlencto je docela tvrdý oříšek, ten nový De Palma. Když jsem měl pocit, že uběhla asi hodina, přehrávač ukazoval pouhopouhých dvacet minut. Oněch dvacet minut jsem si přitom náramně užíval – příjemná retro detektivka se dvěma charismatickými herci – jasně, nic nového pod sluncem, ale když nečekáte zázraky, což Dahlia skutečně není, jenom si sedíte a užíváte to, co vám servírováno. Ne že by šlo o špatný film, vlastně je v něm málo vyloženě nevydařených věcí. Po formální stránce se jedná o naprostou špičku. Jméno kameramana Vilmose Zsigmonda (!) si zaslouží být napsáno tučně a s vykřičníkem v závorce. Jako u většiny De Palmových filmů se můžete těšit na dlooouhé, nepřerušované záběry. Zinscenování některých scén jistě vyžadovalo pevné nervy a plné nasazení všech zúčastněných, vzorovým příkladem může být první Dwightova návštěva Madeleininých rodičů; přímo jeho očima sledujeme dění na plátně, jsme postupně seznámeni s domácím mazlíčkem (poněkud inertní čokl) i s jednotlivými členy rodiny. Mnohé scény, jakási dlouhá souvětí, buď začínají nebo končí tečkou, čili detailem (detailní záběr na Dwightův vyražený zub jako zakončení dynamického boxerského zápasu). De Palma si podobné záběry skutečně vychutnává. Černá Dahlia je jimi prosycena, vlastně až přesycena. Styl zde vytěsňuje samotnou zápletku. Ta není ani trochu originální (ač tvořena třemi zdánlivě nesouvisející zločiny) a o to víc překvapí její příliš komplikované a zdlouhavé rozplétání, zabírající snad posledních třicet minut. Také jinak jistí a přesvědčiví herci jakoby ke konci ztráceli půdu pod nohama. Jedná se o film chladný, odtažitý a pro diváka, který očekává zábavu v tom obvyklém smyslu slova obtížně akceptovatelný. Obdiv ovšem bezesporu. Obdiv za vysokou profesionalitu provedení, obdiv emocemi zcela netknutý. 80% Zajímavé komentáře: betelgeuse, dzej dzej, agathon, Vitason ()

Galerie (98)

Zajímavosti (16)

  • Film zahajoval 63. Benátský filmový festival v roce 2006. (Chatterer)

Reklama

Reklama