Už teď mi chybíš

Celkově neskutečně milé překvapení. Spousta filmů se snaží spojit drama s komedií, ale většinou je to stejně buď jedno nebo druhé (a nebo jednoduše špatné... :)). Tento snímek však oba žánry sladil naprosto báječně a ukázkově, jako dramedie o rakovině možná i jeden z nejlepších filmů, jaký jsem kdy viděl. Jako komedie to není trapné, ba naopak velmi zábavné (zasmějete se v podstatě od začátku do konce) a jako drama opravdu povedené a dojemné. V kině se doslova střídal smích s pláčem - a ještě se mi nestalo, aby na konci smrkal celý sál, to bylo fakt šílené... :) Mimochodem výborný výběr herců. Nečekal jsem takto pěkný a vkusný film. 4,5* (24.02.2016)

Nejdojemnější film v kinech minimálně od časů Hvězdy nám nepřály. Spolu s filmem Room je to už druhý výborný film, který na sklonku roku do kin uvádí Bohemia MP - oba jsou strašně silné a oba skýtají velký divácký zážitek. Oba filmy spojuje rovněž to, že ukazují krásu zdánlivých samozřejmostí (domov, zdraví, rodina), kterých si lidi obvykle začnou vážit teprve v momentě, kdy je ztratí. Ať už si o přátelství mezi ženami můžete myslet cokoli, tento film mu vzdává hold velmi pěkně, a mužské postavy zde proto logicky hrají druhé housle (kupříkladu jejich společné stesky na to, že ten sex už není co býval, vyznívají v kontextu okolností jaksi nepatřičně, ale na druhou stranu - co má jako ten chlap dělat, když má jeho žena smrtelnou nemoc nebo je ve vysokém stupni těhotenství, a on přece jen kvůli tomu nezapomene na svoje sexuální potřeby) - proto si myslím, že je to primárně film pro ženské publikum. Bohužel ne vše mi ve filmu sedlo a s mým pohlavím to nijak nesouvisí - vadila mi například záměrná krotkost v některých scénách, aby si film udržel rating PG-13; ačkoli tedy například v erotických scénách fim neukáže zhola nic a stejně tak porod proběhne pozoruhodně rychle a čistě (přičemž novorozeně právě přivedené na svět je zcela čisťounké a bez jediné kapky tělního sekretu), nebrání tato pruderie filmu v tom, aby pro změnu kamera v jiné scéně detailně zabírala olbřímí jehlu zajíždějící do žíly při chemoterapii - jaké odporné pokrytctví a dvojí metr! Moc mě nebavil ani soundtrack a obsazení mužských rolí (6 letý věkový rozdíl mezi filmovými manželi Toni Collette a Dominicem Cooperem - ona je z nich ten starší - navíc podle mě docela bije do očí - těžko věřit, že by si ten hezounek v reálu nabrknul takhle starší ženušku), jejich ženské protějšky to ale dokonale vyvažují - Drew Barrymore je ve své roli neuvěřitelně přirozená a snad v žádném filmu se mi tolik nelíbila jako zde, a Toni Collette doslova kouká smrt z očí - pozorovat její pozoruhodnou proměnu na cestě na věčnost je naprosto fascinující a skličující současně. I přes mé výtky mě ten film v podstatě naprosto dostal tím, jak dovedně skloubil komické momenty s těmi tragickými (smích střídá slzy skoro stejným dílem), a určitě bych ho proto všem lidem, kteří mají podobnou produkci v oblibě, s klidem doporučil - ale pozor, do kina jen s kapesníky! (10.12.2015)

"Už teď mi chybíš" je strašně násilné hraní na city. Nepříjemně vnucuje divákům smutný příběh, kterým provádí nesympatická, egocentrická, sebelitující Toni, která v pár pasážích ukáže i svoje kladné stránky, které by asi měly dojmout (tady bychom nejspíš měli brečet). Navíc mě totálně rozčilovala. Její best friend Jess předvedla bravůrní nudnou, milující přitelkyni. Za mě byla Drew v roli naprosto bez šťávy. Tahle tématika musí umět zacházet s divákem, je nebezpečný to tam do nás poslat špatně..ale vyberte si no..mě se tohle dotýká už jen tématem. Protože jsem prostě rakovinu u nejbližších zažila a protože prostě mám od dětství kamarádku, se kterou bych jela na větrnou hůrku..do mě to tenhle film poslal špatně. Zkrátka bylo tak nějak celý nepřirozený. (20.02.2017)

Film od žen pro ženy a o nikom jiném než o ženách, které zápasí s nelehkými nástrahami života. Minimálně sentimentální a přesto hodně silný a výborně obsazený kousek, který se vedle zmiňovaných Hvězd a Holky na umření rozhodně neztratí. (05.01.2016)

Budu tvoje úpa nej kámoška - ve zdraví i v nemoci, až do tvého skonu. Další z nekonečné řady velice dramatických a smutných filmů o lidech stižených smrtelnou chorobou. A pacientka, která je v (pokro)čilém stádiu rakoviny a je vdaná, je tentokrát extra třída - např. uloví chlapáka a souloží kdesi na Větrné hůrce. Divák má své jisté, neb hrdin(k)a se jen málokdy dožije závěrečných titulek. Ne, nemá smysl řešit tuhle píčovinu, která kupodivu nefunguje ani ve svém primárním cíli - rozplakat diváka. Ne že by se dvě kámošky nesnažily. Toni Collette pro roli obětovala vlasy, amputace prsou už byla záležitostí maskérů, je fajn, že neztratila sexappeal a sexuální apetit, jinak by nebylo ani na co koukat. Drew Barrymore zpočátku má trochu druhořadý úděl, ovšem scénář jí nadělil těhotenství. Hodně laciný tah scenáře nechat jeden život zemřít a druhý zrodit vůbec nevycházel. Film je na drama plytký, komediální vsuvky jsou slaboučké, vše korunuje závěr s protivně rodící Drew. A rozbrečet se u toho? Tak to nedoporučuji. Budete si připadat divně, neb film si to nezaslouží. Catherine Hardwicke je režisérka, která neví, s čím ve filmu uspět. Tak nutí Toni Collette přehrávat, i tak jednoznačně převyšovala zbytek filmu, dělat z ní sexbombu, pak ji i její kámošku nesmyslně roudtripově poslat na vřesoviště a pak rovnou do hospicu. Filmy o umírajících lidech v důsledku vážné nemoci se musí umět. Je to téma omleté. A konkrétně tenhle film svůj příběh nemá dobře postavený, i když erektivní stav z Toni Collette není vyloučen, tedy před jejím oholením hlavy. Pokud je mně ale osud hlavní hrdinky "šumák" a z jejího příběhu nečiší žádné emoce, je vše (pocitově) ztraceno. 5/10 (11.04.2018)