The Wizard of Oz
Čarodejník z krajiny Oz
The Wizard of Oz
The Wizard of Oz
The Wizard of Oz
The Wizard of Oz
Kamera:
Harold RossonHrají:
Judy Garland, Frank Morgan, Ray Bolger, Bert Lahr, Jack Haley, Billie Burke, Margaret Hamilton, Charley Grapewin, Clara Blandick, Adriana Caselotti (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Sirota Dorotka vyrastá u svojej tety a strýka na ich farme v Kansase, kde žije jednotvárny a obyčajný život, sníva však o úplne inom svete, až ju raz tornádu spolu s jej psíkom Totom odnesie do zázračnej krajiny Oz. Až tam zistí, ako jej rodina chýba a chce sa vrátiť späť k svojmu bežnému životu. Spolu s novými priateľmi sa vydáva do Smaragdového mesta, kde žije mocný čarodejník z krajiny Oz, ktorý by jej mohol pomôcť vrátiť sa domov. (STV)
(více)Recenze (317)
Během tří let od doby, kdy jsem to viděl naposled jsem nakoukal spoustu nových i klasických filmů. A až pak pochopil, že tohle není žádná šedesátka, ale geniální a hrozně chytrý (i vtipný) klenot. ()
NFR 1989, Oscar 2 : Hudba, Píseň - "Over the Rainbow" + 4 nominace: Nelepší film, Kamera, Výprava, Speciální efekty ... ... ... Zlatá Palma - výběr ()
Všemi vychvalovaný příběh, který mě ale moc nenadchl. Musím dát sice tři hvězdy kvůli na tu dobu asi dobrým trikům, chytlavým písničkám a také kvůli tomu, že kdybych dala míň, tak mě někteří příznivci asi zašlapou do země, ne-li něco horšího. ()
║Rozpočet $2,77milióna║Tržby USA $33,800,000║Tržby Celosvetovo $34,900,000║ /$14,817,226(obnovená premiéra 1998)/ ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $23,789,854 ║ Tržby za predaj DVD od roku 2009 v USA $94,400,502║ __Nádherné spracovaná rozprávka s prvkami muzikálu a náležitých chytľavých pesničiek. Koncepčne je to od tvorcov prvotriedna práca aj vďaka nápaditému farebnému prepisu medzi dejovými rovinami pri vstupe z pozemského života do toho farebného rozprávkového sveta, kde to všetko žije rôznimy farbami a kúzelnými postavami ... v podstate ide o jednu z najkrajších rozprávok, kde netreba zbytočne tlačiť na strunu strachu, tu vystačí aj klasická nahnevaná ježibaba z východu a tajomný čarodejník Oz, schovaný za závesom. /90%/ ()
Vskutku netradicni pohadkovy pribeh, ktery ale oslovi predevsim odrostlejsi publikum. ()
Legenda! ()
Za prvé dokonalý muzikál. Za druhé významný krok filmové animace a mezník i pro Technicolor. Hlavně však čarokrásný příběh o dvou rovinách, z nichž si až teď vychutnávám tu skrytou, "dospěláckou". A pohádková část filmu dodnes baví všechny alespoň trochu inteligentní děti, které nepřestoupily k bezduchým moderním animákům. ()
Smutné na tomto pestrofarebnom, hravom salte je snáď len to, ako "hollywoodsky systém" úspešne zabil Judy Garlandovú. Nemálo z neho čerpá TWISTER Jana DeBonta. ()
Muzikálovou adaptaci pohádky amerického spisovatele L. Franka Bauma lze v mnoha ohledech srovnat s českou "Pyšnou princeznou" (1952). Oba snímky ve své zemi platí za nehynoucí klasiku, přičemž jejich chytlavé dialogy a písně přešly z filmového plátna do každodenního života. Zároveň však kvality filmů kalí obsažené ideologické významy a fakt, že většina chvály pochází především z nostalgického uctívání snímků a nezakládá se na reálných kvalitách. O mnohé prvky očesaný příběh Dorotky zde slouží jako pouhá kostra pro rozverná muzikálová čísla a scénky založené na komickém pitvoření. Hlavní odlišnost však spočívá v tom, že zatímco v knize Dorotka dobrodružství v zemi Oz reálně prožívá, v klasickém filmu představují pouhý sen. Tento posun souvisí s obludně konzervativní ideologií filmu, která s americkým úsměvem divákům vštěpuje buranský postoj vůči všemu, co leží za hranicí jejich zápraží. ()
