Sinister

I přes ten profláklej námět je Sinister kus poctivý filmařiny. Herecky v pořádku (navíc Hawka mám rád, takže nebylo co řešit), výborná je také hra světel a stínů, ale nejdůležitějším prvkem se ukázal parádní zvuk s depresivní Youngovou hudbou. Hlavně kvůli ní působí filmy z promítačky opravdu děsivým dojmem. Chvílema šílenost. Bohužel, druhá polovina ztrácí díky postupnému odhalování punc mystična a směřuje k čekanému rozuzlení. A ty děcka si tvůrci mohli úplně odpustit. Takže strašidelný určitě, perfektní nikoliv. Pokud bych si nakonec měl vybrat nejlepší lekačku, rozhodně volím sekačku! Mazec... PS: Kinosál čpěl prázdnotou, proto jsem si nemohl nevšimnout sympatického páru dvou důchodců sedícího za mnou. Vůbec to nechápu, ale oni si ten film náramně užili. Klobouk dolů :) (06.11.2012)

Na Sinister jsem se docela těšil, protože mí oblíbení většinou nasázeli 4* a připojovali pochvalné komentáře, kde se většinou skloňovalo slovo "atmosféra". Po zhlédnutí ve mě převládají rozpaky a nemastný, neslaný dojem. Jediné, co můžu beze zbytku ocenit, je práce se zvukem. Pokud bych v přiměřené náladě viděl snímek v kině, je docela možné, že bych se přiklonil ke třetí hvězdičce. Zbytek je tak nějak rutinní, předvídatelný, v rámci žánru neinovativní, byť řemeslně slušně zvládnutý. Nezaujal. K emocím, které ve mě, dejme tomu, kdysi vyvolalo sledování Kruhu, se to nepřiblížilo ani vzdáleně. Horor, který nevyvolává tíseň zkrátka nefunguje, jak má. Celkový dojem: 45 %. (14.10.2018)

Sinister není originální. Rozhodně ne námětem. Je tu ale několik věcí, které jeho tvůrci nezanedbali a já jim za to děkuju: na to, že směle zapadá do mainstreamu současného mysteriózního hororu, netrpí většinou dementních a nepochopitelně se znova a znova opakujících lapsů většiny jeho kolegů. V prvé řadě je přímočarý, (překvapivě) docela syrový a příjemně originální alespoň co se využívání zaběhnutých klišé týče. Chování postav je poměrně pečlivě vyargumentováno a dává většinou smysl (ani nevíte, jak dlouho jsem toto o hororu nenapsal!). Zkrátka, hloupost postavy vychází z jejího charakteru, (nejen) afektové jednání uvěřitelně reflektuje tu kterou situaci, ze které vychází a vůbec ve scénáři rozehrané dějové pochody nevytváří dojem od reality odtrženého divadla s loutkami, kde každá žije ve svém soukromém vesmíru bez kontaktu s těmi ostatními a lidským naturelem vůbec. Někdy si říkám, že scénář píšou mimozemské bytosti nebo geekové, kteří celý život marně tápou, co to ten člověk, který se vyskytuje v jejich veledílech, vlastně je (filosofové mají zakázáno tuto větu napadat, ještě lépe vůbec vnímat). ___ Není to terno. Kdybych se nesetkal v poslední době s tolika braky, asi bych šel na tři hvězdičky, protože, znovu opakuji, o nic objevného tu nejde. Na druhou stranu, když všechno šlape, znamená to často víc, než když jde o nálož alternativy. (02.04.2013)

V některých pasážích má divák, který horory sleduje tak dvakrát do roka, co dělat, aby udržel stolici. Musím uznat, že Hawke procházející pásky s explicitním obsahem a hlavně jeho brouzdání po potemnělém domě (proč si sakra nerozsvítil?) čekajíc, odkud vyskočí bubák (zvukařská práce je skutečně intenzivní), jsou natočené velmi solidně. Ambice tu byly, o tom žádná. Škoda jen, že si někdo nedal trochu víc práce se scénářem. Klasická duchařina představuje spisovatele, který poznal slávu autora jednoho bestselleru, který se orientuje na nevyjasněné kriminální případy a který po letech příprav na další velký trhák jaksi už nemá kde brát na uživení rodinky. Jenže tentokrát si ukrojil až příliš velké sousto. Skoro jako režisér Derrickson. Ten sice dokáže v ten správný moment vytáhnout nějaké to znepokojivé eso z rukávu, ale ve finále je to extrémně ohrané. Rozuzlení pak pro mě bylo zklamáním. Na druhou stranu je příjemné sledovat, když dostane schopný filmař nějakou tu kačku a prostor se vyřádit, tak to nemusí být zlé. Tady to ale nakonec zůstalo někde na půli cesty. (01.12.2012)

No, řeknu vám, neměl jsem po téhle návštěvě strašidelného domu klidné spaní. Pořád mi v uších hučela ta dokonalá (i když jako soundtrack asi neposlouchatelná) kakofonie zvuků a odevšad vykukoval pan Bubák. Sinister je možná další z řady o obyčejných strašidelných domech, kterých je v hororovém filmovém žánru nepočítaně (nebo to snad někdo spočítal?), ovšem ty hrátky s temnotou a ponurou plíživou atmosférou z něj dělají klenot ve svém žánru. (22.12.2012)