Vzpomínky na lásku

Nevšedne krásny film, ktorý so mnou úplne zamával. Na obsiahlejší komentár nemám zatiaľ ešte slov. Najneskôr po ďalšej projekcií. (Videl Director's cut) (01.09.2012)

Brilantní snímek kde se zdařilo prakticky úplně vše co mohlo, snad akorát konec vyzníval příliš happyendově oproti drsné realitě. Charisma a herecké schopnosti hlavních hrdinů dosahují nejvyšších mezí (Son Ye-jin opět neodolatelná), hudba krásná a správně použitá na svých místech. Příběh ač jednodušší, tak velmi poutavý i pro takové ty „bonbónky" navíc typu mouder ze života atd. Ač jde o romantické drama, jemně zamíchaný téměř všudypřítomný humor tu hraje velkou roli a člověk se pousměje každou chvíli, výborná práce ať už šlo o scény s Colou či poněkud atypicky vyhlížejícího lékaře :-) No kdo má alespoň kousek srdce v těle, tak nejedna slzička určitě ukápne. Po asi pátém shlédnutí tohoto nádherného filmu se snažím srovnat to s Hatsuyuki No Koi a rozhodnout, který film na mém pomyslném žebříčku postavit výše - jenže srovnával bych nesrovnatelné - na poli romantiky je zkrátka jeden nejmilejší, druhý zase nejlepší, u obou si ale pobrečím stejně. Nae meori sogui jiugae určitě patří mezi top kousky nejen korejské tvorby a neměl by nikomu uniknout. Každopádně po zhlédnutí kinoverze konstatuji, že tu vřele nedoporučuji - chybí zde mnoho krásných momentů, někdy je děj vysloveně nelogicky uříznut a způsobuje to až nepochopení, zejména to však ubližuje samotné hloubce snímku - dalo by se říci, že kinoverze tento skvost až skoro ničí. Kdo nezhlédne Director's cut, nikdy nemůže film jako takový patřičně docenit. (23.02.2015)

Kdo si počká a vydrží prvních zhruba padesát sladkých minut s lehkých cynismem na rtech, bude v druhé půlce usvědčen, že cynikem být přestal. A zažívá nefalšovaný emocionální nářez. K čemuž přispěl především dokonalý výběr ústřední dvojice - oba byli velice sympatičtí. Ale alespoň o půlhodinku to kratší být mohlo, finále už bylo natahováno trochu násilně. (11.09.2015)

Čekal jsem, že to bude bomba, ale něco takového mě ani ve snu nenapadlo..fantastický film, který na mě zazpůsobil svou čistotou, závěr mě dostal tvrdostí a ještě teď sedím jako zařezaný. Přemýšlím, co víc mi může film nabídnout..dokonalost, nádhera..nebe? (12.05.2008)

Jedna má velmi oblíbená kamarádka o mě prohlásila ,že jsem staré unavené cynické uslintané maskuliní šovinistiské macho prase.Mám ji rád. Ale kdyby mě sledovala, kterak jihnu při sledování tohoto krásného a křehkého dílka,možná by ze mě měla radost.Ne že bych něco zásadních slz vypotil,to já už toho moc nenapotím,ale ten pocit souznění a smutku jsem už hodně dlouho nezažil.Umění má vyprávět příběhy (jakýkoli druh umění)a vzbuzovat emoce(to především),-tady jsem měl obojího víc než dosti. (08.07.2009)

Made from Korea with honestly love. (29.11.2009)

Movie to remember. (03.02.2010)

Korejci blázniví !!! Moc se mi do toho nechtělo, bála jsem se jako vždy, že nebudu vědět, kdo je Chu a kdo Si, ale zvládla jsem to. Tohle je tak strašně romantickej snímek, až máte pocit, že už to sladší být nemůže. Celý film jsem si říkala, to ste uhádli, prvoplánové plakačky, já vám to nesežeru, a nakonec, asi tak v posledních 30 minutách, jsem bulila jak želva a přemýšlela, jak strašné to je a co kdyby se to stalo mně. Ať je to jak je to, tohle byl nejlepší romanťák roku a amíci můžou jít se svejma snahama do kytek, protože to těžce nezvládají, ale na tohle se dá konečně koukat a konečně taky máte pocit, že jste viděli, jak vypadá ta skutečná nefalšovaná láska až za hrob ... (15.11.2010)

Nevím, kde jsem k tomuto filmu přišel a z jakého důvodu jsem ho chtěl vidět, možná kvůli tak vysokému hodnocení, ale film mě i přes svou působivost dost nudil. Tohle není moje parketa. Raději zapomenout. (20.01.2011)

