Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Byung-doo (In-seong Jo ) je gangster, pre ktorého je najdôležitejšie, aby jeho chorá matka a mladší súrodenci boli riadne zaopatrení. Vo svojich 29 rokoch, hoci už má svojich podriadených, stále je na najnižšom stupni v rebríčku hierarchii soulskej mafie. Jeho rodina sa práve ocitá v ťažkej finančnej kríze a životnej tiesni. Byung-doo sa preto rozhodne podstúpiť neľahkú úlohu, odstrániť zo scény prokurátora Parka, ktorý spôsobuje prezidentovi Organizácie Hwangovi (Ho-jin Chun ) veľké problémy. Jeho priateľ zo študentských čias, Min-ho (Min Nam-koong), je začínajúci režisér, ktorý píše scénar o mafii. Pre jeho nereálnosť je neustále u producentov zamietnutý, a tak vyhľadá dávneho spolužiaka. Byung-doo ho zoznamuje s reálnym gangsterským životom a Min-ho nakrúti film, ktorý sa stane návštevníckym hitom. Avšak film je natoľko realistický, že použitá scéna o zavraždení prokurátora Parka vzbudí oprávnené podozrenia. Je zjavné, že niekto sa dopustil fatálnej chyby... (sochoking)

(více)

Recenze (87)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,I KDYBYSME MĚLI ZEMŘÍT HLADEM, NESMÍME NIKDY ZKLAMAT JEDEN DRUHÉHO“..... /// Bejt členem gangu (gangsterů), to není jako chodit někam do kroužku. Vyprávění o tom co bylo a jak bylo s (několika) perfektníma pouličníma rvačkama. Sleduju životní osudy a příběh hrdiny, kterej chce zažít vopravdovej byznys. Jenomže mu nikdo neřekl, že věku dona Vita Corleona se dožívaj jen vyvolení. Proč je to tak dlouhý? Protože vono vydrápat se na vrchol chvilku trvá. A taky to musí bejt srozumitelný a hlavně – pořádnej filmař na filmu o mafiánech nikdy na čas nehleděl. (Že Sergio?) Byung-doo se probodává vejš (ne holky, kluci na to maj nože...) a vlastně se zdánlivě nic neděje. Zajímavej příběh, dobrá filmařina a tempo mafiánskejch filmů, který mi nemusí kvůli ohromnýmu vypravěčskýmu záběru vždycky sednout. A fakt v tom nehledejte nic proti Korejcům. Ani si nevzpomínám, na aspoň takhle solidní gangsterku ze současnosti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem velkej fanda každýho, kdo ,,kope“ za mafii. 2.) Miluju karaoke bary. (Spíš to karaoke...) 3.) Thx za titule ,,Xatrix“ a ,,Unbre“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()

Adrian 

všechny recenze uživatele

S jasnou upomienkou nielen v doslovnom preklade nazvu na Scorseseho Mean streets, film postupne predostiera rozmach a nasledny pad maleho kriminalnika. Vysledkom je silna gangsterska drama s vyborne napisanou ustrednou postavou (anti)hrdinu. Z kazdeho zaberu je citit pevnu ruku rezisera, ktory nam ponuka imho najlepsi "kontaktny suboj" tohto roka a vdaka soundtracku s vyrazne jazzovym nadychom (mimo bojovych sekvencii, ktore naopak sprevadza prierazny a rytmicky pop mne evokujuci znamu kladivkouvu scenu z Oldoboya) je snimka zahalena do opojneho nostalgicke oparu chandlerovsky skazeneho sveta, v ktorom len malokedy nase sny pridu k naplneniu na dlhsi casovy usek. Nebyt malo presvedcivej romantickej linky, bolo by to bezchybne. 90%. ()

