Oni 2: Noční kořist

Veľmi príjemný, priamočiary horor, ktorý ma osobne bavil ešte o chlp viac než jeho predchodca. Audiovizuálne štýlové skoro ako od Carpentera (keby išiel točiť jednoduchší film), v perfektnom prostredí takmer ako zo starých dobrých camp slasherov, so známymi záporákmi, ktorí konečne dostávajú aj na prdel a nemajú tam len čakajúce ovce na porážku. Gore je síce málo, ale vyzerá excelentne a okrem toho je ho plná prdel v iných hororoch, toto sa sústredí skôr na napätie a atmosféru, čo mu imho vychádza výborne. Tento rok som zatiaľ lepšiu novinku nevidel, takže ja som spokojný s tým ako sa to vydarilo, obzvlášť keď vlastne ide o komerčnú produkciu. Snáď sa na tretí diel zase nebude čakať 10 rokov. (23.05.2018)

Na túto snímku som sa tešila tak dlho,že som pozabudla..Tak mi treba,lebo kladne hodnotím fakt,že do akcie sa išlo od samého začiatku a na plný plyn.Atmosféra na úrovni,žiadne siahlodlhé úvodné oťukávačky,psychologické spoznávanie postáv,i masky psychopatov boli profi.Toto mi max.vyhovuje,lenže povedať trúfalo,že snímka sa zakladá na skutočných udalostiach je to isté akoby som vyhlásila,že som čistokrvná dcéra Baracka Obamu.Prosím Vás pekne,nenechajte sa zmiasť.Ja viem,že v Usa nie je o psychopatov núdza,no toto je min.pritiahnuté za vlasy.Je to celkom určite len ťah tvorcov pritiahnuť pozornosť a zvedavosť diváka.Veď napokon posúdťe sami.Toto leto si beriem týždeň voľna a idem kempovať... (25.05.2020)

Hutná atmosféra společně s povedenou kamerou předního českého světového kameramana, Milana Petera Sovy, je u série Oni bohužel minulostí. Z pokračování povedeného ambiciózního originálu z roku 2008, se pod taktovkou režiséra Johannese Robertse a kameramana Ryana Samula, který je zřejmě velkým vyznavačem extrémních Tarantinovských close-up záběrů, stalo tuctové béčko, které ztratilo punc originiality. Ani opětovná přítomnost hlavních záporáků, ikonické hlášky "Je tu Tamara?" či Easter eggu s povolenou žárovkou nepřeváží misky vah na pozitivní notu. Casting herců se vyloženě nepovedl a s žádnou z postav nenaváže divák citovou vazbu, což snímek v konečném zúčtování taktéž sráží. Největším kladem snímku je vynikající soundtrack z osmdesátek, zejména pak songy Kim Wilde - Kids in America a Cambodia, které navíc působí soudobým dojmem, když podklad druhé zmíněné písně můžeme aktuálně slyšet v hitparádách v písni Overdrive od Ofenbacha. Celkově je Oni 2: Noční kořist podprůměrným hororem, který absencí mrazivé a dechberoucí atmosféry pouze ničí to, čemu dala jednička kultovní základy. Dvě hvězdy. 😕 (22.05.2024) (23.05.2024)

Jedničce šlo o jediné: o mrazivou atmosféru a několik děsivých momentů. Rozhodně nechtěla posouvat scénáristické hranice žánru, rozhodně nechtěla zaujmout originalitou. Dvojka je na tom úplně stejně. Zase jde o zlo číhající kdesi venku, opět tak na ulici nehybně stojí magor s maskou na tváři a sekerou v ruce. Nebo holka s velkým ostrým nožem vynořující se ze tmy. Trpělivě vyčkávající, co její oběť udělá. V pomalém tempu dokonale mrazivé. Právě ono postupné pronikání za fyzicky i psychicky vymezené hranice soukromí funguje v pokračování stejně jako v jedničce. I když jsme přeci jenom v kempu. Rozdíl je možná v tom (i když se omlouvám, první díl si už tolik nevybavuji), že se ústřední rodinka chová víc nelogicky – pokud mi odkrouhli nejbližšího člena rodiny, určitě nebudu s nabitou bouchačkou jen vyhrožovat. Ve výsledku prostý slasher ovšem s několika mrazivými momenty. A díky za sympatických 85 minut. (05.06.2018)

Druhý díl se od prvního dílu zásadně liší svým tempem a moderním pojetím. V dobrém slova smyslu to myslím tak, že je zde pořád akce, přesouváme se i do jiných prostorů, rejža do nás pere jeden skvělej soundtrack za druhým, přichystal nám nečekané twisty a má to prostě náboj. Ve špatném slova smyslu to myslím tak, že se bohužel neobešel bez klišovitých momentů, dementních dialogů a ještě dementnějšího chování postav. Nicméně musím konstatovat, že ať jsem nádavala jak jsem nádavala, vždycky mou kyselost přebila nějaká super scéna a zavřela mi hubu. Musím silně vyzdvihnout scénu u bazénu, která mi ze všech úhlů pohledů zastavila dech. Pak je ale škoda, že v závěru se děje dost chujovin, což mi dojem zase malinko zkazilo. Když se ale ohlédnu zpět, měla jsem určitě lepší zážitek z dvojky, přes to, že hraje na poměrně známé struny. (12.04.2018)