Reklama

Reklama

Rodáci

(seriál)
všechny plakáty
TV spot
Československo, 1988, 20 h 3 min (Minutáž: 89–95 min)

Režie:

Jiří Adamec

Kamera:

Kristian Hynek

Hrají:

Jan Šťastný, Radoslav Brzobohatý, Jana Hlaváčová, Emma Černá, Stanislav Zindulka, Jaroslava Obermaierová, Antonín Navrátil, Petr Kostka, Jiří Pomeje, Milena Dvorská, Soňa Novotná, Karel Roden (více)
(další profese)

Epizody(13)

Přežili válku a teď někteří nevědí, jak naložit se svým životem. Válečné i poválečné osudy lidí v  malém jihomoravském městečku podle románů Jaroslava Matějky. Mladý Petr Vitásek z jihomoravského městečka Radeč je prostořeký idealista, který má rád pití a děvčata. Po konfliktu s kolaborantským profesorem je vyloučen z gymnázia a přidá se k partyzánům. V přestřelce je raněný. Po válce se stane v Brně redaktorem komunistických novin... Seriál sleduje společenské proměny malebného jihomoravského maloměsta v období 1942 - 1948. Mapuje dobu a lidi v jejich proměnách, v jejich občanských postojích a činech a v jejich charakteristické mnohotvárnosti. Rozsáhlý seriálový projekt podle románů Jaroslava Matějky "Rodáci a odrodilci" a "Kam jdete, rodáci" natočil Jiří Adamec v roce 1988 na politickou objednávku KSČ k 40. výročí Vítězného února. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (145)

Fox85 

všechny recenze uživatele

Zase taková sr**ka to nebyla. Když si to shrneme - pár zajímavých momentů ze života v Protektorátu, velice (!) vtipné útoky partizánů, hrdinné osvobození a bratříčkování s rudou armádou, těžká cesta komunistů vzhůru pro "blaho všeho lidu", častá debilita hlavního hrdiny a hlavně (!) skvělé vykreslení některých postaviček (hlavně tedy jejich schopností se plynule přizpůsobit jakékoliv situaci a režimu - viz Voráček a advokát Mlejnek se synem). Druhá půlka seriálu o strastech komunistické strany v Československu a hlavně na malém městě je tedy opravdu převážně nudná a místama hutná agitka, ale jsem docela rád, že jsem to viděl. Ať totiž chceme nebo ne, hráli v tom i kvalitní herci a snažili se (někteří) odvést alespoň slušnou práci. Takže za ně je ta druhá hvězda. [Viděno v obnovené premiéře na tv Barrandov] ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

- Pojď na frťana, (soudruhu). - Až po revoluci. - Jen aby pak na nás něco zbylo ! Nastavené zrcadlo teroru ozbrojených složek ruku v ruce s dělnickou soldateskou proti uvědomělým vysokoškolákům. Seriál z doby, kdy i pochod milicionářů byl větší filmařinou než dnešní vrcholné filmové scény, seriál, který (stejně jako Major Zeman) překvapivě nepřipouští jen jednostrannou interpretaci a ukazuje i temné stránky revoluce, jakými jsou mj. konfiskace mladých sekretářek členy stranického aparátu. Kdysi žalostný podprůměr a agitka po sezóně, dnes v konkurenci nové tvorby 2* ()

