Black Panther: Wakanda nechť žije

Moc mi pomohlo, že jsem byl v rámci tohoto filmu opravdu připraven na nejhorší možné utrpení a nejhlubší filmové dno. Očekával jsem opravdu extrémní sračku, která bude ještě horší než ta reklama na lobotomii Shazam 2. Píčovina to byla, o tom nemůže být sporu. Navíc ve filmu bylo více černo, než bych si přál. Nejvíce mě sralo, že to byla taková negro-feministická agitka. Pochvalu si zaslouží snad jen naprosto skvostné kostýmy. S tím si tvůrci neskutečně vyhráli a to byla naprostá pastva pro oči. Příběh byl naprosto laciný a debilní. 100 x zopakovaná zápletka. Záporák zcela o ničem. Navíc je tato sračka nesmyslně roztahaná skoro do tří hodin. Černá panterka se ukáže až na závěrečný fight. Do té doby je to jen přehlídka kostýmů a kecačka. [22 %] (17.06.2023)

Kdyby se tenhle film místo ve vodě tématicky rochnil v jednotlivých nuancích africký a mezoamerický subkultury – a zaměřoval se spíš na nejrůznější zvyky a tradice, díky čemuž by naplno využil svůj výpravný rozměr – šlo by o prvotřídní komiksový blockbuster, který by opět ukázal svůj subžánr v novým alternativním světle. Wakanda Forever totiž vyniká v komorních, dramatických a čistě emocionálních momentech kde všechno stojí a padá na dialozích – zatímco když dojde na digibordel a akční pasáže [slow-motiony jak od Snydera fakt nefungujou], tak akutně strádá v poutavosti. Koncept "z vedlejších postav jsou postavy hlavní" je oproti jedničce víc než zajímavý, jenže za tu takřka tříhodinovou stopáž se zde probere všechno, a zároveň nic – ačkoliv onen build-up je neskutečně pečlivej [za což určitě palec hore], kauzalita mezi jednotlivými příběhovými linkami je dost nepřirozená a příběh tak působí hodně nekonzistentně. Každopádně hlavní hvězda večera, ikonický anti-hrdina Namor, je neskutečnej sympaťák, protože Tenoch Huerta je fakt top notch castingová volba a dream cum tru pro každýho fanboye i fangirl – a právě o to víc zamrzí, že jak jeho postava [jeho origin-story mohl být zakomponován mnohem lépe a komplexněji], tak samotná podmořská říše Talokan [z který rozmanitost stříká jak z fontány] nedostane tolik prostoru.... V porovnání se zbytkem marveláckého repertoáru je tak Wakanda Forever standard, přesto jde celkově vzato o jednu z těch kvalitnějších marvelovek so far. Seriózní tón Marvelu fakt sluší, takže tohle je určitě směr, kterým by se měl do budoucna vydat. Hudební doprovod Ludwiga Göranssona mimochodem naprosto fenomenální a tvoří nedílnou součást zážitku.... VERDIKT: 7 GRIOTek z 10, kdyby nešlo o tak důstojnej tribute Chadwicku Bosemanovi (MCU intro jakože wau), šel bych i níž. Každopádně mnohonásobně lepší než jednička, to je bez debat. (09.11.2022)

Když běžně píšu „větší" recenzi, udělám na CSFD krátký výcuc toho nejzásadnějšího, co je k filmu důležité říct. Jenže u nového Panthera mám problém s tím, že to „důležité" prostě nejde jen tak zfouknout během pár řádků. A jelikož zdejší formát komentářů není úplně user friendly k delším textům, tak si >TADY< případně můžete počíst něco „trochu" delšího. (13.11.2022)

The Woman King meets Aquaman meets Avatar. Aneb Black Panther (téměř) bez Black Panthera. Pokračování sympatické jedničky je velkolepý a ambiciózní mišmaš, jemuž nohy nepodráží ani tak nezáviděníhodná výchozí situace (s absencí zemřelého Bosemana se ve scénáři vyrovnali vcelku důstojně), ale právě přílišné připomínání několika jiných velkých, slavných a (minimálně ve dvou případech) i lepších filmů. Navodit dojem plnohodnotného epického blockbusteru se snaživému Cooglerovi poměrně daří, držet krok (v jednotlivostech i celku) však nezvládá nejen s nejtěžší možnou konkurencí (J. Cameron), ale kupodivu ani se srovnatelnou (J. Wan). P. S. Záporák je ucházející, ale ty křidýlka na kotnících fakt nejsou cool... 65 % (20.11.2022)

Dobré marvelovky nechť žijí. A tohle je kupodivu ten případ, ačkoliv je mi jasné, že ne každý se mnou bude souhlasit. Prvního Panthera považuju za průměrný film a v rámci MCU jeden z nejslabších filmů. Od dvojky jsem tedy neměl prakticky žádná očekávání, dokonce jsem se spíš obával. Black Panther 2 je jakýmsi posmutnělým blockbusterem. Najdeme v něm impozantní akční scény, ale velkým tématem je tu Ztráta. Samozřejmě především ztráta Chadwicka Bosemana / prvního Panthera, která rámuje celý film, ale o něco přichází a snaží se s tím vyrovnat i další postavy - například padouch Namor. Tato slavná komiksová postava se poprvé objevuje na velkém plátně a dočkala se oproti komiksu celé řady změn... a kupodivu mezi ně nepatří absence křidýlek na nohách. Přesto se jedná o jednoho z nejzajímavějších padouchů marvelovského filmového vesmíru. Má dostatečné charisma i motivaci a jde z něho i docela strach. Když se poprví objeví na scéně jeho podmořský lid, jde o vyloženě hororovou scénu. Tato mořská říše je hezká na pohled, ale obývá válečníky, kteří jsou mimořádně silní i nelítostní. V prvním díle Panthera jsme tu měli především Black Power, nyní je tu dokonce důraz Black Female Power. A je to fajn, protože všechny představitelky jsou dobře vybrané a hrají dostatečně přesvědčivě. U Shuri je to především to, že je děsně cool, ale i to stačí. Nebudeme si nic namlouvat, z větší části to je hlavně povrchní akčňárna s cool postavami - jako většina Marvelu. A tak to máme (někteří) rádi. Podobně jako u předchozích marvelovek tu můžeme najít slušné logické díry nebo alespoň něco, co není dostatečně vysvětlené (proč třeba bojují tolik na moři, když tam mají "atlantíďani" jasnou výhodu). Je to spíš hrané na efekt. A to funguje, protože vizuálně je to krása, a dobrý výběr hudby podtrhuje působivost scén. Celkově vydařená mainstreamová komiksárna. (8/10) (27.11.2022)