Texaský masakr motorovou pilou

Tenhle texaský masakr není vůbec žádnou peckou. Pochválit můžu ještě větší šílenost hlavního padoucha s pilou a ostatních herců v záporné roli. Film je brutální, ale příběh, spracování a tak mě nějak nenadchlo. Film ubíhal pomalu, což na krátkou stopáž filmu je průšvih. Jinač to šlo a je to klasika no. U mě ale jen 52% = *** (20.11.2012)

Je fakt, že krom toho chlapíka, co tam visel a měl "to celé" na háku a do ran mu ten bodrý vesnický retard Leatherface chodil plácat posypovou sůl, si z filmu moc nepamatuju. Zdálo se mi to takové nemastné neslané (ale jak říkám, soli tam přitom bylo dost), jakoby tvůrci nevěděli kudy kam a tak se zaměřili především na brutalitu a tu tzv. slasherovost, která jak známo spočívá v tom, že někdo velmi fyzicky pomalý a dosti často i duševně, prohání po lese či starém domě nějakou roztomilou dívku, která jinak běhá jako laňka. Že je dotyčný šouravý retard vždy dívce v patách, ač ona letí lesem jako šíp, nechme odborníkům a zdatným wikipedistům. Jako lajk hodnotím spíše záporně. Nebylo to nic, co bych si pustil k štědrovečerní večeři a ani v jiný temný večer, kdy bych se chtěl bát. (11.10.2012)

Co to proboha bylo? A takové hodnocení? Vtip? To nebyl horor. Ve druhé půlce je to pouze nepříjemný pocit, srovnatelný s neustálým škrábáním nože o talíř. Neplést prosím se strachem! Scénář je neuvěřitelně čitelný a trapný. Klišé tu jsou...a jaké. Ta třešnička na dva roky zkaženém dortu je až neuvěřitelně typická "hororová" rozdělovačka: "Jdu se na ně podívat, ty tu počkej". Logiku ten film nemá žádnou. Nic tam pořádně nedává smysl. Pozitivním momentem byla scéna ze začátku s nožem a docela zajímavá úchylná rodinka, ovšem takovýto kladný moment brzy vystřídají ukrutně debilní herecké kreace představitelů. Celý děj je vyprávěn naprosto protivným způsobem, přičemž doufám, že to někdo nepovažuje za umění. Žánr horor miluju, ale 99% filmů do něj spadajících, nesnáším. (11.02.2006)

Dříve se mi do ruky dostal remake z roku 2003, který ve mně však nezanechal silnější dojem a hodně z něho bylo mnou pozapomenuto. Po zhruba 3 letech jsem si konečně pustil originál, ale přestože se mi líbil víc než jeho pozdější verze, nějaká pecka se nekonala. Od cca 36. minuty začalo vlastní vyvražďování, hrůzně činy však nebylo moc vidět (což na druhou stranu nebyl až tak špatný tah, protože fantazie některých diváků mohla pracovat na vlastní režim a taky se celkem dobře vyrušila možnost nekvalitních triků), ale hlavně, vůbec jsem nefandil hlavním postavám. Ne že bych jim přál smrt, to ne, ale bylo mi docela jedno, co se s nima stane, protože film mě do sebe/kůže hrdinů vůbec nevtáhnul. Záporáci až na starého dědu mi nijak strašidelní nepřišli a Sally mě svým ječením brzo začala štvát. Třeba bych na jejím místě taky křičel jak potrefená husa, ale v podání Sally by normální člověk musel za chvíli přijít o hlas. Celkem paradox, protože je to snad jediná nereálná věc v jinak celkem uvěřitelném hororu. Takže stejně jako v případě předělávky to vidím pouze na průměr. (29.08.2011)

LFŠ 2009 Jednou provždy a naposled: je to EXPLOITATION, přesněji HIXPLOITATION. Je nesmyslné filmu vyčítat, že nemá atmosféru a nevyvolává strach, "pouze" pocit znechucení a šoku, když to jsou základní charakteristiky exploitationu. A ty naplňuje Hooperův první a zároveň nejlepší film dokonale, až natolik, že se stal základní protézou celého jednoho žánru - exploitationu - a jednoho z jeho mnoha subžánrů - hixploitationu, ve kterém hrozbu představují burani z Jihu. Není pravda, že TEXASKÝ MASAKR MOTOROVU PILOU nermá myšlenku, jen to chce znát dobový kontext (válka ve Vietnamu, republikáni u moci, liberálové - hippies), protože se vypovídá néco o strachu z neznámého, nebezpečí, které může přijít z Jihu a subkultuře hippies, která si blízkost a nebezpečnost hrozby pořádně neuvědomuje. Nebýt ideologického pozadí, i tak dám plné hodnocení, protože se jedná o velice nepříjemný zážitek, který nejdřív diváka téměř ukolébá pomalým tempem filmu (úvodní půlhodina), aby pak onen kontrast a probuzení se do noční můry bylo působivější, přestože se s explicitním hnuse nepracuje, ale nevolnost vyvolává především paradokumentární forma (blízká dokumentárním záběrům vídaným v televizi) s roztřesenou kamerou s vysokým zrnem a posílenou zvukovou stopou. Jen škoda toho, že dnešní diváci - posíleni jistými substancemi - vnímají TCM jako trash, jak dokázala půlnoční projekce s francouzským dabingem a českým voice-overem do sluchátek. Myslím, že by potřebovali střet s ikonou žánru - Leatherfacem. 10/10 (18.02.2007)