Režie:
Martin ScorseseKamera:
Michael BallhausHudba:
Howard ShoreHrají:
Leonardo DiCaprio, Daniel Day-Lewis, Cameron Diaz, Jim Broadbent, John C. Reilly, Henry Thomas, Liam Neeson, Brendan Gleeson, Gary Lewis, Stephen Graham (více)Obsahy(1)
Příběh se odehrává v New Yorku v letech 1846 až 1863. Irští přistěhovalci a původní britští a holandští osadníci se formují do pouličních gangů, aby převzali kontrolu nad organizací života a obchodu v jeho ulicích. Film se soustřeďuje na dva nejdůležitější gangy. Dead Rabbits („Mrtvé králíky“) a Native Americans („Rodilé Američany“). Ústřední postavou je mladý Ir Amsterdam Vallon (Leonardo DiCaprio), který chce pomstít smrt svého otce (Liam Neeson), bývalého vůdce gangu Dead Rabbits. Mužem zodpovědným za jeho vraždu je Bill přezdívaný Řezník (Daniel Day Lewis), hlava konkurenčního gangu Native Americans. Roku 1860 je Vallon propuštěn z vězení a postupně nahradí svého otce v roli vůdce gangu. Jeho hlavní myšlenky ale patří pomstě. Plán mu však zkomplikuje vztah ke krásné ale nevyzpytatelné kapsářce Jenny Everdane (Cameron Diaz)... (Intersonic)
(více)Videa (2)
Recenze (767)
Je otázka, co od tvůrce Scorseseho formátu očekáváte - jestli produkt na jedno použití, nebo trvalku, která přetrvá věky a ke které se budete rádi vracet. Čekal jsem to druhé, dočkal jsem se toho prvního. Výrobku v atraktivním balení - výprava je precizně detailní, ve většině záběrů se před kamerou pohybuje desítky komparzistů a těch 100 milionů je znát. Scorsese do děje umně vkládá záběry dobových ilustrací, které pozitivně podkreslují atmosféru New Yorku 19.století. Herci - Caprio s Diaz jsou znamenití, ale nad všemi ční démonický Day Lewis s umělým okem, kterého poslat do pr**** byste se rozhodně neodvážili. Děj - a tady padla kosa na kámen. GANGY jsou portrét doby bez hlubšího obsahu. První dvě třetiny šlapou jako hodinky, po dějovém zvratu v poslední třetině se to vyprávění celé zvrtne a vyústí v naprosto chaotický konec. Jestli to má na svědomí časté přestříhávání materiálu, nebo špatný scenář, to je otázka. Ke Scorseseho filmům, jako je POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTA nebo TAXIKÁŘ, se často rád vracím jako ke skutečnému umění s hlubokým obsahem. U Gangů to bohužel nehrozí. Celkově bych to viděl tak na tři a půl*, ale herci hrají jako o život a má úcta k Mistrovi je ještě pořád veliká. ()
Tak scénář k tomuto filmu bych určitě nenazýval přímo utahaným nebo o ničem, jak tady v komentářích několikrát padlo. Je tedy pravda, že těch 160 minut je trochu moc a poslední hodinku už jsem se díval na hodiny čím dál častěji, ale Scorsese má neopomenutelný dar ukočírovat téměř jakoukoli nezáživnou látku, což se mu tady vyplatilo. Příběh je i přes všechny mouchy, blechy a bůhvíco ještě nesmírně zajímavý, New York zmítaný občanskou válkou je znázorněn skvěle a kulisy jsou prostě bezchybné. Je tu navíc ještě jedno eso, a tím je Daniel Day-Lewis. Ten totiž své roli vtiskl doslova tělo i duši a předvádí přímo heroický výkon, kterým dokonale zastiňuje i jako vždy nevýrazného DiCapria, i ten protahovaný a rádoby velkolepý závěr. Určitě ne taková pecka, jak by se podle těch deseti oscarových nominací mohlo zdát, ale Scorsese si odvedl své.. ()
Bylo to pro mě zklamání roku. Fakt jsem nevěřila svým očím a jen těžko se nutila dodívat tu bezbřehou nudu do konce. Tvůrce Zuřícího býka a Taxikáře natočil film, kde zaujme spíš bezvýznamná scéna s kurvama v bordelu než ten zbytek. Přitom je vidět, že se točilo s maximálním nasazením všech a s těmi nejpoctivějšími úmysly. Daniel-Day-Lewis je herecká persona, nicméně se do této role absolutně nehodil a DiCaprio je tady tak zajímavý, že scéna, kde se mu řezník "mstil", by byla pro mne vysvobozením, pokud by skončila Leovou smrtí. A proč za ním šly davy (davy, které se celým filmem plouží jak zombies), to už vůbec nechápu. ()
Velmi dobré. Scorceseho režie je velmi precizní, cásting úžasný- Skvělý DiCaprio, ďábelský Daniel Day-Lewis a svůdná Cameron Diaz. Film i přes dlouhou stopáž nenudí a zaujme především neokoukanou dobou,výpravou i poměrně drsnými scénami, při kterých se však mohlo ještě přitvrdit a byl bych spokojenější. 80% ()
Galerie (56)
Zajímavosti (42)
