Zjizvená tvář

Kultovní hlášky, syrové scény a brilantní Pacino, kterého postupně destruuje mamon. Bohužel i přes to pro mě Scarface nedostála své pověsti. Ať už film hodnotím v rámci žánru krimi nebo filmografie režiséra, vychází mi, že existují mnohem kvalitnější snímky (např. Carlitova cesta, Mafiáni, z novějších pak Donnie Brasco). *Spoilery* Hnusný a egoistický Tony aka kubánská naplavenina si na začátku zamane ženu, tu také získá. Chce uspět v drogovém byznysu, to se mu také podaří. Všechny kolem si znepřátelí, hlavu si vyválí v koksu jako Dave Lister v bramborové kaši a na konci zjistíme, že měl svou sestru radši víc, než je zdrávo, což jsem si myslela už od jejich první společné scény, kdy ji držel za boky. Scenáristicky nesmírně ukecané, což automaticky neodsuzuju, ale zde se dialogy neposouváme ani dějově a ani se nesbližujeme s jednotlivými charaktery. Vypravěčsky přímočaré, avšak podivně stagnující./// Filmu nevyčítám, že hlavní postava je záporák a jen těžko se s ním dá ztotožnit. Jiné gangstery bylo zajímavé sledovat, Tony jen plácá, agresivně nadává a postupně ho pohlcuje hysterie a paranoia. Hlubinná studie duše kriminálníkovy? Kdepak. Když k tomu připočtu téměř tříhodinovou stopáž, nefungující milostnou linii s barbínkou Pfeiffer a trapnou opakující se Moroderovu hudbu, vychází mi průměrný zážitek, který už si nebudu chtít zopakovat. Když se něco neblahého chystá, nabídne skladatel (tutéž!) "napínavou melodii", když se postavám daří a dolary tečou, tak popovou písničku a při nečekané střelbě si dáme varhánky. Tak atypickou, okatě návodnou, nepatřičnou a de facto spoileroidní hudbu k natolik významnému filmu jsem ještě neslyšela./// Mám půjčenou krásnou steelbookovou sběratelskou edici s řadou bonusů. Vracím. Al Pacino byl sice vynikající, jenže kdy on není, hm? A odkdy zklamání vykompenzuje nabitý konec nebo jedna surová scéna s motorovkou? Viz několik komentářů. P.S. Uznání patří hledačům (opuletní vila s vanou, kterou beru hned), designerům a dekoraterům interiérů (potahy auta, místnosti) a kostýmérům. (07.02.2013)

Ultimátní film o vzestupu jednotlivce a jak jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, v USA kult největší. Už od první scény s Tonyho výslechem je zřejmé mistrovství jak de Palmy, tak Stonea a Pacina, podávajícího tu nejlepší herecký výkon své kariéry. Nepatřím mezi lidi, co u každého druhého filmu žehrají na dabing, ale konkrétně tenhle film se MUSÍ vidět v originále kvůli rozkošnému znásilňování angličtiny a Alovu přízvuku. Parádně napsané postavy i děj, parádně natočené. Brutální, krvavý a paranoidní rauš s famózními dobovými songy, vrcholící památným masakrem, který se nachází v mém osobním top tenu nejlepších filmových konců všech dob. Zlatá osmdesátá. (26.08.2005)

Nikdy bych nevěřil, že budu zklamaný z filmu od De Palmy s Al Pacinem v hlavní roli. Příběh mně celkově moc nezaujal, to samé jsem viděl již mnohokrát v lepším provedení (díky pane Scorsese). Mělo to sice slušný rozjezd, ale potom mně téměř tříhodinová sonda do života mafiána přestala bavit a bylo mi úplně jedno, co se stane s hlavními představiteli. Emočně prázdné, možnost aspoň malého ztotožnění žádná a vše zazdil podivný závěrečný masakr. Výsledným dojmem je jedna velká deprese a jistota, že podruhý už si to nepustím, navzdory skvělému Al Pacinovi a jeho bezvadnému španělskému přízvuku. (20.09.2003)

Zřejmě můj největší filmový rest, který jsem měl a jsem velmi rád, že jsem si na něj po dlouhé době udělal čas, poněvadž Scarface nezestárnul po 40 letech ani o den. Jedná se o vynikající Gangsterku, která celé 2 a půl hodiny diváka baví, šokuje, napíná a fascinuje. Al Pacino je vynikající, ale občas mi svým chováním lezl na nervy, jeho sestra je k nakousnutí a Elvíra taktéž. Akční scény mají koule i dnes a krví se zde nešetří. Nejlepší na tom je snad ten vzestup Al Pacina z ničeho na absolutní vrchol. Skvělý filmový zážitek a vlastně i klenot mezi gangsterkami. 95% (03.09.2018)

Dalo by se napsat – klasický vzestup a pád fiktivního drogového krále. To by ale bylo moc jednoduché. Násilný kousek totálně protkaný hrubým jazykem si mě získal o dost víc, než jiné gangsterské (a zřejmě také víc opěvované) opusy jako Kmotr, Casino nebo třeba Tenkrát v Americe. Stopáže jsem se vážně obával, proto až nyní přišla chvíle Tonyho Montany, který se pomocí scénáře Olivera Stonea a režie Briana De Palmy dokonale zadere pod kůži. Střihač měl sice nekompromisně krátit, ale i těch 170 minut nakonec tvůrci pozornost udrží. Nosy upatlané bílou sračkou, sebestředný šklebící se Al Pacino, vyprávění zalidněné postavami, chlapík deroucí se monumentálně až na vrchol. To všechno v syrové Scarface divák získá. Jiné žánrové vrcholy byly možná opravdu komplexnější, De Palmův příspěvek mi přesto přijde „propracovaný“ tak akorát. Jeden z MÝCH vrcholů žánru!! (14.12.2013)