Reklama

Douglas 

všechny recenze uživatele

Jihokorejská gangsterka A Dirty Carnival se původním korejským názvem hlásí ke Scorseseho Špinavým ulicím a skutečně scorseseovsky působí. Ačkoli nemám rád připodobňování asijských filmů k americkým, ale tady je inspirace zcela přiznaná. A Dirty Carnival připomíná Scorseseho gangsterky ve schopnosti rytmizovat rozmáchlé vyprávění chirurgicky přesným střídáním různých zcela odlišných temp, nechávat scény mimořádně dlouhé či jiné naopak „nepřirozeně“ zkracovat, využívat hudbu, zvukové efekty, zcela hladce přecházet od melancholického zoufalství přes něžnou láskyplnost až k bezuzdné agresivitě nebo operovat s přesvětlením, temnotou, redukovanými barvami. A Dirty Carnival je přehlídka precizních filmařských postupů, které sice na rozdíl od Scorseseho nejsou uvědoměle ukotvené v širokém kontextu filmové historie, ale fungují jako syntéza všeho, co „bylo v jiných filmech po ruce“ a mohlo maximálně posloužit účelu, ve výsledku tak bezešvě, že výsledek musí vzít dech snad každému. Film nabízí z vypravěčského hlediska důmyslný příběh mladého dosud ne moc významného gangstera na vzestupu, který potká lásku svého dětství a chce i kvůli ní poskočit na žebříčku zločinecké hierarchie tak vysoko, aby už nemusel dělat špinavou práci. Jenže zároveň pomáhá svému bývalému spolužákovi a začínajícímu režisérovi během psaní jeho vysněného filmu o gangsterech, který má být o skutečných gangsterech... a to může leccos zkomplikovat. A Dirty Carnival nabízí velmi netradiční a působivou podobu špinavých pouličních soubojů, která je nejen choreograficky neotřelá, ale dosahuje intenzity a pocitu realističnosti podobným efektem jako nedávný Mannův film Miami Vice. Souboje v A Dirty Carnival pracují s mimořádně hyperbolizovanými zvukovými efekty - výrazně duté rány (pěsti, kopance), plechově „zvonivé“ rány (baseballové pálky), zvuky blížící se laserovým zbraním nebo pohonům raket ve Star Wars (říznutí nožem) -, které se natolik odlišují od hyperrealistické zvukové zkušenosti v jiných filmech, že právě pro svou naprostou nepřirozenost působí velmi realisticky. Film se navíc prostřednictvím specifického zobrazování soubojů vymezuje vůči jiným jihokorejským žánrovým filmům, když se uvnitř něj natáčí bojová scéna z filmu uvnitř filmu a gangsteři si stěžují, že takhle to přece ve skutečnosti nikdy nevypadá. A Dirty Carnival se touto scénou implicitně prezentuje jako snímek, který ukazuje realistické násilí a život realistických gangsterů, kteří mají legraci (a s nimi i implikovaný autor A Dirty Carnival) z jiných filmů o gangsterech. Je to samozřejmě jen iluze a některými vyprávěcími postupy by se mohl film zařadit i do subverzivní tendence, která je „opakem“ hollywoodské hyperrealističnosti a pokud toho dosahuje, činí tak naopak extrémně stylizovaně a mimo mantinely běžné lidské zkušenosti (Miami Vice, Let číslo 93). A Dirty Carnival nepůsobí jako autorský film - typu žánrově nežánrových děl jihokorejských režisérů Parka Chan-wooka nebo Bong Joon-hoa -, ale spíše co do všeobecné propracovanosti všech detailů sloužících jen a jen filmu připomíná „kolektivní“ filmy klasického hollywoodského období (Jih proti severu, Čaroděj ze země Oz) a částečně i postklasického hollywoodského období devadesátých let (Forrest Gump, Vykoupení z věznice Shawshank). Jde o výsledek kolektivní snahy množství lidí, kteří dělali svou práci zatraceně dobře... A Dirty Carnival je precizní mix (nejen) Scorseseho (Špinavé ulice, Mafiáni, Casino) a De Palmových (Zjizvená tvář, Carlitova cesta) gangsterek, který syntentizuje tak průzračně upřímně, že ho nelze neobdivovat. - FAR EAST FILM FEST (Udine) ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Ha Yu .. Ano, fikce bude pořád jen fikcí. Moderní korejská gangsterka, jež možná nezachutná všem staromilcům, kteří vyznávají drsnou školu hollywoodské nové vlny, ale pod typickým východník kabátkem (kdy se na každém setkání zpívá karaoke apod.) se skrývá velice ryzí příběh, který si od velikánu žánru bere opravdu hodně. Drsný, podrazácký a nečistý je i tento příběh, to se nebojte. Úpadek gangsterského řemesla, dostal Byung-du do nezáviděnihodné situace, pročež vsadil všechno na jednu kartu a po dlouhém strádání na dně se vydal ke strmému vzestupu. O úpadku svědčí i paralelní linka, kde sledujeme nezájem producenta o další gangsterský scénář mladého tvůrce, který se pro inspiraci vydá na ulici a sbírá příběhy, aby byl jeho příběh co nejrealističtější. Pro oba, gangstera i režiséra, se toto spojení stane osudovým. Scénárista a režisér Ha Yu vytvořil poutavý film s perfektním technickým provedením, důrazem na ruční bitky (které má evidentně v oblibě, stačí vzpomenout na Maljukgeori janhoksa), bezskrupulní jednání a pozvolně gradované vyprávění. 85%. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Je to jako když stojíte v zoo před klecí plné roztomilých opiček. Něco hezkého si o nich předem přečtete, na základě toho si jednu z nich oblíbíte a se zájmem ji začínáte pozorovat. Potom však nějaký debil bouchne před klecí petardu a opičky se během okamžiku s vřeštěním mezi sebou promísí, začnou se chovat jako idioti a vy v tom maglajzu marně přemýšlíte, která to vlastně měla byla ta vaše oblíbená. "Drsné" války jihokorejských gangů o moč, kdy nejbrutálnější z brutálních hledí jen na to, aby náhodou, proboha!, někoho nezabili a pauzy mezi bitkami si vyplňují ryze "chlapskými" jízdami v podobě karaoke párty ve slipech, to je opravdu skoro to nejsyrovější, co jsem v životě viděl. Tedy hned po dokumentu o pářících rituálech kočkodanů na National Geographic. A srovnávat tuto ťamanskou sračku se Scorsesem zní jako prohlášení nezletilého gaye, že Hery Potrat je úplně skoro jako Barbar Conan. ()

Galerie (35)

Reklama

Reklama