Northangerské opatství

Adaptace románu Jane Austenové? Určitě ne způsobem, který jsem si představovala (a mé srdce tudíž plesalo...). Tohle byla neskutečná drzost a fraška! Představte si béčkové porno, ovšem bez toho porna, k mání jsou pouze vzdechy, živůtky a korzety. Romantiku, která je parodií na romantiku. Ne, byly tu záblesky, takže jsem se dodívala do konce, ale stydím se za to. (13.02.2010)

Podružný námět, zpracovaný totálně nezábavnou formou. Netrvalo dlouho a brala jsem to rychloposuvem. Stále se jen leze sem a tam, blábolí se o tom i jiném, děvenka hledá vzrušení v hororové červené knihovně a občas v bujné fantazii vidí sama sebe jako součást toho, co právě čte. Nakonec v touze po hororových prožitcích přijme pozvání do starobylého opatství, kde se její bujné fantazie přehoupnou do zcela jiné a nečekané reality... Díky, nikdy více! (27.07.2021)

Ne bezdůvodně má Northangerské opatství nejméně adaptací ze všech děl Jane Austenové. Jeho kouzlo totiž tkví v tom, že se v něm vlastně vůbec nic neděje, přičemž je ono nic prokládáno popisy toho, co by se stát mohlo a co se obyčejně stává v ostatních románech. Tenhle nádech parodie, který autorka svému poslednímu románu dala, má jistý půvab, ale obávám se, že je nezfilmovatelný. Nevykládejte si to špatně, mě se tohle zpracování líbílo, jenom si nedokážu představit, jak moc takový příběh-nepříběh funguje pro někoho, kdo nezná předlohu. Co ale naopak musí fungovat na všechny, to je šarm a široký úsměv Henryho Tilneye, který má na mém hodnocení podstatný podíl. (04.10.2009)

Tento svěží úsměvný příběh si zaslouží 5 hvězdiček už kvůli skvělému scénáři z pera mého oblíbeného scénaristy filmů podle Jane Austen, Andrew Daviese. Tahle kniha Jane Austen je, narozdíl od ostatních, opravdu lehkým nekomplikovaným dílem, které si dělá legraci z tehdejších hororových knih. A Andrew Davies, ostatně tak jako vždy, přesně vystihl podstatu. Navíc hlavní role v podání Felicity Jones a JJ Feilda nemají chybu. Hlavně JJ Feild mě naprosto okouzlil. Moc se mi to takhle líbilo, ale příště bych uvítala pro změnu seriál, a který by byl trošku hlouběji zaměřený na postavy. (30.05.2014)

Obstojná adaptace, která k příběhu, jímž se Austenová lehce vysmívala gotickým románům, přidala scény hrdinčiných romantických představ. Většinou spojených s vášnivostí a evidentní touze po sexu - což teda u Austenové takhle otevřeně nenajdeme. Zajímavé, že se filmová Cate domnívá, že její vyvolený prozradil svému otci, co za bláznivé podezření pojala. Přitom v knize jasně stojí, že věděla, že by jí něco takového nikdy neudělal. Knižní Cate věřila charakteru Henryho mnohem víc než ta filmová. Že by se nám morálka od časů Austenové posunula k horšímu? SHRNUTÍ: Když se muž vyzná v mušelínu, je to výhra v loterii. (01.12.2018)