Ant-Man a Wasp

Přestože jsem si to při sledování druhého Ant-Mana hned neuvědomil, tak se u Disneyho Marvelovek začíná rozmáhat smích a zábava všemi směry. Jen si to zrekapitulujme 3. Iron Man = legrace, 3. Thor = toho ani nešlo brát prakticky vážně. Strážci Galaxie tam se s humorem jaksi počítá zcela automaticky a teď zde máme mravenčí minisérii. Už jen mě připadá že jediný kdo jede ještě na vážnou akční notu je Cap America? Zatím mě to nevadí, ale vím určitě že časem budu mít zřejmě s těmito směšnými filmy trošku problém, kdežto Capitána budu přímo vyhledávat. V druhém Ant-Manovi nepřišel o život nikdo, i když závěr jsem jaksi nepobral. Čeká nás nějaká nepříjemná událost v Marvel Universu? Uvidíme příště ... PS: Paul Rudd už na mě působí sympatičtějším dojmem než tomu bylo minule. Třetí díl? Může být. 65% (31.10.2018)

More of the same, dalo by se říct. Už první Ant-Man mě extra nezaujal. Nemám zrovna v lásce Paula Rudda, vizuálně mi film připomínal výpravnější epizodu nějakého televizního seriálu a mezi marvelovkami ho řadím na jedno z posledních míst. Na druhou stranu ho dovedu bez problémů respektovat jako popcorn, který má být pro celou rodinu. A tím je i Ant-Man 2. Dalo by se říct, že pokud vám jednička sedla, dvojka vás nezklame, protože sází na to samé co první díl. Logicky jsem z ní tak moc odvařený nebyl.Peyton Reed pořád neumí udělat nic, co by bylo vizuálně zajímavé a sází na Rudda, legrací a divné vedlejší postavy. Je to škoda, protože tu má k dispozici hodně zajímavou záporačku, kterou by dokázal někdo zručnější a s vážnějším přístupem vytěžit mnohem lépe. Tady se ale dopředu cpe legrace, které bylo na můj vkus zbytečně hodně a navíc se s ní často balancovalo na hraně trapnosti. Nechci však k tomu filmu být nefér. U Marvelu oceňuji, že se pokouší filmy nějak žánrově odlišovat. A mně tenhle žánr jednoduše moc nesedí. (27.07.2018)

Odlehčený tón a absence padoucha s odhodláním deratizovat lidstvo jsou fajn, stejně jako Douglasova sada angličáků „Pym my ride“ a vůbec hravost s miniaturizací při akčních sekvencích, nicméně Peña bez kobercovky kolem huby a především celková všednost úzce spjatá s přesyceností tématem zapříčinily, že jsem se často ztrácel v kvantové pustině. Cink do pokladny a MCU pás běží dál.. (19.10.2018)

Mimo akci jen taková rodinná (čímž myslím dětská) pohádka. Což nevidím jako velký zápor, ale to studio už dokázalo víc. Přeju jim ten úspěch, že značka stigmatizující své fanoušky do vod nerdů a fanboyů se v poslední dekádě transformovala v nejvíce mainstream filmové studio, které má sociopolitický podtext vycházející ze srdce, popkulturní narážky i vtipy na sebe, čímž dokázala oslovit různé diváky z celého světa, ale poslední dobou těží víceméně jen z toho. A to je docela škoda. Ovšem cameo Stana Lee je jedno z nejlepších. P.S. Nečekejte na post-titulkovou scénu, není tam žádné cameo a je to jen opakování jedné rádobyvtipné scény během hlavní stopáže. Mezititulková je OK. (31.07.2018)

Když si po pěti minutách filmu vzpomenete na epizodu "Pickle Rick" z Ricka a Mortyho a šestkrát si jí v průběhu celou přehrajete v hlavě, je jasný, že je s filmem něco v nepořádku! Absence napětí i všeho, co by diváka dokázalo kovat do křesel, je prostě znát. Příběh je blockbusterová rutina, kdy některý charaktery vyloženě lezou na nervy (mě osobně Peña). Režie je navíc hodně líná a bez nápadu (až na pár COOL výjimek ke konci), sice se povede pár fórů, kterým se člověk uchechtne, po pár minutách ale už vlastně neví, že se staly. A přesně tak je to po celou dobu - z kina jdete s pocitem, že jste vlastně dvě hodiny seděli v sále, aniž by vůbec běžel film! Tříhvězdičková rutina (dávám dvě)... divím se, že to Marvelu pořád všichni žerou. "I am a pickle!" (26.07.2018)