Pozůstalí

Tak rozpolcený pilot jsem už dlouho neviděla. WTF momenty střídají scény, ze kterých běhá mráz po zádech. Rozhodně dám seriálu šanci, ale jestli se chystá Damon Lindelof opět jen tahat diváka za nos a libovat si, jak jsme z toho všichni krásně zmatení, pošlu jeho seriál rychle k šípku. Naopak plnou důvěru mám v Justina Therouxe, který je snad schopný ten tvůrčí zmatek utáhnout. Pilot - 60% Kdo by po tom nemastném neslaném úvodu čekal, že se to takhle rozjede. Problém seriálu je nakonec hlavně v mylných diváckých očekáváních. Tohle je hutné psychologické drama, jež je hlavně o postavách a té totální beznaději, kterou je každá scéna nasáklá. Je velká škoda, že ten rozjezd byl tolik zmatený, netrpělivý divák se tím holt horko těžko prokouše. Každopádně, jakmile začnou postupně zapadat střípky do mozaiky, už vás tohle hodně zvláštní, ale rozhodně zajímavé dílo nepustí. Ke konci série už jsem byla vyloženě nadšená, ať už hereckými výkony (zejména Justin Therouxe), hudbou či atmosférou. Jsem hodně zvědavá, co nám nabídne druhá řada. 1. série - 80% (05.07.2014)

po pilotu takové hodně neučesané,rozhárané a zmatené,přesto mě osobně se poměrně líbilo a určitě budu koukat dál,abych se dozvědel co z toho nakonec vyleze...70%...po 6 dílu stále těžko uchopitelné,přesto něco,co má pro mě těžko uvěřitelnou přitažlivost.Nedokážu přesně vysvětlit co to je,ale prostě to tam je. (02.07.2014)

Pozůstalí jsou ze stejného těsta jako francouzští Les Revenants. Také je to o důsledcích mysteriózního jevu na běžné lidi a o ztrátě a vyrovnávání se s ní; ať již se postav dotkla přímo či nepřímo. Rovněž jde o hutnou komorní psycho(logickou) bezútěšně melancholickou depku a o jedincích kteří jsou jeden každý tak či onak v háji a ani tak nežijí jako spíše přežívají bez vyhlídky na lepší zítřky. A všichni k tomu mají oprávněný důvod (a u všech ho postupně zjistíme). Je to čistě a jen o živoucích postavách, které vám nebudou ukradené. Pokud očekáváte či snad vyžadujete náhražku za Ztracené (a ona by kombinace „Lindalof a ztracená dvě procenta populace“ něco takového papírově i slibovala); tedy seriál naplňující škatulku mysteriózní sci-fi, kde se řeší „jak a proč“, tak se obraťte spíše na FlashForward, protože tady nepochodíte a ostatně ani nebylo záměrem tvůrců, aby zde takový divák pochodil. Každopádně premisa je těžená až na kost a daří se vytvářet dojem „že až jednou nevysvětlitelně v mžiku oka zmizí dvě náhodná procenta světové populace, tak tři roky poté to bude mezi běžným plebsem na americkém maloměstě vypadat přesně takto“. Každý bude hledat odpověď, ať již v náruči církve, v kultech vznikajících jak houby po dešti, v nihilismu, drogách, konspiracích či děláním „jako by se nic nestalo“. Uvěřitelnost sci-fi (chceme-li mermomocí toto za sci-fi označovat) je ve zdánlivě nepodstatných detailech; ve věcech neexplicitně řečených, ale zapracovaných tak, že vytvářejí fungující společnost. A v tomto nemají Pozůstalí konkurenci; ať už je berete jako sci-fi, satiru na americký sen či snad alegorii na svět po 9/11, tak působí uvěřitelně. A ještě v něčem nemají konkurenci… V emocionálním prožitku; druhou tak neprvoplánovitou (snad nikde jinde než v produkci HBO by neprošel odvážný tah nedat devátou epizodu jako pilotní; přitom to dává dokonalý smysl, protože takto je to mnohem působivější a o tolik více zdrcující) emoční ždímačku nenajdete. Druhá a třetí série pak sympaticky a nečekaně změní styl, do jisté míry i žánr a vůbec celkové zaměření. Je nesporné, že jsou mnohem sevřenější, mnohem více se v nich děje (a dává to smysl), jsou čistě "filmařsky" na absolutním vrcholu seriálové tvorby, emoce nelacině ždímou jako nic jiného a nelze proti nim říct ani ň. Jen osobně mi tak nějak více sedla řada první o obyčejných lidech ze zapadákova spíše než ty zbylé dvě o lidech (zdánlivě a z jejich pohledu) v centru všeho "existenčního" dění. Každopádně všechny jsou skvostné a natolik své, že nic podobného nenajdete. Úplné finále ovšem výtečné a trefně jdoucí po esenci celé série ve vztahu "nutnost jakýchkoli odpovědí, klidně i laciných (ne)náboženských obezliček, v rámci nás versus nemožnost odpovědí a věčnou nejistotu". | S1: 5/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 (20.10.2014)

Další Lindelofova hra s divákem, která jde ovšem tentokrát naprosto mimo mě. Řemeslně je sice všechno v naprostém pořádku a potenciál tento dramatický kousek rozhodně má. Specifická a hoooodně pomalá atmosféra mi ale vůbec nesedí, příběhově se toho ve většině epizod zrovna moc nestane a emociálně mě to nechává, i přes řadu vyhrocených scén, zcela chladným. Postavy jsou navíc po většinou nesympatické a je mi dost jedno, jestli se z hlavního hrdiny vyklube pošahanej magor, nebo začne řešit všechny ty záhady okolo. Díky bohu za Maxe Richtera a jeden z nejlepších seriálových soundtracků posledních let. I přes mírně stoupající kvalitu je to ale zatím dosti promrhanou šancí na mysteriózní pecku. P.S.: Vážně si vy naivky myslíte, že vám Lindelof dá ke všem těm záhadám nějakou odpověď? (29.08.2014)

100%. Jeden z nejsurrealističtějších, nejepičtějších a nejnedoceněnějších seriálů historie. Grandiózní intelektuálně-psychologická jízda od prvního dílu až po dechberoucí závěrečné finále. Fascinující, nepředvídatelné, šokující, emocionálně zdrcující, herecky bezchybné a scenáristicky úchvatné. Nepřeháním. Pravda, The Leftovers nejsou pro všechny. A většina vašich známých o něm pravděpodobně nikdy neslyšela. A to je dobře. Dělá je to ještě výjimečnějšími. (03.02.2016)