Reklama

#47 

všechny recenze uživatele

Takže konečně se dostávám k hodnocení často velmi démonizovaného seriálu, který většina smrtelníků mohla vidět jen jednou před dvaceti lety. Když se teď nedavno konečně objevil, tak si mohla hrstka nadšenců, včetně mě, vychutnat 13ti dílnou verzi, kdy každý díl má poctivou hodinu a půl. Rozhodně to tedy není ani úplně černobílá komunistická agitka, ani brak z filmařského hlediska. Adamec chtěl natočit něco trošku akčního, trochu snad romantického a zároveň musel vyhovět diktátu shora, který si představoval propagandistický epos k výročí Února. To co tedy sledujeme, je řekněme určitý kompromis, který na jedné straně výborně ukazuje lidské povahy za protektorátu a nabízí i na české poměry slušnou akci, což se tedy týká zhruba první poloviny seriálu, tj. let válečných a těsně poválečných. Na druhé straně pak, po přehoupnutí děje ve druhé polovině, Rodáci připomínají tak trochu spin-off sériálu Gottwald, kdy prostředí vedení bolševiků vystřídá moravská vesnice. Hlavní hrdina Vitásek (Šťastný) je tedy mladý rebel který ve stylu J. Bonda přefikne všechno co před ním neuteče na strom, který po anabázi s vyhazovem z gymplu a postupným přechodem k partyzánům vstupuje do KSČ a pak bezhlavně bojuje za práva prostého lidu, jeho otec, bývalý legionář a současný odbojář (Brzobohatý) je férový chlap a ač nekomunista, má s nimi velmi nadstandardní vztahy, Jana Hlaváčová, která hraje jeho ženu je tady ve své typické poloze starostlivé matky, ale dá se říct, že její role je poměrně nevýznamná. Zbylé postavičky ve vsi jsou pak pestrou škálou charakterů a je často velmi typická jejich proměna po osovobození, velmi zajímavá je například postava JUDr. Mlejnka (Petr Kostka), který ač bývalý sokol a vlastenec přijme za protektorátu s určitým sebezapřením post starosty, který samozřejmě vyžadoval stýkání se s němci a občasnou "službu říši" jako např. přednášku v Národním souručenství, přestože tento člověk měl pouze tu smůlu, že se dostal ve špatné době do špatné funkce (a spíš z pocitu odpovědnosti než prospěchářství; něco jako Hácha) a rozhodně neudělal nic zlého, automaciky je na něj v seriálu pohlíženo jako na kolaboranta, který se pak dá dohromady s jedinou konzervativní stranou po válce (tedy tou "špatnou"), s ČSNS. Jeho syn Karel (Karel Roden) je ale o poznání větší hajzlík, který se stane nadšeným mladým náckem (pro Rodena role naprosto sedící) a později demagogickým antibolševikem na právnické fakultě (ta druhá poloha je sice sympatičtější, ale to by se u toho nesměl tvářit a chovat jako Hitler). Pokud jde o Národní socialisty, ti tady jsou zobrazeni ne úplně jednoznačně (jako například v Gottwaldovi) a zahrnují i postavy zcela kladné jako jsou otec a syn Pačandovi (Zindulka, Navrátil), i když druhý jmenovaný nakonec "prozří" a převlékne dres, velmi neštastné je ale silně negativní a nutno dodat že i lživé zobrazení předsedy ČSNS Petra Zenkla, což je asi jeden z největších hříchů Rodáků. Podobně nejednoznačná je situace i v ostatních stranách, ono totiž sotva přijedou ruské tanky, půlka vesnice vstoupí do nějaké partaje a s přicházejícím Únorem se to zase všechno jakoby srovná - ti jakoby kladní prozří a ti ostatní většinou skončí nevalně. Jsou zde tedy i v kladném smyslu zobraneni např. někteří sokolové (Zindulka dokonce v kroji) či odbojová organizace Obrana Národa (myslím, že je to možná jediná zmínka o ní v předlistopadové seriálové či filmové produkci). Velmi zajímavá ja také na celém seriálu krimi linie o slizkém konfidentu Voráčkovi (Postránecký), po kterém jde duo kriminalistů Kratěna - Renč (ano ten Filip Renč). Celkově tedy seriál nemá cenu bezhlavě zatracovat, i přesto, že je v něm řada propagandistickým momenů, někdy i nesmyslností (partyzán vyběhne z krytu a nechá se zbytečně zabít kvůli pitomé flašce atd.). Když přes to všechno ale člověk srovná Rodáky s dnešní rychlokvaškovou seriálovou produkcí, tak všechna čest, jen ten konec mohl být trochu rozvinutější... () (méně) (více)

mh.mail odpad!

