비열한 거리
A Dirty Carnival
Obsahy(1)
Byung-doo (In-seong Jo ) je gangster, pre ktorého je najdôležitejšie, aby jeho chorá matka a mladší súrodenci boli riadne zaopatrení. Vo svojich 29 rokoch, hoci už má svojich podriadených, stále je na najnižšom stupni v rebríčku hierarchii soulskej mafie. Jeho rodina sa práve ocitá v ťažkej finančnej kríze a životnej tiesni. Byung-doo sa preto rozhodne podstúpiť neľahkú úlohu, odstrániť zo scény prokurátora Parka, ktorý spôsobuje prezidentovi Organizácie Hwangovi (Ho-jin Chun ) veľké problémy. Jeho priateľ zo študentských čias, Min-ho (Min Nam-koong), je začínajúci režisér, ktorý píše scénar o mafii. Pre jeho nereálnosť je neustále u producentov zamietnutý, a tak vyhľadá dávneho spolužiaka. Byung-doo ho zoznamuje s reálnym gangsterským životom a Min-ho nakrúti film, ktorý sa stane návštevníckym hitom. Avšak film je natoľko realistický, že použitá scéna o zavraždení prokurátora Parka vzbudí oprávnené podozrenia. Je zjavné, že niekto sa dopustil fatálnej chyby... (sochoking)
(více)Videa (1)
Recenze (87)
Ako bolo v časti príbehu povedané, inšpirácia inými filmami svojho druhu je jasná, ale táto gangsterka si ide predsa len svojou vlastnou cestou a stavia si svoje vlastné pravidlá. Pohľad do novodobého sveta kórejskej mafie mi prišiel natoľko reálny, že by som sa nečudoval, keby Ha Yu ako režisér a scenárista zakomponoval do filmu paralelnú líniu postavy režiséra, ktorý chodil za priateľom-gangstrom len aby jeho film a príbeh vyznel čo najautentickejšie, práve podľa vlastnej slúsenosti. Herci na jednotku, gradácia príbehu veľmi pomalá, ale o to intenzívnejšia a v závere sa to prejavilo stopercentne. Slabou stránkou bola kamera, ktorá striedala rôzne typy prestrihov a bola dosť statická, a jednoznačne hudobná zložka, ktorá nepodporila film tak, ako je to v tomto type filmov zvykom. 80%. ()
S jasnou upomienkou nielen v doslovnom preklade nazvu na Scorseseho Mean streets, film postupne predostiera rozmach a nasledny pad maleho kriminalnika. Vysledkom je silna gangsterska drama s vyborne napisanou ustrednou postavou (anti)hrdinu. Z kazdeho zaberu je citit pevnu ruku rezisera, ktory nam ponuka imho najlepsi "kontaktny suboj" tohto roka a vdaka soundtracku s vyrazne jazzovym nadychom (mimo bojovych sekvencii, ktore naopak sprevadza prierazny a rytmicky pop mne evokujuci znamu kladivkouvu scenu z Oldoboya) je snimka zahalena do opojneho nostalgicke oparu chandlerovsky skazeneho sveta, v ktorom len malokedy nase sny pridu k naplneniu na dlhsi casovy usek. Nebyt malo presvedcivej romantickej linky, bolo by to bezchybne. 90%. ()
Z novodobých Špinavých ulic jsem si odnesl hodně smíšené pocity. Scorseseho originál je naprostá nuda a tohle, i když je to samozřejmě jiné, nedopadlo o moc líp. Už jen motivace hlavní postavy je divná, když borec nohou zkopne všechno, co se na něj zle podívá, ale přitom v obličeji vypadá jako úslužný hlupák, jak se občas (spíš často) chová. __ Je to taky dost naivní, ona nahoněná představa o gangsterech (kde se slovo gangster sklonuje ne v sedmi, ale dokonce v osmi padech), "Ty jsi gangster, jo?; "Ja jsem gangster", "Natoc film o poradnych gangsterech", "Vis jak vypada poradny gangster?", "Bojim se te, ty jsi gangster", "Znas to, gangster muze vsechno"... COpak takhle mluvi podstevi na ulici s nekym, koho vubec neznaji? :-)) Ale no taaaak. __ Casto dlouhe, neposouvající a zbytečně mate hlavni pribehovou linii. Az na ten emocni zaver, kterej se da cekat nic zajimaveho. ()
Asi spíše zklamání.. Čekal jsem něco na styl jako je Ajjeossi či Dalkomhan Insaeng a ono je to spíše Gangsterské dráma téměř bez akce, jelikož hlavní hrdina se prát moc neuměl,i přesto jsem se nenudil,poněvadž film má poutavý příběh a slušné dialogy, ale kdo vyhledává akci jako já, klidně by to mohl vynechat. ()
Galerie (35)
Související novinky
