Indiana Jones a Království křišťálové lebky
- Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull (více)
Režie:
Steven SpielbergScénář:
David KoeppKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Harrison Ford, Karen Allen, Shia LaBeouf, Cate Blanchett, John Hurt, Ray Winstone, Jim Broadbent, Andrew Divoff, Alan Dale, Sasha Spielberg (více)VOD (6)
Obsahy(1)
Stárnoucí Indiana Jones učí na univerzitě a žije poklidný život. Jsou však padesátá léta a Amerika zažívá hysterii ohledně sovětských a komunistických agentů. Jednoho dne ho unese právě skupina ruských agentů vedená podivnou vědkyní Irinou Spalko, již doprovází několik ruských vojáků, kteří hledají na americké základně podivnou bednu. Indiana se ze zajetí dokáže osvobodit. Celá záležitost mu přinese jen nepříjemnosti, když je vyšetřován americkou tajnou službou. V důsledku tohoto vyšetřování je Indiana vyhozen z univerzity. V té době ho však vyhledá mladík Mutt Williams, který ho požádá o pomoc pro svého otčíma, profesora Oxleyho, a svou matku Marion, kteří odjeli do Jižní Ameriky hledat tajemnou křišťálovou lebku. Indiana je informací o lebce ohromen a ihned s Muttem odjíždí do Peru, kde se Oxley a Muttova matka ztratili. Indianovi nedělá problém hrobku španělského conquistadora a v něm křišťálovou lebku najít. Zanedlouho nalezne i profesora Oxleyho. Jak se ale ukáže, Oxley se pomátl na rozumu a Indiana ani Mutt z něj nejsou schopni dostat nějaké souvislé informace. Ke všemu jsou v té době zajati Rusy, které opět vede Irina Spalko. Rusové mají v zajetí i Muttovu matku, Marion. Ukáže se, že Mutt je ve skutečnosti synem Indiany. Rusové po Indianovi a jeho doprovodu chtějí, aby je dovedli do tajemného zlatého indiánského města, které je legendou s lebkou spojené. Rusy doprovází zrádce Mac, který se nechal ke spolupráci s Rusy uplatit. Po krátké době se podaří Indymu a jeho doprovodu včetně Maca, který Indymu namluví, že pracuje pro CIA a Rusy tak monitoruje, utéci... (TV Prima)
(více)Videa (15)
Recenze (1 726)
Tak jsem se podíval na čtvrtý díl legendární série o doslova nesmrtelné archeologovi... a ne že bych na to nějak spěchal, jsem jenom tady na čsfd až 4802 divák...ale přijde mi to fér, Indy mě také nechal 19 let čekat.:-) Henry ,,Indiana" Jones nám zestárl, Spielberg ale svoje řemeslo nezapomněl... Jeho film si zachoval tu rodokapsovskou atmosféru i patinu (velkou roli na tom hraje skutečně prvotřídní triková stránka Lucasova studia...), ten retro styl je působivý a stal se de facto značkou Spielbergova a Lucasova tvůrčího rukopisu... Jestli ve mně v průběhu percepce něco převládalo, pak to byl pocit, že sleduji skutečnou řemeslnou špičku, a to nejen režijní, ale i scenáristickou, trikovou, hudební, ruchovou, hereckou...Spielbergova ochranná známka = to je naprosto profesionální výkon. Nic dalšího už se ale nedostavilo...žádný pocit unesení, extaktického nadšení, dojem, který zažíváte při setkání s výjimečnem...a to je vlastně hlavní důvod mého mírného rozladění, očekávání bylo (i přes můj blazeovaný nezájem) veliké... 19 let neuběhlo však jenom v reálu, ale i v imaginárním časoprostoru filmovém - archeolog Jones v nejlepších letech se z 30. let posunul do let padesátých a stal se z něho Jones senior - ,,stařík", který pomyslně předává své žezlo, bič a klobouk...hádejte, komu asi '-) Sága nesmí zemřít a 5. díl už zřejmě rejdí v hlavách producentů... Stylizace do retra 50. let sebou nese i proměnu tématiky - Spielberg se tak obloukem vrací ke svým začátkům a přes exotickou i křesťanskou mytologii se dostává znovu až k Blízkým setkáním třetího druhu...inu, 50. léta byla spojena především s UFO, návštěvami z cizích galaxií a ohlasy údajného incidentu v americkém Roswellu... Čtvrtý Indiana Jones mne rozhodně nezklamal, i když místy jsem se ošíval a říkal si, že by přece jenom měli někdy alespoň někoho z Indyho teamu trefit...ale ne Indyho, na koho bych se díval v pátém díle... :-) ()
