Anna Karenina

Škoda, že úžasně divadelní forma z počátku filmu tak záhy ustupuje... Mám k tomu jen čtyři věci: 1) největší rozkoš jde ruku v ruce s utrpením, 2) hrajem si na lásku a jsme si cizí, 3) kultura a z ní vycházející společenské normy někdy dokážou škrtit až k zalknutí a 4) třetí čtvrtina snímku se neskutečně vleče a rozutíká. Jo, a Anna se semtam (ve filmu!) chovala jako labilní kráva (což je můj niterný a snadno zavrženíhodný pocit, se kterým toho moc nenadělám). Nešlo až na dřeň. Škody, škody. (22.02.2013)

Další kostýmní blábol, chtělo by se napsat. Jenže ono to tak daleko od pravdy není. Alespoň u mě. Trpěl jsem, a to místy hodně. Anna Karenina, opus o lásce a postavení žen v carském Rusku, prohloubila mou asi pět let starou nedůvěru v žánr kostýmního melodramatu. Možná je úctyhodné, že technické kvality filmu šlapou jako hodinky, že autoři ruskou bichly zhustili do scénáře tak, že v něm zůstaly zachované ústřední dějové linie a vztahy mezi postavami, že Keira Knightley opět vypadá díky účesům, kostýmům a dobrému světlu úchvatně.. jenže, právě Keira hraje stále to stejné(ě), Aaron Taylor-Johnson mi jako svůdce Vronský totálně nesedl, milostný trojúhelník je velmi chladný a sterilní, postavy nedýchají, leccos podřízené formální stránce postupně ztrácí smysl. Tvůrci každou příležitost tak využívají k dynamičtějšímu ozvláštnění děje, který nemá hloubku. Sedět v kině, tak asi zlostí vytrhnu sedačku!! Děkoval jsem za konec, který byl v nedohlednu.. (28.02.2013)

Joe Wright je zpátky v sedle a dává Anně Karenině překvapivou a slušivou fazónu. Keira a spol. sice nevydrží zářit až do úplného konce, i takhle ale jde o srdceryvnou romanci, která srší dechberoucími momenty a vynalézavou výpravou. Pokud jste při chuti na něco klasičtějšího, zároveň byste ale ocenili poněkud lehčí podání, právě jste našli cíl svojí příští výpravy do kina. Ano, dámský doprovod je téměř podmínkou! (29.11.2012)

Ugh... tak takhle teda ne. Anna Karenina je v podstatě příběh nešťastné lásky, který by nemělo být problém adaptovat pokud máte ty správné herce a umíte prodat emoce. Ale Wrightovi se to - navzdory krásnému vizuálu - nedaří. Kromě Aarona Taylora-Johnsona v roli Vronského jsem nikomu nevěřila jejich postavy. A celý příběh navíc postrádá jakékoli vydařené romantické, dramatické nebo emocionální momenty a prostě se dokodrcá k nějakému konci, který bohužel nemá silný dopad. A přitom tahle story má takový potenciál - máte tu silnou vášen přerostlou v zapovězenou lásku, máte tu pokryteckou společnost, která Annu trestá za to, že následovala své srdce (přičemž její bratr si bezstarostně může užívat mimomanželských aférek), máte tu drama dvou manželů, kteří se respektují, ale nemohou najít čistou cestu z toho zapletence citů, do kterého se dostali... To všechno je v téhle adaptaci rozbředlé a mělké. Tenhle příběh vám má trhat srdce... Wrightova verze vás ale jen uspí. (14.09.2015)

Anna Karenina je od Joe Wrighta po Pýše a předsudkua a Pokání opět trefou do černého. I zde se výtečně popasoval s náročnou předlohou, ale řekl bych, že zmíněným filmům se nevyrovná. A to i přesto, že nový Wrightův film je opět vizuální slastí a přehlídkou skvělého herectví. Jude Law i Kiera Knightley jsou parádní, ale nejvíce dle mého názoru září Aaron Taylor Johnson coby Vronský. Jenomže Wright se tak moc snaží dokázat jaký talentovaný umělec že to je, až ta jeho invence chvílemi připomíná exhibici a předávdění. Nápad situovat film do divadelních kulis je sice fajn, osudový tanec Anny a Vronského je taky esteticky povedený, ale chvílemi už to celé připomíná spíše videoklip, než důstojnou adaptaci novely. Chtělo by to trošku ubrat na egu. Ale opravdu jen trošku. (14.01.2013)