Mission to Mars
Misia na Mars
Režie:
Brian De PalmaKamera:
Stephen H. BurumHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Gary Sinise, Tim Robbins, Don Cheadle, Connie Nielsen, Jerry O'Connell, Peter Outerbridge, Kavan Smith, Elise Neal, Kim Delaney, Britt McKillip, Jody Thompson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 2021 první expedice s lidskou posádkou dorazila na planetu Mars. Výprava zachytí na monitorech podivný objekt a vypraví se k němu. Dojdou k hoře, ke které vyšlou radarový signál. Ten však vyvolá obrovský písečný vír, ve kterém zahynou všichni kromě velitele Luka Grahama. Na místě, kde stála záhadná hora, se objeví socha obřího ženského obličeje. Vzápětí vyráží k Marsu záchranná výprava. Po téměř půlroční cestě je jejich loď těsně před sestupem na oběžnou dráhu poškozena rojem mikrometeoritů. Jedinou nadějí astronautů je zásobovací modul předchozí výpravy. Podaří se jim přistát poblíž poničené základny předchozí výpravy. Objeví tu pološíleného Luka Grahama, který přežil v provizorním skleníku. Když se vzpamatuje, pustí kolegům záznam signálu, který vycházel z vnitřku sochy. Podařilo se mu ho dešifrovat a zjistil, že to je elektromagnetické zobrazení lidské DNA. Podivné je, že kousek chybí. Astronauté se chystají k odletu, potom je napadne, že signál je možná klíčem k tajemství sochy. (TV Nova)
(více)Recenze (325)
Ve srovnání s Rudou planetou perfektní sci-fi. Ve srovnání s průměrem - průměr. Klasická klišé, klasický scénář, ale přinejmenším pěkná krajinka na Marsu. ()
Velice slušná sci-fi, které ale chybí větší dávka originality. Sedlo mi herecké obsazení, hlavně Jerry O'Connell, kterého znám jako trochu potrefeného detektiva ze seriálu Drzá Jordan. Skvělá hudba, pro mě věrohodně zpracováno prostředí vesmírné lodi a Marsu. ()
Chvílema hodně natahovanej snímek, kterej se snaží zaplnit dlouhou stopáž ničim z kterýho dělá něco. V paměti uvízne jenom konec (ať už v dobrym, nebo špatnym) ()
Takhle se sci-fi nedělá, atmosféra žádná, hromada americkejch vlajek, m and m a doktorů pepperů, půlka filmu nějaký emo scény, který nefungovaly, debilní dialogy, jak z Ulice, divná hudba, počítače zas jak z kriminálky Las Vegas. V druhý půlce filmu už jsem si teda aspoň přestal plácat dlaní do čela, ale na tohle téma se mi líbil Prometheus třeba mnohem víc. ()
Děj je chvílemi děravý, jindy zajímavý. Ale ten konec, to je tragicky hrozné. ()
Hudba dobrá = jediné pozitivum tohohle filmu jedná s nejvetčích blbostí jakou jsem kdy videl mozna je me hodnocení neobjektivní protoze jsem videl jen poslední hodinu ale i to mi staciklo k tomu abych tenhle snímek radne skritizoval boze to bylo tak nehorázně úmělé jakoby to točili 10tiletí amatéři jak pokus ,,a co kdyby jsme natocili film" katastrofa!!!!!!!!! ()
Tady opravdu nevím o co autorovi šlo. Mám pocit, že každý kdo trochu ovládá fyziku musí být zděšen. I sci-fi by měla být podpořena alespoň trochou reality. Logika osídlení Země je taky dost přitažená za vlasy. Pokud "marťané" ovládali mezihvězdné lety proč neosídlili Zemi už dávno? Ať žijí pánové Däniken a Souček, jejich teorie jsou 100 krát pravděpodobnější (15.8.2005) ()
Sci-fi filmy mám hodně rád ,ale u tohohle díla jsem se nebetyčně nudil a odpočítával jsem minuty, kdy to skončí a já se konečně dočkám Jacka Bauera, který vysílala Nova jako další pořad! ()
Celé zle. Snáď keby bol rok výroby 1960, dívala by som sa na to inak (narážam na "uveriteľnosť" vesmírnych záberov, pri ktorých som sa, bohužiaľ, nedokázala nesmiať). Herci čumia kamsi do blba (ktovie kam, asi na ten Mars) alebo si navzájom vymieňajú "veľavravné" pohľady - samozrejme každý s každým, 20 krát behom filmu. Hudba síce pekná, ale mne sa do tohto filmu absolútne nehodila. Niekedy mi bolo z toho všetkého až trápne. Trochu to zachránil ten záver, ale fakt len trochu, pretože to tiež nebolo nič svetoborné. Prekvapivé bolo len to, že sa táto myšlienka objavila práve tu a tak náhle. ()
Mise na Mars je těžko uvěřitelné sci-fi,které je nakonec nudné a trapný konec toto sráží na úplné dno - 1% ()
Co by kdyby? A co když přece... Tvůrci filmu nevařili při vytváření tohoto snímků rozhodně jen z vody. Nápad: Vynikající. Děj: Velmi dobrý. Herecké výkony: Velmi dobré. Trikové efekty: Rovněž velmi dobré. Oblast Cydonia na Marsu - to opravdu není vykrádání 2001: Vesmírná odyssea. Právě tato oblast je i pro samotnou NASA velmi zajímavou. I se samotnou tváří. Pokud jde o tolik vyčítanou hudbu...vpravdě jsem ji vůbec nevnímala. Tudíž, jestli Ennio Morricone vykrádá sám sebe, nebo měl-li být špatnou volbou pro sci-fi snímek, mne u tohoto filmu žíly rozhodně netrhalo, jak se říká. Až na pár astrofyzikálních chybiček, ráda dávám 75% a tudíž 4 hvězdy. ()
U mě lehce zaostává za rudou planetou paradoxně (oba filmy vznikly ve stejný rok, na obou jsem byl v kině) potěšil konec svými efekty, i když vlastně nic nevysvětlil- pokud lidstvo přišlo z Marsu,kde se sakra vzalo tam? ha! 80% ()
Zromantizovaná představa o Marsu se spoustou logických chyb. Spíše pro lidi, co o vesmíru vědí kulový. 50% ()
Pitomost, které vévodil strašný Tim Robbins (ostatně já nevim kde, kromě Shawshenku, byl dobrej). Dobře, že se nedostane až na Mars - to je asi největší klad filmu. ()
Když jsem se díval na zdejší recenze, tak jsem moc od tohoto filmu nečekal, ale byl jsem příjemně překvapen. Je inteligentní, citlivý a má slušný děj. Škoda jen, že postavy nejsou propracovanější a jsou to všechno moc velcí klaďáci. ()
60% Rozhodně to patří mezi to lepší co američtí režiséři natočili na poli sci-fi, ale za to si sice zasluhují pochvalu, jenže tenhle film rozhodně není nic "světobornýho" a rozhodně nepřichází s ničím novým, což by nevadilo, kdyby to "něco" vyvažovalo, jenže právě to "něco" tomuhle filmu chybí. V tomto případě je mi to líto dvojnásobně, protože Gary Sinise je opravdu vynikající. Škoda, snad někdy příště......... ()
Průměrné sc-fi s podle mě krásnou pointou. ()
Asi jsem blázen, ale tenhle film se mi opravdu líbil i přesto že na poli ,,sci-fi s astrounatama" je zastoupeno dalšímy stovkami filmů, u mě zabodoval zrovna tenhle. Navíc finální teorie o lidském vývoji se skoro zdá být pochopitelnější než ta Darwinova. 70% ()
Sci-fI snímek o high-end technologii s low-end scénářem. ()
Související novinky
Tom Hanks bydlí na Měsíci
Hračkářský gigant Mattel se už nemůže dívat, jak konkurenční Hasbro vydělává na filmech inspirovaných svými produkty (Transformers letos dostanou posily v podobě týmu G. I. Joe). Pokud čekáte akční… (více)
Film obsahuje dramatické až srdceryvné scény, chvílemi se naopak vleče a působí až sentimentálním dojmem. Mně přišel jaksi nedovařený. Přikládám záznam tematicky korespondujícího snu. Sen začíná podobně jako film, tj. letem Američanů na Mars, avšak dále se to vyvíjí jinak. Závěrem stručně shrnuji děj jednoho filmu natočeného Marťany, který se na Zemi dosud nepromítal. - - - Naučný sen o Marťanech (v noci z 14. na 15. července 2023) - - - Američané se konečně odhodlali k letu na Mars. Šťastnou shodou okolností se ocitli na místě, kde krátce po přistání učinili významný objev. Jejich pozornost upoutala veliká kovová deska upevněná na jedné skále; později se zjistilo, že byla zhotovená ze slitiny platiny a iridia, aby přetrvala věky. Na desce uviděli reliéfní obrázky antropomorfních bytostí a z výjevů vyrozuměli, že jde o obrázkový návod, jak se dostat k poblíž uloženému pokladu nebo depotu. Instrukce zněly asi takto: „Najděte kovová vrata. Odstraňte ochranný kryt z číselného zámku a na něm nastavte tuto kombinaci. Kdyby to nefungovalo, použijte manuální ovládání.