Mlčení jehňátek

I takhle se tvoří filmové dějiny. Když se zeptáte fanouška napínavých filmů, který thriller je bezkonkurenčně nejlepší, jedním ze tří zaručených tipů je právě Mlčení jehňátek. Film s naprostou realističností, žádné přikrášlené sekvence. Režijně naprosto brilantně zvládnuté. Skvělá kamera, která nechává vyniknou mrazivé surovosti, neumělosti celého děje. Hudba od Howarda Shorea, která dokresluje ponurost celého děje. A hlavně a především, naprosto uhrančivé herecké představení Anthonyho Hopkinse v roli šíleného kanibala Hanibala. Já jsem si několikrát zkoušel představit v této roli desítky dalších hereckých hvězd, ale nikdo se Hopkinsově podání ani vzdáleně nepřibližoval. Dokonalý scénář nechává vyniknout všem hereckým kvalitám a dělá děj krůček po krůčku tajuplnějším a ponuřejším. No a tohle všechno, celé tohle hlavní jídlo je v závěru doplněno skvělou přílohou v podobě závěrečných momentů v domě šílence Buffalo Billa. Jodie Foster předvedla co to je, když má někdo skutečný strach. A pak už jen ta třešnička v podobě lehkého černého humoru, kterou si Lector neodpustí na adresu svého „přítele“ šéfa psychiatrické léčebny. Takže Oscar je v těch nejlepších rukou. (09.02.2004)

Určitě nejlepší ze všech tří (respektive čtyř) příběhů Hannibala Lectera, to je bez debat. A taky mnohem lepší než knížka, která jen velmi lehce štrejchá o nadprůměr, přestože scénář musel být hodně osekán o různé vyšeřovací drobnosti a tak spousta věcí vypadá, jako by si ji vycucali z prstu (třeba nalezení skladiště s Raspailovou hlavou, nalezení domu, kde bydlí Lipmanovi nebo domu kde má bydlet Jame Gumb a proč tam vůbec nebydlí). Těchto pár věcí mi došlo, až jsem si přečetl knížku, kde to je přeci jen realističtěji, než že si Clarice podle familiárního tónu svého šéfa domyslí, že Lecter pochází z Baltimore a pak si pročte telefonní seznam a náhodou tam najde zrovna to jedno pravé skladiště, kam Raspailovy věci uložil. Herecky nenapodobitelné (což prokázala Julianne Moore v Hannibalovi). Poprvý jsem tenhle film neviděl, ale jenom slyšel (za trest jsem se nesměl dívat na televizi), když to dávali vůbec poprvý na ČT1 někdy v deset večer v pátek tak v roce 1994 a byl jsem z toho řádně napnutej - tohle považuju za jeden z nejlepších thrillerů. Český dabing je podle mě lepší, jak originál a to i s tím, že opět někteří herci dabují tři čtyři i víc lidí (navíc Pavel Soukup sedí Hanibalovi s tím svým kovově zvonivým hlasem mnohem líp, než řezavější Alois Švehlík v pozdějších pokračováních). A musím trošku říct o excelentním Tedu Levineovi, který se od tunajšího sadistickýho vraha propracoval přes policajta v Monkovi až k nevinné oběti v Hory mají oči. Takový malý dvojitý tulup, nemyslíte? No, rád bych si s vámi ještě povídal, ale mám tu na večeři starého přítele a nemůžu ho přece nechat čekat. (05.12.2005)

Dle mého názoru největší a nejpovedenější thriller, který nemá slabší chvilky a který geniálně (učebnicově je slabé slovo) buduje a rozvíjí napětí od první scény k té poslední - kdy k smrti vyděšená agentka Clarice Srarlingová bloudí potmě domem šíleného masového vraha, který si s ní hraje na kočku a myš. Hopkins dostal za svůj životní výkon Oscara za hlavní roli, i když byl na scéně jen malou část z celkové stopáže filmu, ale musíte uznat, že si ho v historii kinematografie málokdo zasloužil víc. Jodie je krásná a taky bezchybná, což dokazuje i to, že se vedle svého mužského protějšku neztrácí... Krystal. Nevzpomenu si na sebemeší prkotinu, kterou bych téhle legendě vytkl... 100% (21.06.2006)

Hororový prvek prostřelený do diváka, který už navždy zůstane jeho součástí. Tenhle brilantní skvost Jonathana Demmeho v nejnásilnějším a nejintimnějším pocitem v lidském nitru se přesunulo na stříbrné plátno, kdy je divák ohromen. Mistrovské dílo a vrchol thrillerového žánru. Fenomenální Anthony Hopkins! V originále je to nezapomenutelná záležitost. (25.02.2012)

Konečně jsem dohnala jeden z mých dalších filmových restů. Většina diváků se u filmu asi nezasmála (pokud nesdílíte choutky některých původních obyvatel Papui-Nové Guiney), ovšem já s odstupem ano. Sedím doma, sleduju film a najednou zazvoní telefon, volá máma, vedeme rozhovor. "Na co se díváš?", ptá se. "Mlčení jehňátek", vychrlím rychle, ve snaze co nejdřív zavěsit a pokračovat. "Močení jehňátek? Co?", podivuje se. Trochu naštvaně znova opakuju titul filmu, načež se mi dostane vskutku zajímavého komentáře: "Tak na to se nedívej, to je blbost a nechutná!" Takže mami a ostatní budoucí diváci filmu, je to sice místy nechutné a věřim, že před 17 lety to mohlo být pro leckoho šokující, ale já patřím mezi dnešní už lehce otrlou mládež, takže v tomto směru je to ok. Nejvíc mi asi utkvěla scéna, ve které Clarice bloudí ve tmě. Je to zkrátka kvalitní film s hutnou atmosférou, která by se dala krájet. Četla jsem i knihu a zážitek to byl taktéž vynikající. (24.07.2008)