Reklama

Reklama

Zjizvená tvář

Trailer
USA, 1983, 170 min (Alternativní 163 min)

Režie:

Brian De Palma

Předloha:

Armitage Trail (kniha)

Scénář:

Oliver Stone, Howard Hawks (původní scénář) (více)

Kamera:

John A. Alonzo

Hrají:

Al Pacino, Steven Bauer, Michelle Pfeiffer, Mary Elizabeth Mastrantonio, Robert Loggia, Miriam Colon, F. Murray Abraham, Paul Shenar, Harris Yulin (více)
(další profese)

Na mrtvolách svých konkurentů chtěl vybudovat americký sen... Klasické drama Howarda Hawkse Zjizvená tvář (1932), inspirované osudem proslulého chicagského gangstera Ala Caponea, se po více než padesáti letech dočkalo nového zpracování. Scenárista Oliver Stone a režisér Brian De Palma ovšem děj posunuli do současnosti, italského zločince nahradili kubánským emigrantem a pašování alkoholu distribucí drog. V létě roku 1980 emigrovalo z kubánského přístavu Mariel se souhlasem Fidela Castra 125 000 lidí. Zhruba pětina z nich měla kriminální záznam, neboť Castro se potřeboval zbavit „nežádoucích" osob. Asi polovina utečenců se usídlila v Miami a jeho okolí. Tato událost tvoří prolog nové verze Zjizvené tváře. Jeden z emigrantů Tony Montana (Al Pacino) se velmi rychle adaptuje v nových podmínkách svobodného světa. Se svým přítelem Mannym (Steven Bauer, jediný rodilý Kubánec mezi hlavními herci) vykonávají příležitostné práce v místním podsvětí a při jedné předávce drog skončí v jejich rukou ukradené peníze, za něž Montana vybuduje vlastní drogové impérium. S mocí a bohatstvím ovšem roste i jeho ego a především paranoia, že jej o jeho výdobytky připraví někdo stejným způsobem, jako to udělal on... Režisér De Palma svůj snímek natočil efektním, rozmáchlým stylem, v němž se opřel o téměř maniakální výkon Ala Pacina. Spíš než u původní Zjizvené tváře hledal inspiraci u Coppolova Kmotra, což je zřejmé už z Pacinova obsazení. Mezi dalšími herci zaujmou tehdy ještě málo známé Michelle Pfeifferová (Montanova žena Elvira) a Mary Elizabeth Mastrantoniová (Montanova sestra Gina). (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (1 228)

Hitman_47 

všechny recenze uživatele

GTA: VICE CITY až na dřeň....Rockstar si holt vybrali skvělou předlohu, pro svou hru - řeč je samozřejmě o SCARFACE. Tony je prostě osobnost, OK ? Všichni ho musíme respektovat, OK ? A když uděláme něco proti Tonyho vůli, musíme počítat s tím, že náš Tony potrestá, OK ? A bude to kurva pořádný trest, OK ?!!! Al Pacino ve své životní roli....to sem prostě musel napsat ;o) ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

170 minut. 170 minut plných Al Pacina, drog a krve. 170 minut, ze kterých mě nenudila ani jediná minuta. A 170 minut, které si s radostí zopakuju - to je Scarface, opravdová legenda mezi filmy. Tedy nejen mezi nimi (kdo miluje, stejně jako já, hru GTA: Vice City, tak musel poznat lokace a příběh). Nevím, čím to je, ale k opravdovým klasikám a k opravdu dokonalým filmům je těžké napsat něco nového nebo něco duchaplného. Takže napíšu jen, kdo tenhle film neviděl, tak ať to rychle napraví, aby taky mohl obdivovat výkon Al Pacina (nominace na Oscara je jako kde?!) a krásu Michelle a Mary. Klenot, který nezestárnul. 100 %. ()