“ Protože Američané obrázkové návody prostě milují, začali hledat vrata, která našli částečně zasypaná štěrkem, a po jistém úsilí pronikli do podzemního bunkru, kde objevili množství kovových beden. Po konzultaci s pozemskou základnou všechny kontejnery naložili do rakety, venku ještě sebrali pár kamenů a vrátili se na Zem. Desku ofotografovali, protože ji nedokázali sundat. Nález se stal předmětem intenzivního vědeckého výzkumu. Marťanská civilizace trvala několik milionů let. Když Mars z nějakého důvodu ztratil magnetické pole a v důsledku toho začala řídnout atmosféra a klesala její teplota, pochopili Marťané, že to mají spočtené, a rozhodli se zanechat po sobě aspoň památku, kterou by někdy v budoucnu mohla objevit nějaká jiná civilizace. Depot obsahoval asi dvacet tisíc knih, cca deset tisíc zvukových nosičů a téměř padesát tisíc barevných filmů na příslušných nosičích. Přehrávací technika byla přiložena v řadě exemplářů, z nichž některé pořád fungovaly. Technikové začali média převádět do pozemských formátů, aby lidstvo mohlo objevovat úchvatnou kulturu Marsu, jejíž poslední příslušníci se udusili nebo zmrzli v době, kdy na Zemi vrcholila éra dinosaurů. Porozumět řeči Marťanů nebylo těžké, protože Marťané natočili sérii jazykových kurzů, kde rodilí mluvčí seznamují hypotetické budoucí studenty s marťanským jazykem. Hodně zde pomohly i marťanské naučné slovníky. Velkým překvapením bylo, že Marťané nikdy nevedli války. Na Marsu se vyvinula pouze jedna rasa inteligentních bytostí, všichni hovořili jedním jazykem a celková populace Marsu nikdy nepřesáhla počet půl miliardy jedinců. Marťané obývali pouze pás pevniny kolem rovníku zhruba do třicáté rovnoběžky a hustota osídlení planety byla velmi malá. Většina obyvatel žila na venkově v jakýchsi komunách a věnovala se zemědělství, chovu užitkových zvířat a lovu zvěře a říčních ryb. Marťané neznali spalovací motory, protože na Marsu nebyla ropa. Vyráběli elektrický proud ve vodních a větrných elektrárnách a využívali jej ke svícení, topení, pohonu strojů, tavení a obrábění kovů i jinak. K dopravě jim však sloužila hlavně jízdní zvířata či těmito zvířaty tažené vozy. Marťané měli rádi hudbu a zpěv. Pěstovali kult sexu, což souviselo s jejich nízkou plodností, která byla asi zapříčiněná geneticky. Vysoké procento žen nikdy neotěhotnělo. Částečně se tomu dalo odpomoci tím, že žena souložila se všemi muži v komuně nebo i mimo komunu. Když některá porodila, byl to důvod k oslavě. Žena i dítě dostávaly různé dárky, a to i od osob, které přijely zdaleka, aby se podívaly na dítě, protože ještě nikdy žádné neviděly. Sleduji marťanský film s českými titulky. Hlavní hrdinka přísahá, že otěhotní, i kdyby kvůli tomu měla ojet všechny muže na planetě. Poté se pustí do realizace svého plánu. Asi polovinu filmu tvoří záběry ukazující souložení. To je prokládáno scénami, kdy žena hraje na hudební nástroj podobný loutně a zpívá o své touze po dítěti. Kdyby to nepůsobilo tak exoticky, tak by se člověk asi nudil. Marťané však jistě slzeli dojetím. Žena po velkém úsilí otěhotní. Loučí se se skupinou mužů, mezi nimiž se zřejmě nachází i otec dítěte, a vrací se do své komuny. Poslední záběr filmu ukazuje kojení marťanského miminka. Žena přitom kouří doutník zhotovený ze sušených listů nějaké léčivé rostliny, aby dítěti dopřála trochu zdraví prospěšného kouře. () (méně) (více)