poster

Tři mušketýři: Královniny přívěsky

  • francouzský

    Les trois mousquetaires: Les ferrets de la reine

  • italský

    I tre moschettieri

  • slovenský

    Traja mušketieri: Kráľovnine prívesky

Dobrodružný / Romantický / Historický

Francie / Itálie, 1961, 100 min

  • tomtomtoma
    ****

    Poměrně kvalitní přepis slavného díla, kde nechybí láska, souboje, intriky a politikaření. Navíc má to humorný nadhled, což jen přispívá k tomu, že to rychle ubíhá. Horkokrevný chudý gaskoňský šlechtic D'Artagnan (Gérard Barray) jde do všeho bez rozmyslu ve jménu královské spravedlonosti. Má svou touhu, ale zároveň je jakýmsi spravedlivým, který chrání slabé a ty, kterým je oddán. S velkým nadšením a sebeobětováním plní těžký úkol při zpěrném získání přívěšků královny. A s očekávanou odměnou v podobě sličné Constance Bonacieux (Perrette Pradier), která neváhá vydat D'Artagnana vstříc nebezpečí. Humor přináší především D'Artagnanův sluha Planchet (zábavný Jean Carmet), který často musí improvizovat. Výrazná je padoušská trojice milady de Winter (půvabná Myléne Demongeot), úlisný a ambiciózní přisluhovač Rochefort (dobrý Guy Delorme) a kardinál Richelieu (Daniel Sorano). Další postavy: tři mušketýři Athos (Georges Descriéres), Porthos (Bernard Woringer) a Aramis (Jacques Toja), které si D'Artagnan získal svou neutuchající energií, král Ludvík XIII. (Guy Tréjan) s královnou Annou (Francoise Christophe), která má platonický vztah s anglickým vévodou Buckinghamem (Jacques Betrhier), a hostinský Bonacieux (Robert Berri), jehož na stranu kardinála přivedla nevěra jeho ženy. A tak dobrodružství milostná jsou provázena s dobrodružsrvím, kdy se bijí za jejich spravedlnost.(18.12.2010)

  • Subjektiv
    **

    Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost.(21.3.2013)

  • sportovec
    *****

    Diskuze nad tím, zda to či ono přetlumočení Dumasových literárních předloh zachovalo více či méně jejich ducha, jsou zjevně nadbytečné a samoúčelné. Manufaktura Alexandra Dumase st. byla pověstná již za života své tvůrce a při filmových převyprávěních vždy šlo více o to jak postihnout co nejlépe kolorit doby a kvalitu vlastního osobitého vkladu do jeho vnímání divákem. Ve specifickém subžánru francouzského historického dobrodružného filmu tvoří tato adaptace MUŠKETÝRŮ nepochybně jeden z jeho uměleckých vrcholů; v případě početných adaptací MUŠKETÝRŮ i podle mého názoru vrchol absolutní. "Francouzskost" všech protagonistů filmu je jedinečná stejně jako dokonalost výpravy, kvalita hereckých výkonů a přes propast času jdoucí paralela nadčasové francouzské sebeprezentace. Jsme tu totiž konfrontováni bez výjimky s hrdiny, kteří i jako celek, i jako jedinci tvoří - a zřejmě i v budoucnu tvořit budou - podstatnou část našeho diváckého já.(17.2.2008)

  • foundation
    ***

    Priklanam sa k nazoru ze zo vsetkych filmovych spracovani tejto slavnej knihy je toto snad najlepsie. Skvely vyber hercov, hlavne Gerard Barray zahral svoju postavu na jednotku, a takisto slusna rezia na to ze to vzniklo pred 50 timi rokmi. Ale pribeh o troch resp. styroch musketieroch mi pod kozu hlboko nevliezol proste nikdy. Knihu osobne povazujem za velmi nudnu, takze ani film nemozem hodnotit o moc lepsie. Ale myslim ze moje sukromne ohodnotenie tohto snimku sa od toho objektivneho az tak strasne velmi lisit nebude co len dokazuje ze o D Arthanagnovi a spol este nebol natoceny naozaj dobry film.(28.3.2010)

  • darkrobyk
    ****

    Souhlasím s tím, že jde o nejzdařilejší adaptaci Dumasovy klasiky. Pravda, souboje jsou takové až legrační, člověk si skoro vzpomene na Bažanty, tedy Les Charlots, ve Čtyřech mušketýrech... D´Artagnan je kouzelný, trochu ztřeštěný a stále v pohybu, hodnocen jinými postavami jako příliš rychlý, a kde se objeví, tam je zaděláno na souboj, humor i vášnivou lásku. Kardinál je opravdový padouch s velkým P a pak, jistě, krásná Constance...jenže mě uhranula proradná Mylady! Její představitelka má takový Sex Appeal, že hravě strčí do kapsy všechny ženské postavy včetně Constance, královny i frauzimmor! A že jsou to krásný ženský! Nu, ani po letech mě film nezklamal.(17.2.2011)

  • - Natáčení probíhalo například v proslulém pařížském parku Buloňský lesík, na zámku Guermantes nedaleko Paříže a také ve starobylém městě Semur-en-Auxois v Burgundsku. (argenson)

  • - Producentem byl režisérův otec Raymond Borderie, na vzniku filmu se celkově podílely čtyři společnosti z Francie a Itálie. (argenson)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace