Režie:
Autumn de WildeScénář:
Eleanor CattonKamera:
Christopher BlauveltHrají:
Anya Taylor-Joy, Johnny Flynn, Bill Nighy, Callum Turner, Mia Goth, Miranda Hart, Josh O'Connor, Rupert Graves, Gemma Whelan, Chloe Pirrie, Tanya Reynolds (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Emma Woodhouseová (Anya Taylor-Joy) je hezká, chytrá, bohatá a na svou dobu notně emancipovaná. Navíc disponuje velmi zvláštním talentem, schopností svádět dohromady jedince opačného pohlaví a dopravovat je až před oltář. Tedy alespoň si to o sobě začne myslet, když několika mistrovskými tahy provdá svou vychovatelku za bohatého vdovce. Jejím dalším projektem se stane plánované spojení mladičké a naivní Harriet s místním farářem. Přestože Emmin otec (Bill Nighy) ji varuje, aby si nezahrávala, a její přítel z dětství George Knightley se jí snaží vysvětlit, že lásce se poručit nedá, dohazovačka Emma tlačí Harriet do sňatku s knězem silou umanutého Amora. Vše bohužel skončí nezdarem, katastrofou a spoustou prolitých slz, citovým uragánem, v jehož epicentru se ocitne právě Emma, které nezdar rozmetá všechny životní jistoty. Až potom pochopí, že toho pravého si každý musí najít sám a že to hledání paradoxně nemusí být až tak těžké, protože někdy ho můžete mít celý život přímo před očima. Jen nesmíte být slepí. (Cinemart)
(více)Videa (8)
Recenze (133)
Klasická "austenovka" se vším, co k tomu (zřejmě) patří - kvalitně zvolené prostředí, promakané kostýmy, zde i velmi hezky dobarveno osvětlením (aneb svíčky, kam se podíváš), zkrátka typicky esteticky zvládnuto. Bohužel však pro mě Emma. postrádala nějaký prvek, který by ji povýšil nad průměr. Za zmínku stojí tanec Emmy a pana Knightleyho, při kterém by se napětí dalo krájet. Někdo by mohl namítnout, že je to zcela bez emocí (viz obličeje), volba střihů, oční (i jiný) kontakt zúčastněných a děj však mluví zcela jasně o opaku. Herecky nejlépe vyšly (mně) neznámé tváře postav Emmy, pana Knightleyho, pana Eltona (ten se občas svou energií zdá být převtělením pana Bingleyho z Pýchy a Předsudku) a Harriet. Zbytek byl nevýrazný a bez chuti v čele s "Bobby" Martinem, kterého kdybych měl poznat v klasické policejní lineup (rekognice, identifikace pachatele svědkem), asi bych s tím měl velký problém. ()
Nádherné interiéry šlechtických sídel, oku lahodící vizuální kompozice a občas zaujme i originálně zvolená hudba. Tím veškerý přínos této adaptace Emmy končí. Režisérka totiž vůbec nepochopila, oč tu má jít. Místo jemně laskavé austenovské ironie, která na milostné chyby a nedorozumění pohlíží s pochopením, tlačí své postavy do křečovité karikatury na povýšenost boháčů georgiánské doby. Nekažte si vkus tímto paskvilem a pusťte si raději sice ne tak výpravnou, ale lépe obsazenou a duchu předlohy mnohem věrnější Emmu z roku 1996. ()
Emma s tečkou... toto se mi nepíše lehce, každopádně asi takto: Američanka Anya Taylor-Joy byla opravdu nejlepší možná volba pro roli krásné a jemné (a britské!) Emmy? Pokud ano, svět je opravdu v pr..ekérní situaci. Harriet Smith je druhá chodící katastrofa a Miranda Hart nezúročila charakter slečny Batesové ani z poloviny. Pan Knightley, muž, u kterého jsme ve všech předchozích verzích poznali jeho pravé emoce až v závěru, má bohužel v tomto scénáři chovat se jako de... dedostatečně dospělý jedinec, omluvte mou rýmu. Novátorský přístup k původní látce má tady znamenat to, že postavy zhrubly a říkají věci, které se tehdy neříkaly (viz Harriet, vyčítající Emmě, že jen kvůli ní odmítla Roberta Martina + podezřívající, že chce Emma p. Knightleyho pro sebe; Emma lamentující nad nabídkou p. Knightleyho kvůli Harriet; Emma vysvětlující Robertovi Martinovi, že mu způsobila bolest...), tohle zkrátka NE. Na georgiánské době je právě přitažlivé to, že lidé samozřejmě cítili a prožívali, ale z úst už jim pak vycházely cenzurované větné celky, protože... tak to bylo správné a kdyby řekli to, co měli na mysli, nemohli by se ani na sebe podívat do zrcadla. Byli už zkrátka takoví, Jane Austen o tom napsala vtipný příběh, který patří mezi moje nejoblíbenější a mě mrzí, že musím takovému paskvilu dát jen 2 hvězdy: jednu za bohatou výpravu a všechny ty serepetičky a druhou za paní Eltonovou, která jediná byla postavou na svém místě, bravurně ztvárněnou Tanyou Reynolds. ()
Svižné, krásně nasnímané kostýmní romantické melodrama snobskou "austenovskou" dobu i mravy bezmála karikuje (viz třeba pohrdavé, otrávené služebnictvo), ovšem v těch důležitých emocích a vztazích je přesvědčivě pevné v kramflecích (krásná scéna na bálu). Na čemž má zásadní podíl výborná Anya Taylor-Joy v titulní roli, které to nejenom hodně sluší, ale svou roztomilou a temperamentní, leč marnivou až manipulativní slečnu z vyšší společnosti obdařuje srdcem i životem. ()
Nejnovější zpracování austenovské klasiky mě příjemně překvapilo. Emma, ač nejmodernější ze všech filmových Em, je tu možná své předloze povahově nejvěrnější. Bizarně pohádkové kulisy zdůrazňují, že se příběh odehrává v čase-nečase a z reálného historického pozadí si vypůjčuje pouze statutární sociální rámec. Tak, aby se milovník Austenové nažral a teenager zůstal celý. Vynikající Anya Taylor-Joy dokáže v jedné vteřině svou postavou přezíravě opovrhovat a posílat ji okatě do hrobu minulých staletí, ale současně pro její jen zdánlivě povrchní povahu u diváka vzbuzuje hluboký soucit i sympatie. Vlastně myslím, že takhle britskou a přitom globálně současnou Emmu před Anyou nikdo nepředvedl. Otázkou zůstává, jestli současný mladý člověk dokáže ještě rozumět lásce, která byla citovým vzplanutím, a jako taková obohacovala celé dni, roky i život. Nejen pět minut v posteli. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (6)
- Film byl natočen podle stejnojmenné knižní předlohy od Jane Austen. (SONY_)
- Hartfield, dům, ve kterém žije Emma (Anya Taylor-Joy) se svým otcem panem Woodhousem (Bill Nighy), je ve skutečnosti Firle Place v oblasti národního parku South Downs v anglickém Sussexu. (J.F.B.)
- Název filmu má nezvykle na konci tečku. Podle režiséra to má symbolizovat, že se jedná o „dobový“ kousek, který je zasazen do své éry. (TaNya_)
Reklama