Northangerské opatství

Spisovateľka Jane Austenová je skvelá, v kontexte doby, v ktorej tvorila, jedinečná. Morálny podtex príbehov je dnešnému čitateľovi, v tomto prípade divákovi, trochu smiešny, nie sme na moralizovanie už zvyknutí, ale satira spoločnosti, v ktorej nás pobaví naivita žien živená hlúpymi ženskými románmi, je nadčasová. V knihách badať výborný postreh najmenších detailov ženského správania a v tomto filme detto. Výborne som sa na predstavivosti Catherine a potešilo ma nostalgické prostredie anglického vidieka, ktoré môžem vždy. (02.04.2010)

Ač jde o adaptaci Jane Austenové, film se jí téměř nepodobá, ale v podstatě mu to modernější balení není na škodu. Snové představy mladistvě naivní Catherine jsou s nadhledem vtipné, čestný Henry Tilney je vážně pan příjemný, i jeho kultivovaná setra Eleanor taková, jak má být, Isabella ukázkově povrchní a hloupá, jen proradný pan Thorpe nemusel být od prvních minut tak slizce odpudivý, je myslím škoda, že většina charakterů je servírována už hotových a neprocházejí žádným vývojem...Trocha napětí a překvapivých odhalování skutečných charakterů k autorce patří, takto by se mi třeba zamlouvalo obsadit Thorpea hercem typu Orlanda Blooma nebo Ruperta Frienda, s jejichž líbivou vizáží by ničemná povaha zajímavě korespondovala a kteří by diváka, resp. divačku alespoň na moment zmátli…. (14.10.2008)

Další z modernějších adaptací románů Jane Austenové splnil svou oddechovou funkci. Pochválila bych hudbu, na televizní film nadstandartní výpravu a dobré herecké výkony. Hlavní hrdinka - okatá, zasněná a naivní Caterine, působila ve své roli věrohodně. Henry, i když nebyl tak charismatický jako Colin Firth nebo Matthew MacFadyen v Pýše a předsudku, vzbuzoval sympatie. Zdařilá adaptace, i když já osobně bych uvítala klasičtěji pojatou verzi. Nevím, proč si většina scénáristů myslí, že závěrečný vášnivý polibek v romantickém filmu prostě musí být, Austenovou nevyjímaje. Někdy je ale něžný dotyk, pohled či gesto daleko romantičtější. (14.01.2012)

Obstojná adaptace, která k příběhu, jímž se Austenová lehce vysmívala gotickým románům, přidala scény hrdinčiných romantických představ. Většinou spojených s vášnivostí a evidentní touze po sexu - což teda u Austenové takhle otevřeně nenajdeme. Zajímavé, že se filmová Cate domnívá, že její vyvolený prozradil svému otci, co za bláznivé podezření pojala. Přitom v knize jasně stojí, že věděla, že by jí něco takového nikdy neudělal. Knižní Cate věřila charakteru Henryho mnohem víc než ta filmová. Že by se nám morálka od časů Austenové posunula k horšímu? SHRNUTÍ: Když se muž vyzná v mušelínu, je to výhra v loterii. (01.12.2018)

Adaptace románu Jane Austenové? Určitě ne způsobem, který jsem si představovala (a mé srdce tudíž plesalo...). Tohle byla neskutečná drzost a fraška! Představte si béčkové porno, ovšem bez toho porna, k mání jsou pouze vzdechy, živůtky a korzety. Romantiku, která je parodií na romantiku. Ne, byly tu záblesky, takže jsem se dodívala do konce, ale stydím se za to. (13.02.2010)