Texaský masakr motorovou pilou

Easy Rider horrorového žánru. - Srovnání mezi kultovní road movie ze 60. let a debutem Tobe Hoopera možná neobstojí, ale jsem přesvědčen, že je zde více paralel než by se mohlo zdát. Texaský masakr je absolutní klasikou s výbornou atmosférou a gradací, je příjemně poznamenán dobou vzniku a přes jeho syrovost je vidět, že tvůrci filmu byli intelektuálové (i když evidentně na drogách). První zjevení retardovaného řezníka je esencí děsu, kanibalská hostina, které se (pochopitelně nedobrovolně) účastní hlavní hrdinka, je úžasně zinscenovaná freak show. Snímku dodává na vyjímečnosti také realistický dokumentární styl, který jej jasně odlišuje od pozdějších veselých vyvražďovaček 80. let. Film má spoustu pokračování, remaků a napodobenin. Z tehdy inovačního vražedného nástroje (motorové pily) se časem stalo dokonce jakési klišé, ale originální Texaský masakr je udělán tak dobře, že nemůže být nikdy žádným klonem překonán. (22.04.2005)

Byl jednou jeden domeček a "... kdo do něj vejde, tomu hlava sejde, ať je to ten nebo ten ... přefiknem ho motorovou pilou". Chtěla jsem se bát, to se stalo, a i když to nebyla moje filmová tophrůza, taková scénka "dědo, bouchni" měla něco do sebe. Vlastně nemám moc co vytknout, přesto se mi slovo "lahůdka" staví v krku, takže si pomyslím JENOM "ňamka". (04.11.2005)

Tato originální verze se mi do rukou dostala o hodně let později od doby, kdy jsem zhlédla remake. Již od začátku jsem s ním proto začala neúmyslně srovnávat, ale pak jsem si řekla, že to nemá smysl a postupně jsem od myšlenek na masakr z roku 2003 upouštěla. Úvod filmu je poměrně poklidným a bezstarostným, chvílemi možná až lehce nezáživným. To vše však diváky připravuje na to, co přijde potom. V jednu chvíli se vše zvrtne a místo horkého texaského slunce a vířícího písku nás čeká to pravé texaské šílenství. Film má pár opravdu vydařených lekaček, drsných momentů a odporných zjevů a vjemů. Obdivuji hlavní blonďatou hrdinku a její hlasivky. Právě možná díky nim dosáhl tento masakr na nejvyšší možnou úroveň šílenství. Společně ještě s ostatními prvky, jakými jsou Leatherface a jeho šílená rodina, živý - mrtvý dědeček a jejich vkusné bytové dekorace:) Také mne potěšilo vkusné množství černého humoru, který trochu odlehčil jinak krvavou podívanou. Neustále jsem přemítala nad tím, jaký poprask asi muselo toto dílo v roce ´74 vzbudit. A mám dojem, že Ed Gein by byl tímto filmem potěšen, protože inspirace v jeho osobnosti je zde zřejmá. "Neměj strach, dědeček je z nás nejlepší..." (27.02.2010)

„Proste to musíme robiť, aj keď sa nám to nepáči.“ Tobe Hooper, Leatherface, Kim Henkel, cintorín, bitúnok, večera, dedko cucajúci krv, kladivo, šofér kamiónu, metla, šéfkuchár... Kultová, ale neatraktívna, vyčerpávajúca a nepríjemná exploitation/hixploitation jazda o tom, že Texas je plný šialencov, kanibalov a šialených kanibalov. Nízky rozpočet mali až priveľmi nízky. Proste to vyzerá lacno a odpudzujúco. Paradoxne ale práve enormná nízkorozpočtovosť tomu dáva nezameniteľnú pachuť, príchuť, naturalizmus, živočíšnosť a i naliehavosť. Každopádne, nikdy som tomuto filmu neprišiel na chuť a videl som ho len raz v živote. Je pôsobivý, ale moja hororová srdcovka to vážne nie je, hoc som fanúšik hixploitationu a vážim si ho a viem, akú službu tomuto špecifickému podžánru urobil. Trojka s Kenom Foreem (1990) a Nispelov remake (2003) ma bavili o čosi viac. (25.06.2006)

Překvapení. Na klasické bázi hloupého béčkového horůrku s typicky nemožně jednajícími postavami tvořícími ústřední partičku obětí nabízí TMMP nejednu scénu krásné obrazové poetiky (např. vstup do domu), celkovou dějovou kompozici orientovanou na centrum tvořené domem, skvěle provedený závěr a mimořádně silnou scénu se stopařem - je přímo hmatatelně cítit, že stačí jeden magor s kudličkou a čtyři lidi jsou najednou obludně bezmocní. Nejlepší komentář: fleker. (30.10.2015)