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. ()
Jestli mají být Američané na nějakou pohádku právem hrdi, byl by to nejspíš Čaroděj ze země Oz. Díky kolorované verzi bychom ani zdaleka neřekli, že byl film natočen v roce 1939. Moc se mi líbila Judy Garland, ale co mě nadchlo byly masky a výprava. K tomu nádherné písničky a taky masové scény, se kterými měl Flemming zkušenosti, vždyť ze stejného roku pochází Sever proti jihu. Neříkám, že by byla lepší než ty naše, ale takovouhle pohádku nemáme. ()
U pohádky je to trochu paradoxní, ale do Oze musí člověk dorůst. Každé další zhlednutí je lepší a lepší. ()
(1001) Nikdy (a hlavně jako dítě) jsem nechápala tu dospěláckou snahu rvát malým dětem pod nos takhle strašně bipolární filmy. Na jednu stranu infantilní, až by z toho zarytý intelektuál zvracel, na druhou stranu drastické, až z toho děti získávají psychopatické předpoklady. A to samé u všech těch Sněhurek a Lvích králů a podobně... ()
Nebyla to pro mě až zas taková filmová masáž. Jsem si však vědom kvalit filmu a celkově to na mě i přes svoje stáří působilo velmi svěžím dojmem. ()
|| Scenár: Noel Langley, Florence Ryerson, Engar Allan Woolf | Hudba: Herbert Stothart, Harold Arlen, E.Y. Harburg | Produkcia: Mervyn LeRoy, Arthur Freed | Distribúcia: MGM, Turer Entertainment, Warner Bros. | Rozpočet: 2,777,000 miliónov $ | Tržby: 287,334,279 $ || Legenda, ktorá ťaží svôj svetový, dlhodobý úspech z ústredného hudobného motívu, z ktorého sa stal celosvetový hit. Niektoré postavy sú žial otravne štylyzované, a tak som sa cítil nepríjemne počas skoro celej metráže. Hromadné scény divadelného rázu, prearanžované do filmovej verzie nemám rád, ani napriek tomu, že z toho všetko pochádza. Dnes sú jednoducho tieto postupy a metódy buď zrušené úplne, alebo zdravo modifikované - k lepšiemu. ()
Victor Fleming se na filmovém poli proslavil mnohými snímky a Čaroděj ze země Oz patří dodnes k jeho divácky nejoblíbenějším. Poetický příběh o malé Dorotce zaujme jak svým námětem, tak i výpravou, která malebně zobrazuje čarovné prostředí fantastické země Oz (kdepak Technicolor a klasické malované kulisy). Scénář se však chvílemi utápí v přílišné sentimentalitě a herecké výkony hlavní herečky diváka ani moc nezaujmou. Příliš častá muzikálová vystoupení začínají časem splývat do sebe a konec je přece jenom příliš patetický. Jedná se prostě o klasickou americkou pohádku, na kterou čas ani diváci nezapomněli. ()
Jestli Čaroděj pro mě něco skutečně symbolizuje, tak je to téměř vrcholná míra papundeklového a kostýmního nevkusu, který jsem odjakživa nesnášel. Mlaskálkov nebo postava Lva mě dodnes dovádějí k zoufalstí. Ale je to ryze osobní záležitost, na svou dobu je to naopak trikově a technicky velmi zdařilá věc. Po hudební stránce trpím podobně jako u těch kulis, snad mimo povedené ústřední melodie. I ne moc zdařilá kreslená verze z r. 1982 je mnohem pohádkovější, méně moralistická a bez přestárlé Dorotky. Zcela jinou zemi a atmosféru vykresluje volné pokračování Return to Oz z r. 1985. ()
Pre kazdeho ktory je stale aspon trochu dietatom, a rad sniva, bude pozeranie tejto carovnej rozpravky radostou. Vstup do zeme oz je minimalne taky nadherny, ako vo Forsterovom Finding neverland, hudone vystupy a ustrednu melodiu uz z hlavy zrejme nikdy nedostnem a vyzual a kostymy su priam rozpravkove :) Tam kde do teraz u mna sidlil jedinecny Moulain Rouge, sa zaradil aj The wizard of oz. Maju pre mna spolocnu, rozpravkovu atmosferu, kde vsetko ma vlastne pravidla, a predsa je to skutocne, skutocny svet, tam kdesi za duhou..... (10/10) ()