všechny recenze uživatele

0% — Tak já tedy pamatuju už původní uvedení seriálu v televizi. Byla to fakt síla. Kromě toho, že to v tu dobu už bylo celé k smíchu, byla to ještě navíc nastavovaná kaše, což se projevovalo v určitých scénách, které neměly žádný jiný viditelný smysl, než nastavení času — v hlavě mi utkvěla scéna opilých mužů (Vitásek mezi nimi), kteří se cestou z hospody válejí v nějaké síti, nebo to snad byly kolotoče, to už teď nevím přesně, vím jenom, že ta scéna byla neuvěřitelně dlouhá a ještě nesmyslnější než zbytek seriálu. Jinak se jednalo o snahu zatraktivnit lidem komunisty, k čemuž využili mladého, pohledného Vitáska, který měl vzbudit v divácích sympatie. Ale nepomohly ani výroky typu: „Kozy máte pěkný, ale pravdu nemáte!“ Lidi už to tenkrát nežrali. A věděli to i komunisté. Pamatuji si i na besedu s tvůrci, především režisérem, kde mu za toto jeho dílo myli hlavu a Adamec se trapně vykrucoval. Jojo, to byly tenkrát doby! ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Ten seriál je především úmorně dlouhý a nezáživný. Když k němu přidáte nesympatického hlavního hrdinu, je pochopitelné, že většina lidí to už dnes není schopna dokoukat. Já jsem se překonal a poctivě jsem zhlédl všechny díly. Byla to fuška. Ale aspoň mohu hodnotit s čistým svědomím. Není to tedy jednoduchá komunistická propaganda. Ano, vyznívá to ve prospěch jedné strany, ale co chcete, když se jedná o dějiny viděné očima komunisty. Autor literární předlohy to napsal tak, jak to viděl, jak to tenkrát prožíval. A ve své době nebyl určitě sám, kdo takto dobové dění vnímal. I když posléze mnozí vystřízlivěli. A myslím, že musela vystřízlivět i dlouhá řada postav ze seriálu, protože představy mnoha z nich o budoucnosti, zejména těch sympatizujících s komunisty, byly hodně naivní. Myslím, že vnímavý divák si to dokáže přebrat. Je tu mnoho postav a situací, které jsou podány velmi věrohodně a uvěřitelně. Darebáci i poctivci byli v každé politické straně. Problém je v tom, že nekomunisté jsou tu takřka vždy nahlíženi jako ti horší a jejich jediné štěstí nakonec je, že prozřou a přidají se na tu správnou stranu, tedy ke komunistům. Tady nejhůře dopadl krejčí Vitásek. Tuhle postavu jsem autorům nevěřil. Na druhé straně je tu třeba zásadový profesor Povýšil, který se nedal. Seriál je to spíše nepovedený, dnes už je hodně pasé, ale jsem rád, že jsem ho mohl znovu vidět a udělat si o něm relevantní obrázek. Z většiny zdejších komentářů bych si ho neudělal. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (6)

  • Tehdejší šéf pražských knihkupectví Vrátislav Ebr v předtuše úspěchu seriálu objednal 30.000 výtisků knížní předlohy seriálu. Po zkouknutí dvou dílů si zoufal, že prodělá kalhoty. Ale celý náklad se kupodivu prodal za tři týdny. (cariada)
  • Filmovalo se také v lipové aleji v Rosicích, železniční stanici Tatranská Polianka, zámku Mníšek pod Brdy, zámku Tochovice, Brně, městském soudu v Praze, Miroslavy, Mahenově divadle v Brně, Praze na Malé Straně. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Železniční most, na který útočí partyzáni, se nachází mezi obcemi Střelice u Brna a Radostice na trati mezi Brnem a Znojmem. Filmovalo se i na zámku Benátky nad Jizerou. (offlineman)

Reklama

Reklama