Po půl hodině jsem se přistihl, jak moc se těším, až ten film uvidím podruhé a budu si moct všímat různých drobných detailů. Byl jsem nadšený z toho, jak se tu mísí styl filmů z padesátých a osmdesátých let s některými prvky současné kinematografie. A líbil se mi i vývoj postavy Indiana Jonese, jeho schopnost přiznat si své stáří i držet krok s mladšími soupěři a spoluhráči. ___________________ Obávám se ale, že existuje poměrně úzká skupina diváků, kteří ocení na posledním díle, že je zároveň jiný i stejný než díly předchozí. Mladší publikum nemá Jonese tak zažitého a starší publikum si původní díly příliš zbožnilo. Pocit určité "vyvolenosti", že s radostí přijímám staré prvky a oceňuji nové, mi kalí právě vědomí, že se víc lidí nebaví se mnou stejným způsobem. _____________________ A pár vzkazů:____ 1) Neexistuje žádný "čistý Indy", to je iluze. Každý díl Jonese je VÝRAZNĚ jiný. Proto mají různí lidé rádi různé díly více či méně. _____________ 2) Indy vychází a kopíruje vývoj pulpových magazínů. Takže, když v 50. letech vládla pulpu sci-fi, tak Jones MUSÍ být sci-fi. Navíc, vztah mezi mytologiemi, mystikou, paranormalitou a sci-fi je velmi těsný v celých dějinách fantastiky. ()
Solidní dobrodružná podívaná, čechraná podobně jako Iron Man hlavně povrchními průpovídkami. Nevadí mi jízda na sci-fi z 50. let, ani divoké finále - zvolené stylizaci ale ty digitální orgie z druhé poloviny moc nesvědčí. V jistém směru promakaný film, bohužel přišel o svého největšího tahouna. Dědka Jonese by zválcoval kde kdo. ()
Spoiler. "Vraj ste čosi ako vykrádač hrobov." - "Som renomovaný profesor archeológie." Mne sa to páčilo. Možno dokonca viac, ako Dobyvatelia stratenej archy, ktorí ma pravdupovediac nikdy nechytili. Ale nedosiahlo to ani úrovne mojej najobľúbenejšej časti série, Chrámu skazy, to musím priznať. Zo začiatku som bol každopádne v rozpakoch. Trikov bolo veľa a nepripadali mi také kvalitné, ako by som očakával od veľkofilmu od Spielberga za 185 miliónov. Je tu počítačové všetko. Opice, mravce, dočerta aj sysle! Ale akonáhle príbeh začal naberať jasnejšie kontúry, začal som byť nadšený, pretože to bola kombinácia mojich obľúbených tém ako sú džungľa, stratené bájne mestá zo zlata, conquistadori a mimozemšťania. Určite poteší výmena zlých nacistov za zlých Sovietov. John Hurt to dal svojrázne, ale postava to vyžadovala. Milý návrat Marion, krátke ale dojemné rozlúčenie s otcom a Marcusom („Dostali sme sa do veku, v ktorom život nedáva, ale berie.“). Shia Labeouf sympaťák a celé je to príjemné nostalgické a retro. ()
Expedicia skrz skanzen stylov - zakonzervovanych vo vzajomne sa prelinajucich casovych bublinach, ktore definuju nielen vznik a samotny vyvoj skanzenu, ale i urcite etapy / dekady kinematografie s prislusnymi charakterovymi crtami odrazajucimi dobove trendy. Pribeh, prostrednictvom ktoreho nam preslaveny sprievodca S. Spielberg priblizuje skanzen mi vobec nevadil. Naopak, vo vzajomnej kauzalite s dovodom existencie skanzenu je logicky vhodne a presne zvolenym variantom. Ovsem v urcitych bodoch expedicie neprebieha n-nasobne prelinanie spominanych casovych bublin uplne hladko. V tychto bodoch dobrodruzna jazda ako keby drhla a dopredu sa presuvame ani nie tak plynulou zotrvacnostou ako skor upozornujucimi napismi "Pozor, prechod do inej sekcie". ()
Galerie (79)
Zajímavosti (122)
- Na konci, když se vinou průvanu rozlétne k Rafanovi (Shia LaBeouf) Indyho (Harrison Ford) klobouk, tak letí uličkou. Rafan, který stojí tak, aby všechny vyfotil, tak stojí čelem k oltáři, zády ke dveřím a na průvan se pouze otočí v pase dozadu. Klobouk mu však přiletí mezi nohy, které míří levým bokem k oltáři a pravým ke dveřím. Zároveň klobouk přiletí přesně rovně, takže by to nebylo od dveří, ale z boku kostela. (johnnymay)
- Na vozidle, na kterém se hrdinové plaví po řece, je na poznávací značce vidět číslovka 57, což je pravděpodobně odkaz na rok 1957, ve kterém se film odehrává. (Karlosik_4)
Reklama