Čaroděj ze země Oz spadá do období let 1936-1943, kterými jsou ohraničeny roky, ve kterých si mladistvá Judy Garland budovala kariéru v celovečerních muzikálech na základě své dětské průpravy. Teprve, když se přiblížily její 21. narozeniny, bylo jí dovoleno pozvolna se přehrát do dospělých rolí (nejprve v Presenting Lily Mars). Problém byl ale ten, že vypadala dospěle už velice brzy a skutečné žabce jí nebylo možné věřit prakticky nikdy. Konečně, když se zaposlouchám do Over the Rainbow, slyším všechno možné, jen ne malou Dorotku. Bizarně absurdní svět sépiově tónového Kansasu a Ozu v Technicoloru je pak už zážitek sám o sobě, bez toho, aby mu chyběla uvěřitelná herečka v hlavní roli. #LFŠ ()
Související novinky
Encyklopedie fantasy filmu – od Pottera po Pána prstenů
Co znamenal pro kinematografii Čaroděj ze země Oz? Jak vypadá nejvíc cool drak stříbrného plátna? Jaká klišé obvykle obnáší příběh hrdiny filmové fantasy? A patří do žánru i Star Wars nebo slavné… (více)
Stranger Things dostanou další sérii
Přestože to tak nějak všichni očekávali, teprve nyní Netflix oficiálně oznámil, že prodlužuje fanoušky milovaný seriál Stranger Things o čtvrtou sérii. Zároveň s tím přišla zpráva, že tvůrci seriálu,… (více)
Čaroděj ze země Oz se dočká převyprávění
Americká klasika Čaroděj ze země Oz z roku 1939 se v průběhu let dočkala již mnoha remaků a různých převyprávění. Chystaný animovaný film od studia Warner Bros. má ale ambice jít ještě dál. Bude… (více)
Renée Zellweger si zahraje Judy Garland
Každá hollywoodská legenda se časem dočká biografie. A momentálně je řada na Judy Garland, hvězdě Čaroděje ze Země Oz, která vynikala hlavně zvučným pěveckým hlasem. Její filmová pocta se bude… (více)
Čaroděj ze země Oz je jeden z těch filmů, který především v USA zná snad každý. V Americe jde o podobně slavnou pohádku, která se v naších končinách může rovnat třeba S čerty nejsou žerty nebo Třemi oříšky pro Popelku. A má to několik důvodů: Adaptace knížky L. Franka Bauma z roku 1900 byla v roce 1939 z několika důvodů krokem dopředu v různých oblastech. Byla velkým krokem dopředu v rámci barevného filmu, představila nové speciální efekty a i v rámci žánru muzikál představila několik nových prvků. Režisérem filmu je Victor Fleming, který se ale celého natáčení nezúčastnil, protože musel krátce na to nahradit vyhozeného George Cukora u Jihu proti severu, přesto je Fleming uváděn jako režisér u obou filmů a má tudíž tu čest být u dvou pravděpodobně nejdůležitějších či nejznámějších filmů roku 1939. Už v rámci vizuálu kdy je vše odehrávající se v reálném světě v barvě černobílé a naopak veškeré pasáže v zemi Oz jsou barevné dost možná může divák brát jako fakt, že je náš svět černobílý a pro barvy si musí odskočit do fantazie. Především se ale musí ocenit, že je Čaroděj ze země Oz i přes své staří 81 let nestárnoucí a dokáže dost obstojně fungovat i v 21. století. Má povedený vizuál, chytlavé písně a herce, kteří do svých postav dávají všechno s tehdy mladičkou Judy Garland v čele. Garland tehdy sice bylo už 16 a na mladší Dorotku tak dost možná byla trochu stará, její mladičký vzhled jí ale pomohl a člověk by tak Garland mladou holčičku vlastně věřil. Je sice známo, že Judy Garland kariéra herečky v životě neprospěla a dohnala jí k hodně smutnému a v rámci možností krátkému životu, zde ale člověk viděl Judy Garland, která byla ve své roli roztomilá, krásně zpívala a nic nenapovídalo tomu, že v zákulisí Hollywoodu trpí a přichází o život normální dospívající dívky. Ať už tu ale