Už teď mi chybíš

Ok - je tam plno klišé, je tam plno lásky, ale hlavně to na mě působilo jako krásná dvojice, která si v životě prošla opravdu mnohým a jsou proto pro sebe ochotné udělat cokoliv a blázniviny, které opravdu prožívaly byly super :) :) Je to hezky svižné a jasné - na začátku filmu a proto mě to již po pár minutách zaujalo. Je to hodně citlivé téma, které se může plno lidí dotknout a i když je tam plno silných momentů a přiznám se, že jsem brečela - sakra, je to film :D :D :D Je to fikce založená na příbězích, kteří si lidé vytvořili v hlavě :) A podle mě silně přesvědčivě :) Cooper a Collete - hodně zajímavý pár, který mě překvapil a Jacueline Bisset byla bombastická :) To, jak předat informaci dětem - hodně zajímavé a povedené. Prostě mi přislo, že pracovali s veškerými dostupnými možnostmi, jak citlivě tuto situaci vyřešit...a proto by si z toho mohlo plno lidí vzít případ, jak žíti svůj život a vážit si toho, že tohle nemusí prožívat.... (19.03.2017)

Tyhle rakovinové filmy nějak už nemusím. Nabízí se srování s 50:50, kde máme mužskou dvojici zápasící s rakovinou. Hloubka, komičnost a romantika se dostávají na jinou úroveň oproti Už teď mi chybíš, kde naopak hlavní hrdinka je zobrazena takovým způsobem, že si k ní nelze vybudovat vztah, tedy nevzniká ani lítost...zvláštní stav. (21.06.2016)

Catherine Hardwicke se přes neveselé téma drží úsměvné polohy vyprávění a citově nevydírá. Milly není sentimentální typ a nedojímá se ani nad sebou, umí spořádaně zápasit se svojí nemocí, a neobtěžuje ostatní svými problémy. Jess ji vystačí, pokud má potřebu se s někým podělit o zprávu, že právě teď jí není úplně lehko. Film rozhodně nenudí, trpí však jistou vyumělkovaností povahových charakteristik. Všichni jsou šablonovití a jednají podle typizovaných vzorců chování v dané situaci, ať už pozitivních nebo negativních. Divák není rušen nenadálými dějovými zvraty a má svoji jistotu, že příběh nevybočí ze schématu filmů tohoto typu. Hardwicke nepustí diváka do nitra postav a k jejich skutečným obavám a úzkostem. (31.12.2015)

Je to doják, ale s ideální vyrovnaností mezi přehnaně vynucenými emocemi a nenuceností. Myslím, že hodě z toho je tu ovlivněno výběrem hlavního dua, protože Drew a Toni spolu opravdu skvěle na plátně fungovali. Jinak to není nic objevného ani naprosto úžasného a nečekaného, ale jako film působí velmi upřímně a přijemně, nemám tedy jediný důvod jít s hodnocením níže. (17.01.2016)

Je to velmi emotivní film o ženském přátelství v těch nejtěžší chvílích jedné z hlavních postav. Postava Milly mi byla silně nesympatická, i když byla nemocná, tak byla strašně sobecká a neustále říkala, já, já, já. Její kamarádka Jess byla přesně pravý opak, hodná kamarádka, která jí pomáhá, jakkoliv jen může. Mrzelo mě, že manželé nedostali ve filmu více prostoru, například Dominic Cooper, myslím si, že by to filmu hodně prospělo. Ale i tak se jedná o dost citlivý film, na konci jsem brečela jako malá, ale něco tomu chybělo. Viděla jsem hodně filmů z tématikou o rakovině, ale tenhle mezi ty lepší nepatří, je to prostě průměr. (02.12.2017)