Ad Astra

Viděno v IMAX a musím říct, že vizuálně pěkně udělané. Příběh je zajímavý. Akce zde není skoro žádná, takže po téhle stránce ve filmu moc k vidění není. Hodně se zde povídá, přemýšlí a děj se pomalu posouvá ke konci. Popravdě jsem ani nevěděl na jaký film jdu a výsledek mě celkem rozhodil. Nějak nevím, kam bych film zařadil. Za mě zajímavé dílo, kterému dávám 80% :) (24.09.2019)

Další z příkladů, kdy je zdejší hodnocení velmi zavádějící. Ad Astra sice není blockbuster s kupou akce, ale to fakt vůbec nevadí, protože to nabízí výbornou uvědomělou cestu napříč vesmírem. (20.02.2023)

Meditativní film, v němž jsou dechberoucí vesmírné dálavy jen jinými kulisami pro základní lidské situace: opuštění domova, pochyby, lítost nad poničenými rodinnými vztahy, artritidu, hledání úniku a smyslu... Budoucnost tu vyhlíží realisticky nevesele. Lidé jsou na Měsíci, na Marsu a z krásného verneovského snu mnoha generací vzhlížejících ke hvězdám je stejně syrové bojiště jako z každého kousku země, kde jde o zdroje. Nic se nezměnilo. Kdyby mu do toho nevlezl Joachim s Jokerovými psychózami, pro Brada už by nejspíš leštili Oscara. (28.10.2019)

Osobně bych klidně ještě ubral na těch akčních scénkách (které tam byly stejně jenom proto aby marvelem živený mainstream neodcházel z kina nasraný úplně do běla), ale i s nima to je tripoidní síla, která jde nezvykle hluboko hluboko (a taky dost daleko mimo to co divák očekává). Za mě je to po Jokerovi, vedle Godzilly(což je osobní úchylka) nejlepší kinofilm roku (Sorry Quentine, máš sice lepšího Pitta, ale tady má Pitt o fous lepší/silnější film). (22.12.2019)

V náznacích se mohou objevit SPOILERy: Audiovizuálu se nedá nic vytknout, je to pastva pro oči (skvěle zvládnutá kamera i střih) a i soundtrack je dobrý, avšak i přesto mě soundtrack lehce zklamal. Ne, že by nebyl hezký, špatně znějící nebo nehodící se, jen jsem od něj čekala daleko víc - větší rozmanitost, větší ráz, který by i jinak klidnějším záběrům dodal nějakou velkolepost nebo "epičnost" a emoce (což se skvěle povedlo u jiných podobných vesmírných sci-fi jako jsou Interstellar nebo První člověk). O emoce se dle mého nejlépe postaral Brad Pitt a jeho postava Roye McBridea, jehož nejen fyzická, ale i emocionální cesta za svým otcem mi připomněla pátrání Sama Flynna po otci v Tron: Legacy (všimněte si podobností - otec se ztratil, syn má pocit, že jej opustil, a mezi otcovým zmizením a synovým pátráním uběhla doba 27 let). Pitt to zahrál skvěle, jeho emoce byly uvěřitelné a já s jeho postavou soucítila, v některým momentech mi ho bylo dokonce i líto. Líto mi ho bylo i kvůli vývoji jeho vztahu z otcem, to nebylo zrovna hezké. Postavu Royova otce jsem měla chuť profackovat. V tomhle je podle mě Ad Astra zase dál než třeba zmíněný První člověk se svými (extrémně) chladnými postavami. ----- Ačkoliv se jedná o sci-fi, mnozí jistě ocení tu reálnost cestování ve vesmíru - klidně bych si dovedla přestavit, že v "blízké budoucnosti" to takhle bude opravdu vypadat (ne jako u prvních X-Menů, jejichž "blízká budoucnost" je už mimo). Doufám tedy, že při hledání života mimo Zemi nezažijeme podobné zklamání jako hrdinové tohohle filmu. I já jsem popravdě trochu zklamaná z toho konce, trochu jsem si přála konec ve stylu knihy Metro 2033, jejíž mou vysněná filmová adaptace se konečně hýbe kupředu. ----- Škoda, že se neobjevilo více strhující akce ve stylu té honičky na lunárních vozítkách na měsíci (a i téma bojů o měsíční území zůstalo lehce nevyužité) - i když ani tato honička se neobejde bez výtky - v těch skafandrech, obzvlášť, kdy měli astronauti na helmách nasazený solární kryt, nebylo občas poznat, kdo je kdo, a když to někdo schytal, chvíli jsem nevěděla, kdo to byl. K nepřehlednostem dochází i u některých flashbacků, přestože tu snaha o výraznější oddělení (pomocí odlesků světla a starého obrazu) od "současnosti" je. 6/10 (19.09.2019)