Nevím zda-li pro příběh je prospěšných 145 minut, protože já měl co dělat, abych to dokoukal. Nesporně silný příběh, který mě ovšem nedokázal emocionálně zasáhnout. Hlavní postava dívky je půvabná a rozkošná, ze zámožnější rodiny. Naopak hlavní mužská role je tvrdá a sebevědomá, ovšem projevuje city, emoce a doprovázejí to v hodně případech slzy. Já si ovšem myslím, že největší slabinou filmu, je režie. Promiňte mi to. (12.07.2013)

Wow... mnoho filmu me nerozbreci, u tohoto jsem mela na krajicku a finalove "miluji te" me dostalo. Nekomu nekdo umre, nekoho nekdo opusti, nekdo dostane alzheimra ve 27 letech. Dulezite je to brat nejlepe, jak to v ramci moznosti jde. Clovek si pak uziva kazde malickosti v zivote, ktera by mu jinak prisla vsedni. 5+ (11.03.2014)

Môj prvý kórejský film v živote (a po nadpozemskom zážitku zrejme nie posledný). Čo povedať? Absolútne očarenie! Zo začiatku to trošku dlhšie trvalo, kým sa to rozbehlo - najprv mi to všetko prišlo až príliš chladné a veľmi som sa divil, kde sa skryla tá emocionalita, o ktorej tu všetci hovoríte. A potom zrazu prišla - no a nebolo jej málo, rovno celé vodopády emocionálneho vypätia. Pomaly sa ani na slovo nezmôžem po tom všetkom. Dám vám dobrú radu - nepozerajte tento film, ak sa cítite byť smutný alebo osamelý. Lebo po tom všetkom vám zostanú len zimomriavky, slzavé oči a taký neidentifikovateľný mrazivý vnútorný pocit v duši. Ale treba uznať - krásny film s excelentným scenárom, k tomu všetky tie silné dialógy plné bohatých myšlienok. Po prvej pol hodine som bol presvedčený, že toto si 5 hviezdičiek nezaslúži - a na konci sa mi aj tých 5 zdá celkom málo... (23.03.2013)

Romantické feng-šuej... (02.04.2013)

I pes může vyhrát letmým pohledem. (12.10.2014)

Korejskej a cinskej kinematografii sa vyhybam, ale tento film bol tak smutny, ze proste musim dat absolutorium. Paradox nevadilo mi ani tych 117 minut. 100 % (12.11.2014)

Když zmizí paměť zmizí i duše. Podle mě povedený film, ale zase ne tolik povedený, abych ho musela vidět znovu. trochu silnější tři hvězdičky. (24.06.2015)

Sorry, ale viděli jsme všichni stejný film? Já měl dojem, že sleduji nějakou lépe natočenou a zahranou libovolnou argentinskou telenovelu, ale s jihokorejskými herci. Navíc se to celé nesnesitelně táhne (viděl jsem Director´s Cut, dvouhodinovou verzi jsem bohužel nenašel) a nějaké emoce to ve mě kvůli tomu nedokázalo probudit. Ono to ale hlavně je kvůli tomu, že to je celé strašný kýč. Navíc ten film se ani nesnaží, aby vypadal jinak, on se snaží vypadat jako telenovela - kamerou, hudbou, vývinem děje, který je mimochodem ze všeho nejklišovitější, co se snaží z diváka dojit slzy kde může. A když to vypadá, že se tam nic neděje, tvůrci do něj přihodí téma nevyléčitelné nemoci, což zabere na spousty diváků, aby ani jedno oko nezůstalo suché... Jenže mě prostě klišé nedojme, navíc když vypadá jak telenovela. Vsadil bych, že kdyby úplně to samé vzniklo ve Venezuele, má to tak 15% a je to v žebříčku nejhorších filmů. Jenže tohle točili Korejci a hodně lidí se u toho z nějakého - pro mě záhadného - důvodu rozbrečelo a Vzpomínky na lásku dohnali k 85% a do žebříčků nejlepších a nejoblíbenějších filmů. Nechápu. Teď do mě určitě bude někdo rýt, že jsem cynické hovado, úplně bez citů a podobné věci, ale musím zde zmínit, že i já se dokážu u filmu rozbrečet (příkladem budiž Paříž, Texas, kde jsem brečel asi 15 minut - bez ironie) a je i hodně filmů, které mě dojali a měl jsem u nich na krajíčku, třeba Silnice, Sloní muž, Tlumočník, Krátký film o zabíjení, Herečka tisíciletí a zdaleka to nejsou všechny. Takže ano, i já se dokážu u filmu rozbrečet - jen to nesmí být klišé, kýč a nesmí to strašně tlačit na city diváka. Vzpomínky na lásku jsou hlavně o tom. Mě evidentně korejské filmy nesednou. Viděl jsem čtyři, z čeho dvěma jsem dal slabé 4* (3-Iron, Jaro, léto, podzim, zima... a jaro), ale znova bych se na ně nepodíval a celkově mě zas tolik nenadchly a pak jsem viděl ještě Parazita, ten se mi nelíbil a připadal mi slabý, nudný a bez nějakých pořádných zvratů. A teď jsem viděl tohle, na což mám stejný názor jako na Parazita, jen tohle bylo nudnější a o trošku hůř natočené. A přitom filmy z Asie mi cizí nejsou - thajskou kinematografii přímo miluji, čínská a japonská většinou má něco do sebe a mám rád i těch pár filmů, co jsem viděl z těch asijských zemí, které zrovna netočí filmy, které by měli všeobecnou oblibu - mám na mysli třeba Mongolsko nebo Kambodžu. Jen těm korejským filmům jsem ani na počtvrté nepřišel na chuť. Každopádně v seznamu filmů, které chci vidět jich mám ještě hodně, tak třeba změním názor. Vzpomínky na lásku jsou však jenom uslzenou kýčovitou telenovelou, která si ode mě víc jak lepší hvězdičku nezaslouží. Vidět tu dvouhodinovou verzi, slabé 2* bych nakonec asi dal, ale takhle fakt ne, strašně mě to nudilo. Lepší 1* (26.05.2020)