herci hrají čarodějnice (v roli zlé čarodějnice ze západu se předvedla Margaret Hamilton, v roli hodné čarodějnice ze severu poté Billie Burke) lvy (kostým, který na sobě nosil Bert Lahr možná nepůsobil kdovíjak děsivé, nebyl to ale ani jeho účel a Lahr dostal možnost se v něm předvést co to jde), strašáky (Ray Bolger) nebo plecháče (Jack Haley) dávají do svých přednesů vše Zajímavým prvkem vyprávění je také fakt, že se Dorotka při svém setkání s plecháčem, lvem, strašákem, čarodějnicí i samotným čarodějem ze země Oz vlastně setkává s postavami, které reflektují reálné lidi, které Dorotka potkává ve svém světě. Přelomový byl tento film krom efektů také v maskách, které přehnali veškerou konkurenci své doby. Zároveň se tu tvůrci vyřádili na veškerých kostýmech, veškeré výpravě a po barevné stránce je ten film skutečně vizuální pastvou pro oči. Čaroděj ze země Oz má zároveň některé myšlenky, které divák pochopí až postupným dospíváním a proto je dost možná zajímavé tenhle film vidět minimálně jednou za 5 let a vidět jak u diváka zraje. Může různě reagovat na 5-leté či 10-leté dítě, může jinak reagovat na teenagera a úplně jinak na dospělého člověka, jehož dětská naivita je sice možná pryč, občas se ale dospělí přece jen rádi myšlenkami vracejí do časů kdy vše bylo tak trochu bezstarostné a oni sami utíkali do fantazie. Hodně vzdáleně se možná dá Čaroděj ze země Oz srovnávat třeba s Nekonečným příběhem, románem Michaela Endeho z roku 1979, který se dočkal filmové adaptace v režii Wolfganga Petersona v roce 1984, srovnávat ale Čaroděje ze země Oz a Nekonečný příběh není přece jen úplně ideální, protože ať už pojetím, myšlenkou, přístupem k vyprávění nebo prvky jsou to dvě úplně zcela rozdílné příběhy, rozhodně se ale mezi nimi dají najít jisté společné věci. A také se dá zamyslet nad tím, že něco jako je Čaroděj ze země Oz jsme tu poté už ani vzdáleně neměli, pokud si odpustíte veškeré ty možné vzdálené podobnosti s právě Nekonečným příběhem. Důkazem o jeho důležitosti v rámci filmů může být fakt, že se dodnes objevuje v seznamech nejlepších filmů všech dob a hodně tvůrců z něj čerpalo inspirací. Objevuje se v početném seznamu filmů, které byste měli vidět předtím než zemřete, do svého seznamu ho zařadili časopisy jako Empire nebo Premiere. Režisér Sam Raimi se sám v roce 2013 vydal do země Oz v rámci prequelu a snažil se originálu dodat takovou poctu, že stejně jako v původním snímku dodržel pravidlo, že vše v našem světě nebo se odehrává v barvě černobílé a vše v zemi Oz v barvě barevné. Dále se snažil co nejvěrněji dodržet vizuál a zlá čarodějnice ze západu nebo létající opice si od originálu opravdu nějakým vzhledovým vývojem kdovíjak neprošli. Je sice pravda, že Raimiho pokus o film ze světa země Oz má pochopitelně lepší efekty a na rozdíl od kostýmů už nechal veškeré fantasy postavy vytvořit zcela digitálně, zároveň tím způsobem ale dost výrazně možná nechal zmizet ono kouzlo, které Čaroděj ze země Oz z roku 1939 má a proto se tyhle dva filmy tak trochu těžko porovnávají. Pokud film dokáže i přes 80 let ovlivňovat další a další generace, vypovídá to o něm hodně a vypadá to, že se jen tak statusu kultovní klasiky nezbaví. Tohle je skutečně ten typ filmu, který je každým zhlédnutím lepší a lepší. Jde jen o prostou pohádku nebo má v sobě Čaroděj ze země Oz skutečně něco víc? Těžko říct, protože se lid jak je zvykem neshodne. Každý tak může mít na přelomový film v rámci žánrů fantasy a muzikál jak je zvykem názor sám a já jen můžu doufat, že lidí, kteří v tom uvidí něco víc bude přece jen o trošku víc…. () (méně) (více)