Když já vám fakticky nevím..........Na tento snímek jsem se těšil jako malý kluk, létání kosmem v hlavní roli s Pittem ? Co víc si přát. Má to ale pár úskalí. Podle mě si režisér ukousl velké sousto, s kterým se podle mě nevypořádal asi tak, jak si sám ve své hlavě představoval. Ono to filosofování a vnitřní monology hlavního hrdiny zpočátku hýří svou atraktivitou, divák je hltá a užívá si každou zajímavou myšlenku. Ale jak čas plyne, tak se začíná Pitt opakovat a mě to přestalo bavit. Zachraňuje to vizuální stránka v kompilaci s bezchybnou Hoytemovou kamerou, to vše doprovázené dunivými hudebními tóny Richterova soundtracku. To vše vytváří celek, který vám přinese nezapomenutelný zážitek. Již úvodní scéna s anténou navnadila, jako divák jsem chtěl ihned víc. Poté přišla lunochodová přestřelka na Měsíci, což považuji za to nejvydařenější z celé stopáže (i vesmírné opičky pobavily). Film nabídne tyto po technické stránce špičkové momenty, jež kladou důraz na každý jednotlivý detail..... Jenže pak přijde přímočarý příběh, což vlastně do dnešního dne nechápu. Žádný zásadní zvrat, žádná inovativní zápletka......gradace zde hraje svou roli, ale to vyústění s otcem ? Nedotažené do zdárného konce, čekáte na nějaké rozuzlení skoro dvě hodiny a pak si jen řeknete....To bylo to, co mě mělo emocionálně odrovnat ? Škoda, osobně mi přijde, že vlastně tvůrci nevěděli, na jaký žánr se zaměřit. Takto to jesť "jen" film lákající na perfektní pozlátko na povrchu snažící se vás odrovnat hlubokými rozmluvami hlavní postavy, při bližším prozkoumání ale zjistíte, že to samotné myšlenkové nitro filmu nemá nic, co by vás mohlo nějak zásadně zaujmout. Každopádně ještě musím ocenit herectví Brada Pitta, v hodně scénách se vše soustředí jen na něho a on dokazuje, proč patří mezi tu elitu. Rozhodně film není tak úžasný, jak se skoro všude tvrdí, to ale neznamená, že byste měli opomenout návštěvu IMAXu. Už jen kvůli tomu audiovizuálu tam jděte. Za mě dávám 70 % (21.09.2019)

Veľmi slabučký film, očakávala som vesmírny sci-fi film a dočkala som sa uplakaného Pitta trúchliaceho za svojím otcom... no vďaka. (30.09.2019)

Skvěle natočené, výborně zahrané a nesmírně atmosferické přemýšlivé sci-fi ve kterém kraluje výborný Brad Pitt a skvělý Hoyte van Hoytema. Rozhodně ne pro každého, nicméně pokud vám tahle dramatická výprava za otázkami z vlastní minulostí sedne, budete to prožívat s hlavním hrdinou od začátku až do konce. (20.09.2019)

Tohle opravdu není film na dobré usínání. Těžký psychologický rozbor vztahu otce a syna ve vesmírných kulisách. Nic pro masy. A ani pro mě. Kamera úchvatná. Pitt boží. 60% (26.09.2019)

Film, co trpí vysokými vysokými ambicemi, ale v jejich realizaci úspěšné selhává. Nejzajímavější je hned první akční sekvence pádu, při které se neubráníte srovnání s Gravitací a vůbec celá rozehrávka působí velmi slibně. Bohužel s přibývajícími minutami se na sebe kupí scény, které působí jak vystřižené z parodie, což tvůrčí záměr opravdu nebyl, a vyložené nesmysly, co se cestování do vesmíru týče. To druhé zmíněné by nebyl v zásadě problém, kdyby se první polovina filmu nesnažila tvářit realisticky. Pitt jednou spadne jak šiška, podruhé pluje vesmírem jak Superman, ale to je asi každému kritikovi jedno, protože film obsahuje děsně hlubokou filozofii spoiler spoiler, která říká, srovnej si své sračky z minulosti a pak teprve můžeš začít normálně žít. A jelikož je to filozofie natolik hluboká, že by ji průměrný Amík stěží probral, musí být poselství filmu ještě na závěr doslovně vysvětleno. Takže tři hvězdy za technickou stránku a za Pitta, který prostě umí. (20.09.2019)

Solaris teto generace. Nejde to sice nejak zvlast do hloubky, ale kvalitni sci-fi v pomalem tempu s hypnotickym audio-vizualem to je. Hlavni trumf kvuli kteremu jsem na to sel do kina je Max Richter a ten nezklamal. 8/10 (30.09.2019)

Suma sumárum, James Gray natočil solidní a řemeslně nadstandardní vesmírnou sci-fi s přísným důrazem na hlavní postavu, která při dvouhodinové stopáži nenudí, vizuálně uchvacuje a herecky baví. Nečekejte však nic převratného a připravte se, že tempo bude relativně pomalé a víc než na efektní výbuchy se zde hraje na intenzivní emoce. Objevné poselství, jež by vás stimulovalo k přemýšlení a celonočním diskuzím, též není součástí balení. Recenze zde. (01.10.2019)

