Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý šlechtic d'Artagnan opustil rodné Gaskoňsko, aby se v Paříži pokusil vstoupit do sboru královských mušketýrů, sloužících králi Ludvíku XIII. Už cestou se však střetne v souboji s neznámým šlechticem, který by ho porazil, kdyby nezasáhl vychytralý Planchet, jehož pak vděčný d'Artagnan přijme do svých služeb. Když pak v Paříži opět pronásleduje neznámého šlechtice, dostane se postupně do sporu se třemi mušketýry Athosem, Porthosem a Aramisem, kteří ho postupně vyzývají k souboji... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (127)

B!shop 

všechny recenze uživatele

No ackoliv se skutecne jedna asi o jednu z nejlepsich adaptaci Tri musketyru, zas takova pecka to neni. Pribeh je totiz celej dost utahanej, je tu malo souboju a hlavne se keca. Navic ta hlavni dejova linie se zacne odehravat az nekdy po pulce filmu. Nicmene tech par souboju je prekvapive sviznejch a s povedenou choreografii. Coz se neda uz rict o pestnich soubojich, ktery jsou nejak podivne zrychlovany. Taky mi vadilo, ze film obcas pusobi skoro jak nejaka komedie. Co se tyce hercu, tohle vlastne stoji jen na Barrayovi, protoze ostatni musketyri nemaj skoro zadnej prostor. Nicmene Barray, ackoliv by se nemusel furt priteplale usmivat, tak je to docela sympatak a divim se, ze nema na konte vic filmu. Z ostatnich uz stoji za zminku snad jen Daniel Sorano jako Richelieu, kterej se furt snazi tvarit desne intrikansky, ale ve vysledku to vypada, ze jen blbe cumi a navic vypada jak nejaka fretka. Takze celkove sice fajn historickej dobrodruznej film, ale zbytecne ukecanej, za slabsi 4*. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Má to takové staromilské kouzlo, ale když si vedle sebe postavím tuto verzi a slavnější verzi Richarda Lestera, druhá vítězí. Možná trochu ztrácí ve věrohodnosti některých soubojů, které jsou v této verzi na svou dobu až překvapivě věrné a dynamické (krom zrychlovaček během pěstních půtek), ale zase to vše nahradí výtečnou choreografií, komediálními prvky a zejména lepší gradací příběhu. Borderierův snímek je rozhodně příjemným reprezentantem dnes už klasické dobrodružné školy made in France. Typický svou panákovitostí, výpravností a šaramantním kouzlem všech hlavních hrdinů, kterým se prostě nemůže nic stát. Nechybí ani decentní humor, ale je přesně tak decentní, aby neshodila gloriolu hlavních postav. A tak před sebejistým seladonkem Barrayem dávám přednost neodolatelnému mlíčňákovi Michaelu Yorkovi, jehož ztvárnění D´Artagnana má podle mne větší kouzlo. ()

Reklama

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Souhlasím s tím, že jde o nejzdařilejší adaptaci Dumasovy klasiky. Pravda, souboje jsou takové až legrační, člověk si skoro vzpomene na Bažanty, tedy Les Charlots, ve Čtyřech mušketýrech... D´Artagnan je kouzelný, trochu ztřeštěný a stále v pohybu, hodnocen jinými postavami jako příliš rychlý, a kde se objeví, tam je zaděláno na souboj, humor i vášnivou lásku. Kardinál je opravdový padouch s velkým P a pak, jistě, krásná Constance...jenže mě uhranula proradná Mylady! Její představitelka má takový Sex Appeal, že hravě strčí do kapsy všechny ženské postavy včetně Constance, královny i frauzimmor! A že jsou to krásný ženský! Nu, ani po letech mě film nezklamal. ()

mira007 

všechny recenze uživatele

Gerard Barray je v kinematografii asi ten vizáží nejušlechtilejší d'Artagnan historie a zajímavá je tady i Mylady de Winter v podání fantomasové krásky Mylene Demongeot, ale jinak je to už stará kostýmová záležitost, která dneska působí jako naivní nažehlená pohádka. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Jako skalní fanda americké (mezinárodní) adaptace z roku 1973 jsem šokována tím, jak moc se mi tahle nelíbí. Výhrady mám asi ke všemu, ale nejvíc k hereckému obsazení, protože jsem se za celou dobu trvání filmu nebyla schopná od sebe ty jednotlivé úlisné chlápky s knírem rozeznat. V tomto směru se blýskl pouze kardinál Richelieu, protože byl v červeném, aspoň za to dík. Ale zda je tamten knírač d'Artagnan nebo Buckingham, když si pořád mění šaty, to bylo opravdu nad moje síly. Taky mě docela rušila neustálá jásavá hudba, podivně historizující, ale nikoliv historická výprava a absence nějakého protipólu k neustálé snaze o vtip a srandu. Já chci taky temnou stranu síly. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (6)

  • Producentem byl režisérův otec Raymond Borderie, na vzniku filmu se celkově podílely čtyři společnosti z Francie a Itálie. (argenson)
  • Natáčení probíhalo například v proslulém pařížském parku Buloňský lesík, na zámku Guermantes nedaleko Paříže a také ve starobylém městě Semur-en-Auxois v Burgundsku. (argenson)

Reklama

Reklama