Filmasia 2007
Festival asijských filmů FILMASIA (www.filmasia.cz) má letos čtyři sekce: Zaostřeno na Hongkong, Pocta režisérovi: Johnnie To, Novinky asijského filmu a Asijská hororová noc. V programu je například… (více)
Jihokorejská gangsterka A Dirty Carnival se původním korejským názvem hlásí ke Scorseseho Špinavým ulicím a skutečně scorseseovsky působí. Ačkoli nemám rád připodobňování asijských filmů k americkým, ale tady je inspirace zcela přiznaná. A Dirty Carnival připomíná Scorseseho gangsterky ve schopnosti rytmizovat rozmáchlé vyprávění chirurgicky přesným střídáním různých zcela odlišných temp, nechávat scény mimořádně dlouhé či jiné naopak „nepřirozeně“ zkracovat, využívat hudbu, zvukové efekty, zcela hladce přecházet od melancholického zoufalství přes něžnou láskyplnost až k bezuzdné agresivitě nebo operovat s přesvětlením, temnotou, redukovanými barvami. A Dirty Carnival je přehlídka precizních filmařských postupů, které sice na rozdíl od Scorseseho nejsou uvědoměle ukotvené v širokém kontextu filmové historie, ale fungují jako syntéza všeho, co „bylo v jiných filmech po ruce“ a mohlo maximálně posloužit účelu, ve výsledku tak bezešvě, že výsledek musí vzít dech snad každému. Film nabízí z vypravěčského hlediska důmyslný příběh mladého dosud ne moc významného gangstera na vzestupu, který potká lásku svého dětství a chce i kvůli ní poskočit na žebříčku zločinecké hierarchie tak vysoko, aby už nemusel dělat špinavou práci. Jenže zároveň pomáhá svému bývalému spolužákovi a začínajícímu režisérovi během psaní jeho vysněného filmu o gangsterech, který má být o skutečných gangsterech... a to může leccos zkomplikovat. A Dirty Carnival nabízí velmi netradiční a působivou podobu špinavých pouličních soubojů, která je nejen choreograficky neotřelá, ale dosahuje intenzity a pocitu realističnosti podobným efektem jako nedávný Mannův film Miami Vice. Souboje v A Dirty Carnival pracují s mimořádně hyperbolizovanými zvukovými efekty - výrazně duté rány (pěsti, kopance), plechově „zvonivé“ rány (baseballové pálky), zvuky blížící se laserovým zbraním nebo pohonům raket ve Star Wars (říznutí nožem) -, které se natolik odlišují od hyperrealistické zvukové zkušenosti v jiných filmech, že právě pro svou naprostou nepřirozenost působí velmi realisticky. Film se navíc prostřednictvím specifického zobrazování soubojů vymezuje vůči jiným jihokorejským žánrovým filmům, když se uvnitř něj natáčí bojová scéna z filmu uvnitř filmu a gangsteři si stěžují, že takhle to přece ve skutečnosti nikdy nevypadá. A Dirty Carnival se touto scénou implicitně prezentuje jako snímek, který ukazuje realistické násilí a život realistických gangsterů, kteří mají legraci (a s nimi i implikovaný autor A Dirty Carnival) z jiných filmů o gangsterech. Je to samozřejmě jen iluze a některými vyprávěcími postupy by se mohl film zařadit i do subverzivní tendence, která je „opakem“ hollywoodské hyperrealističnosti a pokud toho dosahuje, činí tak naopak extrémně stylizovaně a mimo mantinely běžné lidské zkušenosti (Miami Vice, Let číslo 93). A Dirty Carnival nepůsobí jako autorský film - typu žánrově nežánrových děl jihokorejských režisérů Parka Chan-wooka nebo Bong Joon-hoa -, ale spíše co do všeobecné propracovanosti všech detailů sloužících jen a jen filmu připomíná „kolektivní“ filmy klasického hollywoodského období (Jih proti severu, Čaroděj ze země Oz) a částečně i postklasického hollywoodského období devadesátých let (Forrest Gump, Vykoupení z věznice Shawshank). Jde o výsledek kolektivní snahy množství lidí, kteří dělali svou práci zatraceně dobře... A Dirty Carnival je precizní mix (nejen) Scorseseho (Špinavé ulice, Mafiáni, Casino) a De Palmových (Zjizvená tvář, Carlitova cesta) gangsterek, který syntentizuje tak průzračně upřímně, že ho nelze neobdivovat. - FAR EAST FILM FEST (Udine) () (méně) (více)