Veľmi pekný film. Pozrela som si ho na odporúčanie jedného z mojich najobľúbenejších ČSFD užívateľov, inak by som sa k nemu asi ťažko dostala, takže vďaka. Silný príbeh lásky, ťažká a smutná téma, napriek tomu film v konečnom dôsledku nevyznieva pesimisticky či depresívne. Pre mňa najviac zapamätateľná je a bude tá scénka, presnejšie dve podobné, s Coca Colou. Najprv sa javí ako len nevýznamná, ale v skutočnosti je veľmi veľmi dôležitá. Musím sa priznať, že keď som film dopozerala, tie dve už spomenuté scénky ako aj samotný úvod som si ešte raz prehrala. Herecké výkony hlavnej dvojice sú obdivuhodné, wow!!! Plný počet nedávam preto, lebo na danú tému som už videla lepšie filmy, presnejšie dva lepšie filmy, ktorým som dala 5*. Ale hlavne asi kvôli nešťastnému výberu pesničiek v španielčine v prvej polovici filmu, veľmi ma rušili a odvádzali od deja. Hudba vo filme je pre mňa dôležitá, málokedy mi vadí, ale tu mi totálne liezla na nervy, vôbec sa mi tam nehodila. V druhej polovičke filmu mi už nevadilo nič, teda okrem toho krutého doktora! A Moment to Remember je film, ktorý si chcem zapamätať!!! Sú to veľmi hlboké dialógy a krásne myšlienky napríklad o odpustení. Krásne vyznania lásky. Spomína sa tu aj Ježiš v súvislosti s tesárskym remeslom, čo ma tiež potešilo. 80% (18.06.2022)

dokonaly film cistej, nevinnej lasky. jun ai, ako tomu hovoria japonci. zaner: pure love. necudo, ze rok stary moment to remember nielenze skoncil japonskej v top ten 2005, ale zaroven aj ako najuspesnejsi korejsky film v japonsku vobec. bez zbytocnejk korejskej eklektickosti a bez vyraznej konkurencie, japonci na rozdiel od 2004 (be with you a sekachu) nemali vlastny film cistej lasky. to je to, co sa japoncom, a zvlast japonskym zenam paci. a paci sa to vsae na svete. tak dokonaly balans na hranici gycu, pritom stale niekde nad a nie pod, to sa len tak v romantickom filme nevidi. to za tych par vyronenych slz stoji. :) (25.01.2006)

Tak jsem se těšil na film šikmookého formátu 16:9. Východní filmové přísliby mou zvědavost vystupňovaly na maximum. Prý budeš plakat. Inu neplakal jsem, a asi vím proč. Už mi žádné slzy nezbyly, ode dne kdy jsem se vcítil do zvířecích postav Lvího krále, zůstaly mé oči suché. Příjemný oddech u kterého si rád odpočinu znovu. A kdo ví... třeba zaprší. (10.11.2008)