- Tehdy ještě velmi uznávaný a obávaný producent Harvey Weinstein se vychloubal, že to byl právě on, komu se podařilo přesvědčit Daniela Day-Lewise (Bill Cutting), aby se po pěti letech vrátil před kamery. Když se to Day-Lewisovi doneslo, okomentoval to velmi přímočaře: „To je, kurva, nesmysl. Harvey nepochopil, že tu roli hraju navzdory jemu – ne díky němu.“ (NIRO)
- Ponuku zahrať si Billa (Daniel Day-Lewis) dostal aj Willem Dafoe. (Fejpof)
- Při natáčení dostal Daniel Day-Lewis (Bill Cutting) těžký zápal plic, neboť v mrazu se na place vytrvale odmítal teple oblékat. Důvod? V 19. století přece žádné péřové bundy neexistovaly. (c.tucker)
„Krev musí na čepeli zůstat“ Bude se SPOILERovat. Scorsese se vydal hloub do minulosti a zároveň navázal na Mafiány a Casino, oproti kterým mají gangy o něco tradičněji vystavěný příběh, jakkoli netradičně zachycující hned dva vzestupy a pouze jeden pád. Ulice, do nichž je děj zasazen, jsou tentokrát opravdu špinavé a prasata v souvislosti s nimi nemusíme zmiňovat jenom v přeneseném významu. Dobře by do nich zapadli Dickensovi hrdinové. Jeden takový ostatně stojí v centru vyprávění (a sám k nám neodmyslitelným voice-overem promlouvá). Na rozdíl od Olivera Twista se své oběti neučí okrádat, nýbrž řezat, bodat a sekat. Přísnou katolickou výchovu (jak jinak) poznamenaný Amsterdam Vallon je nám průvodcem. Skrze něj se dovídáme, co se dělo, když si jistá společenská vrstva v New Yorku žila poslední roky svého věku nevinnosti. Mladý hrdina slouží jako předzvěst blížícího se konce éry mužů, kteří chtěli mít vždy poslední slovo, ačkoli uměli jenom bojovat a jakákoli diplomacie jim byla cizí. Poté, co se rozkouká a včlení do gangu, může začít realizovat svůj hlavní cíl – pomstít otce. Aby toho dosáhnul, musí zabít jinou otcovskou figuru (s níž hezky oidipovsky sdílí jednu ženu), psychopatického řezníka, který se obléká jako Willy Wonka (ač ho jinak barevně charakterizuje ďábelsky rudá), a příliš nerozlišuje mezi masem lidským a zvířecím. Teprve nezdařený atentát a následující potrestání vyléčí protagonistu z jeho sobeckosti a přimějí ho zasáhnout do dějin výrazněji. Film po Amsterdamově zmrtvýchvstání začíná nanovo, čím je odůvodněna rozmáchlá stopáž. Stejně jako ostatní postavy je ale Amsterdam opakovaně konfrontován s tvrdým faktem, že jeho problémy a jim vedená žabomyší válka pozbývají na významu (který mu egoističtí muži přikládají) ve stínu paralelně běžících velkých dějin a války občanské. Dění ve Five Points je zároveň lokálním odleskem událostí celostátních: na obou úrovních proti sobě válčí dvě Ameriky. „Čistá“ Amerika konzervativních starousedlíků a nová, multikulturální Amerika přistěhovalců. Vítězství druhé z nich předznamenalo, jak bude o pár desetiletí později vypadat nejenom New York, nýbrž celé Spojené státy (k hledání dalších politických paralel vybízí postava Řezníka, který si bere trochu z rozdělitele lidu Abrahama Lincolna a trochu z George W. Bushe, jiného mocipána sjednávajícího pořádek strachem). Prolnutím minulého a přítomného film ostatně jenom nekončí, ale také začíná, byť v úvodní řeži zastupuje současnost pouze nediegetická hudba. Není zřejmě nutné dlouze se rozepisovat o Scorseseho režisérské zručnosti. Přesně ví, kdy použít prolínačku, kdy nadhled, kdy podhled a kdy jump cut, aby film šlapal a zároveň nesl nezaměnitelný autorský rukopis (ani tentokrát nechybí představení prostředí v jednom dlouhém záběru à la dokumenty direct cinema). Jako důkaz za všechny nechť poslouží boxerský zápas s bezchybně načasovanými střihy mezi záběry v polocelku, kdy se zápasníci pohybují, a detaily, kdy si uštědřují rány. Scorsese opět prokázal ohromující cit pro detail, schopnost proniknout pod kůži jakkoli vzdálenému (ať časově, či kulturně) místu a době. Namísto televizních záběrů a dobových písniček (třebaže ani ty nechybí) používá letáků a novinových článků z probádávané periody. Autentický je rovněž slang pouličních živlů a dojem jiného času ruší hlavně slavní herci. Čím samozřejmě nechci ani naznačit, že bych si nevychutnal kupříkladu Day-Lewisovo poklepávání kudlou po vlastním skleněném oku. Gangy New Yorku jsou velkým filmem, jenž se nebojí ukázat, že ruce, které vybudovaly současnou Ameriku, byly pořádně zaneřáděné krví. Závěr je s ohledem na post-eleven ovzduší vzniku mírnější, než by si Scorsese jindy dovolil, ale trocha něhy má myslím po dvou a půl hodinách epických jatek své opodstatnění. 85% Zajímavé komentáře: golfista, Lima, kiddo, Melies, Visáč, gudaulin, DDT DDT, Vronsky , Triple H , Trias () (méně) (více)