Reklama

Eliott 

všechny recenze uživatele

Tento film jsem viděl poprvé dnes a tak si myslím, že mám právo ho zcela objektivně posoudit a porovnat s filmy dnešní doby, neboť mi nostalgické pocity dílo nemohou zkreslovat. Začněme tedy s pozitivy. Nejlépe zde hodnotím, jak dobře se štábu podařilo zachytit svět a politickou situaci této doby. Dále se můžeme těšit na skvělé herecké výkony s obrovským množstvím legendárních hlášek. A co je hlavní, nachází se zde nejedna scéna, která byla zapsána do dějin a opakovanou recyklací a následným parodováním v jiných filmech žije dále. Na druhou stranu, přestože to nebylo špatné, došel jsem k názoru, že je film neuvěřitelně přeceňovaný. Nicméně však chápu, proč se stal kultovní záležitostí a to především díky době ve které byl natočený. V době, kdy se jednak filmy podobného formátu točily jen zřídkakdy a pro mnohem méně náročné obecenstvo. Celkově mě však tento snímek nijak zvláště neoslovil a celkový příběh mi přišel příliš jednoduchý. Dílo tak považuji za zdlouhavé drama o vzestupu a pádu arogantního a nesympatického kriminálníka. Sledování nelituji a z respektu dávám 3 hvězdy, ale na víc to prostě nevidím. PS: Ani po pečlivém srovnávání s dalšími gangsterkami ze stejné doby a ze součastnosti prostě Scarface nemá žádnou šanci. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Scarface patří mezi filmy, které předchází jejich pověst a taky jejich pověstná kvalita. Al Pacino v postavě arogantního a sebevědomého budoucího krále drogového světa. Jeho Tony Montana je vybroušená postava, která se nebude zamlouvat každému, ale už jen díky jeho brutálnosti a sebevědomí ( kdo by si málem nechal kvůli pár tisícům dollarům uříznout motorovkou ruku?) vás jeho postava ohromí. Málo diváků ho bude milovat a oslavovat, ale na každého rozhodně udělá nezapomenutelný dojem. Pro mě se postavou Tonyho Al Pacino dostal na hranici svých možností, kterou když v některém okamžiku překročí začne přehrávat a celá postava jde do kytek. Scénář, který nad hromádkou kokainu psal Oliver Stone není podle mě tak drsný a krvavý jak se všude říká, ale pravděpodobně jsem jen viděl dost a nerozhodí mě každá kapka krve nebo kulka v hlavě. Michelle Pfeiffer je skoro nerozpoznatelná a mnohem více viditelní je budoucí držitel Oscara F. Murray Abraham. V Scarface vidí černošká komunita poslední 10-15 let ikonický film, ale mě právě hudba velmi zklamala a vůbec do filmu nesedí. Asi tady Brian ztratil rozum, protože si hudbou zahrává s filmovými bohy, ale má štěstí, že většina diváků mu to promine už jen kvůli ďábelskému Pacinovi. Většinou se říká, že režisér dělá herce, ale v případě De Palma Pacino je podle mě herecké eso stěžejní opěrný bod pro tvorbu De Palmy, který není tak úžasný režisér, jak o něm někteří tvrdí. Délka 170 minut je docela smrtelná a jistě by šla zkrátit, ale z většiny De Palmových filmů je cítit snaha nezkracovat příběh, což rozhodně v některých okamžicích překáží a brzdí celý film. Film je víc akční než Carlitova cesta a také slovník hlavní postavy je o hodně drsnější. Jsou to dva pohledy na jednoho herce, který je jednou agresivní zvíře ve světe plném drog a podruhé citlivé zvířátko, které konečně pochopilo o čem je život. Každý ať si vybere po svém, co mu svědčí. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Původní, příběhově přímočarou, gangsterku Howarda Hawkse rozvedli scénárista Oliver Stone a režisér Brian De Palma do velkolepého díla, které zalidnili postavami, propracovali charaktery a taky bohužel hodně zpoplatnili době, která si to dle antikomunistického diktátu prezidenta Jimmyho Cartera žádala. Tony Montana, uprchlík z Kuby, které pevně vládl Fidel Castro, je symbolem protikomunistického odboje, který lidu uctívajícímu červenobílé pruhy s bílými hvězdami na modrém podkladu toliko imponuje. Ale každý, kdo se dokáže přes toto dobové zakopnutí tvůrců přenést, ten si tuto impozantně vystavěnou „cestu na vrchol“ vychutná. Stoneovi se výborně podařilo vyhnout se „kmotrovskému“ vykreslování postav, kde i proměnu „těch dobrých“ v „ty zlé“ už dokážeme dopředu částečně odhadnout. Zde si nikdo nemůže být ani na minutku jistý, zda-li se někdo změní a hlavně proč. Nejobsáhlejším a nejproblematičtějším vývojem tak prochází samotný Tony Montana, v naprosto famózním podání Ala Pacina, na kterém Stone reflektuje působení těch nejprimitivnějších dobových faktorů jako drogy nebo peníze. Brian De Palma to navíc pojal jako stylizovanou cestu, ve které je třeba použít i toho nejbrutálnějšího násilí (motorová pila nebo závěr nechť mi dají za pravdu). Takže jako celek film působí jako velkolepě obsáhlá freska, která se však dokáže zabývat i těmi nejniternějšími detaily. Scarface se sice nedá označit jako jedna z možných definicí gangsterského žánru, ale za jeden z pilířů rozhodně ano, což rozhodně není málo. ()

Galerie (242)

Zajímavosti (109)

  • Na Floridě se proti filmařům postavila místní kubánská komunita. Nelíbilo se jí, že Kubánce líčí jako prospěchářské parchanty, kteří s chutí sklouznou na šikmou plochu, jen aby se měli lépe než ostatní. (Karlos80)
  • Všechny násilné scény, ať už to jsou lidské hlavy rozprsklé na dveřích auta či rozřezávání rukojmí motorovou pilou, jsou založeny na rekonstrukcích skutečných zločinů. Režisér Sidney Lumet také vůbec nebyl ze scénáře nadšený, připadal mu až příliš krvavý. Protože producent Martin Bregman nemínil učinit žádné změny, Lumet projekt opustil a ke slovu se dostal o generaci mladší Brian De Palma, kterému krev žádné problémy nedělala. Využil původní Lumetovy myšlenky, aby hlavní postavy pocházely z Kuby a vylodění proběhlo v roce 1980. (duklak2)

Související novinky

Zemřel herec Mark Margolis

Zemřel herec Mark Margolis

04.08.2023

Ve věku třiaosmdesáti let zemřel ve čtvrtek v nemocnici Mount Sinai v New York City po krátké nemoci americký herec Mark Margolis, mnoha divákům známý především jako zlověstný don Hector Salamanca ze… (více)

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

29.12.2022

Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (více)

Remake Zjizvené tváře našel režiséra

Remake Zjizvené tváře našel režiséra

15.05.2020

O remake Zjizvené tváře se v průběhu let snažilo několik tvůrců, těmi posledními jsou zatím scenáristé a režiséři bratři Coenovi. Ti teď napsali nový scénář, jehož děj by se měl odehrávat v dnešním… (více)

De Palma se vrací za kameru

De Palma se vrací za kameru

04.05.2017

Brian De Palma byl od 70. do 90. let filmařskou extratřídou, jíž vděčíme za Zjizvenou tvář, Neúplatné nebo Carlitovu cestu. Po Mission: Impossible ale začal trochu strádat a přišel o diváckou… (více)

Reklama

Reklama