Rosemary má děťátko

Už je to nějaký čas, co jsem četl Levinovu knihu, takže nemůžu přesně porovnat, jak moc se jí film drží... Ale ty nejdůležitější momenty jsem poznal a co je nejdůležitější - z filmové Rosemary jsem měl úplně stejný pocit jako z té literární. Ta tísnivá paranoia je díky Polanskimu i perfektní Mie Farrow takřka hmatatelná, atmosféra až nevídaně houstnoucí... A vše umocňuje velmi podivná a přitom pasující hudba Krzysztofa Komedy. Rosemary má děťátko tvoří spolu s Vymítačem ďábla a Přichází Satan! "nesvatou trojici" nezapomenutelných filmů, které jsou více než jen horory. (03.01.2019)

Vstkutku mistrovsky zrežírované drama, chcete - li satanský horor. Polanski zde zanechal stopu ne nepodobnou Alfredu Hitchcockovi. Atmosféra v domě je hustá, film graduje s každým okamžikem a divák je vtažen do děje, že zapomíná dýchat. Přitom vysvětlení je na každém a je otázkou, zda v tom Polanski neměl divákovi udělat jasněji. Jinak smekám před Miou Farrow, její děs byl cítit i u mě doma. Srovnávat tento film s Omen je hřích. Přímo satanský hřích ;-) (11.05.2009)

Majstrovsky, milimeter po milimetri budované napätie na ploche jedného bytu. Vynikajúce vystihnutie stiesnenosti a paranoje. Sám Roman Polanski je diabol, že tak citlivú ženu, navyše v jej najcitlivejšom životnom období, vystavuje takému tlaku. Ale ako nadšený divák mu to iba schvaľujem a zároveň sa klaniam pred Miou Farrow a jej bravúrnym hereckým výkonom. Jediné, čo mi na filme trochu vadí, je neuspokojivý záver. (26.08.2004)

Rosemary má děťátko jsem si pár desítek let šetřil a následně jsem se díval vlastně úplně neplánovaně. Je to pro mě legendární film, i když jsem ho doteď neviděl. A je to naprosto skvělá záležitost a jsem v pokušení dát plné hodnocení. Možná by stačilo se podívat znovu. Nevýhoda je, že je to ten typ filmu, na který se člověk znova dívat úplně nechce. Mia Farrow je boží (a když se dívám na její fotky z novějších filmů, mám pocit, že je to snad hříčka přírody, ona i v 60 vypadá zase na dvacet) a Ruth Gordon je nádherně nesnesitelná. Je to o parník lepší než Vymítač ďábla a je to možná i lepší film, než Přichází satan, ale ten má Goldsmithe. Krzystof Komeda udělal ikonické main theme, ale nic víc, to je trochu škoda. Není to horor, ale mysteriózní psychologický snímek a působí i dnes moderně. Otazníkem je pro mě možná až moc dlouhý obyč úvod (který ale asi byl nutný) a trochu rozpačitý závěr. (10.12.2019)

Skvělé herecké výkony, hudba i režie, ale tu správnou atmosféru to chytá asi až v polovině, do té doby se jedná o vcelku obyčejné drama. Druhá půlka ale je bezkonkurenčně zobrazená paranoia (podobně jako v Nájemníkovi, Polanski tohle umí), kterou bohužel trochu zneuctívá příliš doslovný závěr, jenž sice sděluje myšlenku o vztahu matky k jejímu dítěti, no děje se tak za cenu ztráty dosavadní atmosféry. Celkově je ale Rosemary velmi povedená záležitost. Horror movie of the Year (14.11.2008)