Člověk by řekl, že zkřížit Armageddon s Gravitací není možné a hle, kde se vzal tu se vzal Ad Astra. Naštěstí pro mě, si z Gravitace odnesl pouze vizuál a dá se říci komorní příběh o jednom astronautovi. Pozorovat Brada Pitta a jeho strasti během cesty na Neptun je zajímavé, sice né strhující, ale zajímavé. Malinko mi vadilo, že když už teda jedeme na vážno, že jak na Měsíci, tak na Marsu, lidi můžou chodit jako na Zemi a přitom v raketách máme stále stav beztíže?!? Proč nejde implementovat umělá gravitace i do lodí, když to na planetách očividně funguje, ale film to nijak nezmiňuje. Spoiler: Roy McBride letí za svým otcem na Neptun, který zde hledá v hlubokém vesmíru mimozemský život, je odhodlán k tomuto poslání zasvětit zbytek života. Posádka nezvládne toto poslání po psychické stránce a tak je Tommy Lee Jones, zkrátka a dobře obětuje, aby po x letech ve vesmíru o samotě zjistil, že jsme pořád sami. Za mě perfektní vyústění celého filmu. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že bych si přál, aby to bylo o malinko více stylizovanější do Armageddonu než té Gravitace... (10.02.2020)

Hudba, která mixuje 2001 a Solaris od Tarkovského. 100% (28.12.2021)

Je to tam a... není to tam. Dobrých 90% filmu sledujeme vizuálně vymazlené scény se skvělým Pittem, kterému jsem absolutně nerozuměl. Nerozuměl jsem mu po celý film, o co mu jde, proč je neustále tak zádumčivý a říkal jsem si, že to asi pochopím na konci. A konec byl pro mě velmi neuspokojivý. Nepotřebuju žádné velké finále plné výbuchů a akce, ale nějaké kulervoucí rozuzlení, zásadnější konflikt nebo cokoliv co vyvolá určitou katarzi bych prostě čekal. Konec ve mě nenechal absolutně nic, z kina jsem šel s prázdnou hlavou a o filmu jsem nebyl absolutně nucený přemýšlet. Já nevím, je to parádní sci-fi co vypadá absolutně úchvatně, má zajímavě rozjetý příběh a bezchybné herce, přesto je tam jedno velké ALE. Finále a možná trošku hlubší motivace obou McBrideu mi tam schází, stejně jako vysvětlení spousty věcí, které nedávaly smysl (komplot na Pitta(?), osud posádky tří astronautů a Pittova vina, konec..). 4* (20.09.2019)

Tvůrci dostali skvělý nápad s využitím voiceoveru, tedy popisu vnitřních myšlenkových pochodů hlavní postavy. Akorát se ho asi nemohli nabažit, protože ho tady používají až moc a samozřejmě zbytečně. Začalo mě to hodně štvát. Nejsem taky úplně blbá, abych potřebovala doslovné vysvětlení a musela někam být vedená za ručičku. Jo, kdyby takhle šlo o knihu, tak s tím mít problém nebudu. Jenže tohle je dospělý sci-fi film. Při sledování jsem si vzpomněla na Gravitaci. Brad Pitt odvedl moc zajímavý výkon. (16.07.2020)

Pseudofilosofické žvásty mě už dávno netankují, byť je pronáší Brad Pitt. (23.10.2020)

Pomalá a meditativní sci-fi si si mě okamžitě podmanila právě svým tempem. Zároveň je ale zřejmé, že šlo o hodně drahý film, což je vidět snad v každém záběru. Celkovou atmosféru poněkud podkopává takřka neustálý voice over Brada Pitta, který snad nic nenechává na divákově imaginaci a takřka neustále popisuje své vnitřní rozpoložení. Nebýt toho, dal bych možná i 5 hvězdiček... (19.01.2020)

Nádherný vizuál a technické rozpory jsem opravdu nehledala, nebylo to totiž zapotřebí, o tom film být neměl. Těžký námět o poselství, lásce, víře a osamění, k čemuž dlouhé záběry zkrátka patří, pakliže se chcete někomu zabořit do jeho nitra v extrémních podmínkách. Brad byl vynikající, více není co dodat. (05.02.2020)

Banální, děravé, a k tomu ještě liché. Že by k vyléčení sociální poruchy stačila konfrontace s otcem, který není docela tak geniální, jak se zdálo? To fakt hraničí s Červenou knihovou. --- Brad Pitt je nepochybně velmi chytrý chlap, není to žádný hrající atlet s mozkem jako hrášek (i když jednoho brilatně zahrál v Burn after Reading). Ale tady kopl do kytek. Béčkový scénář výprava nezachrání. --- A můj oblíbený uživatel Matty tady předvádí, jak (post)moderní intelektuál dokáže nalézt skryté umělecké hodnoty i v kádrovém dotazníku. (10.09.2021)