Northangerské opatství

Ačkoli jsem si myslela, že Pýcha a předsudek je dílo z pera J. Austen nejvíce prodchnuto ironií a vtipem, pak musím přiznat, že Northanger Abbey mě pobavilo mnohem více. Neskrývaná legrace ze soudobých populárních románů a jejich naivních a unášených hrdinek je chvílemi brilantní. Něco se do filmu dostalo, mnohé bohužel. Musím přiznat, že postava Henryho a její ztvárnění je perfektní a Catherine líbezná, povinnost divákům (divačkám) tohoto žánru však velí, romantika nad romantiku! Čímž toto zpracování obstálo dostatečně. Kdo chce více humoru, ať sáhne po knize, všem ostatním není ale Opatství Northanger ani životu nebezpečné, ani děsivé (viz UDOLFO). (05.01.2011)

Já jsem takový Jane Austen freak :D Knihy znám nazpaměť a viděla jsem většinu adaptací. Opatství Northanger je můj nejoblíbenější román a tuhle adaptaci zbožňuju. Skvělý výběr herců, skvělé zpracování. Samozřejmě trochu moderněji pojaté (viz scéna s kapitánem Tilneym a Isabellou v té době takto určitě neproběhla), ale i tak se mi to moc líbí pokaždé, když na to koukám (a že to už bylo hodněkrát :). Bath je úžasné město, sama jsem tam byla a hlavní hrdince se nedivím, že se jí tam líbilo. Catherininy představy byly vtipně zpracovány, mnohem explicitněji než v knize, ale na škodu to vůbec nebylo. Také byl přidaný vztah neznámého gentlemana a Eleanor, který byl v knize jen použit pro rozuzlení hlavní zápletky. (23.02.2011)

Adaptace románu Jane Austenové? Určitě ne způsobem, který jsem si představovala (a mé srdce tudíž plesalo...). Tohle byla neskutečná drzost a fraška! Představte si béčkové porno, ovšem bez toho porna, k mání jsou pouze vzdechy, živůtky a korzety. Romantiku, která je parodií na romantiku. Ne, byly tu záblesky, takže jsem se dodívala do konce, ale stydím se za to. (13.02.2010)

Docela milé, místy i dost vtipné, hlavně ty romantické představy hlavní hrdinky ("Vyrušil ho náhlý hluk. Blížil se. Dveře se prudce rozletěly. Vešel muž, který za sebou násilím táhl krásnou dívku. Tvář měla zmáčenou slzami a zrůzněnou strachem a úzkostí." To je skoro jako bych to napsal já   ), některé narážky či neobratnosti a nezkažená naivita ("Rád bych navštívil Allenovy. Mohla by mi slečna Morlandová ukázat cestu?" - "Ale jejich dům je vidět z okna." - "Mlč, Lucy."   ) a poukaz na dobové zvyklosti (nemůžeme spolu promluvit, dokud nás formálně nepředstaví). Vytknul bych asi že je to od začátku až příliš jasně nalinkované, že pak sourozenci Thorpeovi až příliš náhle zmizí ze scény. U Isabelly sice vidíme, jak se připravila o věneček, ale pak nějak šlus (kromě toho, že se pokouší si Isabellu usmířit dopisem) a její bratr, který si na Catherine dělal zálusk, zmizí z děje ještě daleko dříve. A vlastně i Isabellin bratr, přijde o snoubenku a pak nic, nějakou dohru, dopovězení, alespoň jako u Eleanor, by to chtělo. Ale celkově příjemné na letní odpoledne či večer. (12.07.2023)

Další z modernějších adaptací románů Jane Austenové splnil svou oddechovou funkci. Pochválila bych hudbu, na televizní film nadstandartní výpravu a dobré herecké výkony. Hlavní hrdinka - okatá, zasněná a naivní Caterine, působila ve své roli věrohodně. Henry, i když nebyl tak charismatický jako Colin Firth nebo Matthew MacFadyen v Pýše a předsudku, vzbuzoval sympatie. Zdařilá adaptace, i když já osobně bych uvítala klasičtěji pojatou verzi. Nevím, proč si většina scénáristů myslí, že závěrečný vášnivý polibek v romantickém filmu prostě musí být, Austenovou nevyjímaje. Někdy je ale něžný dotyk, pohled či gesto daleko romantičtější. (14.01.2012)