Gangy New Yorku

V Ňafjorku bývalo vážně drsno. Sada krutých gangů s názvy jako mrtví králíčci nebo bratrstvo bimbáskovo placky se s urputností židům, irům nebo špagetkám vlastní popasovala se sociální nejistotou devatenáctého století. Když se vývin americké identity zadrhl, bylo nutné do oblasti, kde všichni kradou, prostituují se či dělají úplné hovno (fakt netuším kdo tam vytvářel jakékoliv hodnoty, které by pak šlo uloupit) frknout jednoho záštiplného mamlase, aby to rozstříhnul. Ten si prošel klasickým pentagramem romantického hrdiny - v mládí odvrhnut, někde se kdeco naučil, vrací se na tajňačku, najde si kurvičku, sám mezi všemi vítězí a pokoří nepřátelský svět. Ale jinak - bylo to barevný. (28.05.2012)

Šestnáct deka DiCapria, můžu to tak nechat..? The hands that built America. V jedné je nůž, v druhé sekáček na maso a kdyby byla třetí, šahá do cizí kapsy pro kapesní hodinky. I já se na ně často díval, protože Scorseseho zhmotněný sen působil z důvodů absence silnějšího příběhu, který by utáhl tu bombastickou výpravu a stohlavé davy komparzistů kličkujících v panoptiku Nového Yorku v dobách občanské neposlušnosti, poněkud rozvlekle. Jedna hvězda navíc v téhle o století nazpět posunuté mafiánské sáze bezesporu patří (a to snad i na americké vlajce) D.Day-Lewisovi za ztvárnění anglosaského protestanta Williama Cuttinga. Démonického, nevyzpytatelného, hrůzu šířícího vyšinutce s americkým orlem v oku a bodno-sečnou zbraní v ruce. Na tohohle řezníka by byl i děda Lebeda krátký.. (13.12.2010)

Že se organizovaný zločin hodně podílel na budování americké společnosti, a to nejen v době prohibice, je obecně známo a o sepětí amerických politických elit na komunální úrovni s podsvětím by se daly natočit sáhodlouhé seriály, které by přitáhly pozornost davů a přitom by se vůbec nemusely odklánět od skutečnosti. Scorsese mohl pochopitelně natočit velkolepý příběh, aniž by musel používat tak nadsazených prvků jako v případě Gangů New Yorku. Už úvodní scéna bitvy mezi dvěma klany vypadá jak z nějaké temné středověké fantasy plné postav, které jakoby před minutou opustily sadomasochistický dýchánek. Je to celé strašně natočené na efekt, s brutálním násilím a nadsázkou, která by se hodila spíš do komiksu. Co funguje dokonale, je scéna, ze které opravdu dýchá sice romantizující, ale přece jen historie nejslavnějšího amerického velkoměsta. Solidní je také herecké obsazení v čele s Leonardem DiCapriem a Danielem Day-Lewisem. Od režiséra formátu Martina Scorseseho bych ale čekal něco víc než kostýmní historku s béčkovým námětem stavícím na v téhle podobě nikdy neexistujících rituálech podsvětí a jejich glorifikaci. Skutečnost byla nepoměrně přízemnější. Celkový dojem: 60 %. (03.01.2011)

Naprosto velkolepá historická podívaná. Ruce, které postavily Ameriku. Přesně tak, ať už pouliční nebo vrcholová politika, každá má svůj způsob. Morální hodnoty, úcta k otcům a dodržování nepsaných pravidel. To je možná to, co odlišuje pouliční politiku od té vrcholové. V tomto je ten nádherný kontrast mezi Tweedem a Řezníkem "Not our future". I pouliční řežba má své zákony, alespoň je měla v 19. století. Naprosto excelentní Daniel Day-Lewis si rozhodně zaslouží samostatnou hvězdičku navíc. Tohle byl nepochybně začátek současné společnosti ve Státech " v kapse pár drobných a s nadějí v očích přijíždějí, aby na obzoru spatřili zemi".. Starousedlost v Americe je, byla a bude jen prázdná fráze. Socha indiánského náčelníka v ústředí, klasického amerického politika, Williama Tweeda, je němým svědectvím událostí minulých. Tak, jako hladovějící Irové, přicházeli stovky let evropané do indiánské země, aby tu mezi sebou vedli války a nazývali se starousedlíky. Ne že by mi Leonardo úplně neseděl, ale asi bych si dokázal představit na jeho místě někoho jiného. Ovšem chvílemi je vynikající. Možná by neškodilo trošku zkrátit dilema mladého Vallona, jestli se má spustit s Jenny, nicméně to, jak to režisér pojal, je potřeba respektovat. Nabízí nám nevídaný snímek, ať už si tady ty tisícibodaři z čsfd píší co chtějí. (05.10.2012)

S hvězdným obsazením, devadesáti sedmi milionovým rozpočtem a Martinem Scorsesem nemůže vzniknout nemistrovské dílo. Snímek jsem viděl v kině a byl jsem naprosto omámen dějem a uvěřitelnými charaktery. Gangy New Yorku diváka zavedou do historického New Yorku a jeho obkloupujících oblastí. Dívá se zpět do historie, jak gangy válčili o nadvládě nad částmi města (všechny gangy mají reálné předlohy). Cameron Diaz je zázračně přitažlivá jako Jenny Everdeane (pro roli byly původně navrženy Heather Graham, Monica Potter, Mena Suvari a Claire Forlani), zatímco Daniel Day-Lewis (vypadá jako prehistorický Brad Pitt) hraje nesmírně odpuzující charakter, navíc dobře zahraný (původně jej měli ztvárnit Robert De Niro nebo Willem Dafoe). Daniel dokonce v rozhovoru přiznal, že při přípravě na svou roli poslouchal Eminema. Leonardo DiCaprio (vypadá jako starší verze Robbieho G. Tomlina) se vrátil do Hollywoodu se solidním výkonem jako Amsterdam Vallon. Gangy New Yorku má i pasáže, které mohly být kratší, ale i přesto přináši velký zážitek. Kdyby byl film ještě o další hodinu delší, což nesestříhaná verze byla, nevím jak bych to vydržel. Film je opravdu mistrovské dílo a je jen potvrzením pro Martina Scorseseho, že je to jeden z nejlepších režisérů všech dob. Navíc se společně s Leonardem vzdal části svého honoráře, když byl překročen rozpočet. PS: Během natáčení bitky mezi DiCapriem a Day-Lewisem Leo zlomil Danielovi nos. Day-Lewis však scénu dokončil i se zraněním. (16.06.2005)