85. Annual Academy Awards

To teda fakt netušim, kde toho moderátora vyhrabali. Očividně veškerý svůj humor vyčerpal na úvodním vtipu, že se pokusí rozesmát Tommy Lee Jonese, pak už to bylo pořád horší a horší. A až na vyjímky mi ani předávající cen nepřišli oslnivě vtipní. Ale aspoň, že jsem se dočkala sošek pro Christopha, Anne, Jennifer a Tarantina, 3* (25.02.2013)

Nemám rád udílení cen arogantní akademií neumětelů jednostraně nadržující filmům, na které se nikdo nedívá, a které jsou kolikrát i dost špatně natočené. Naopak fakt zajímavé filmy jsou u "slavné" kritiky v nepřízni, podobně jako tady. Mně je jedno, jestli nějaký film dostal cenu, když se na něj nedá dívat a neosloví mě. To raději Zlatou malinu. Ta je, na rozdíl od téhle falešné show, upřímná. Klady: Jennifer Lawrence, ta jediná si tu stupidní cenu zaslouží. Zápory: celé to bylo odfláklé a nudné, prostě jsem šel radši chrápat, o téhle show nechci hodně dlouho slyšet, vidět, zkrátka ji zrušte. Mé hodnocení: 0% (25.02.2013)

Seth MacFarlane svoji úlohu zvládl velice dobře, většina jeho ne vždy zrovna korektních vtípků mě docela pobavila, oproti např, Českým lvům to bylo hodně svěží. Parodie na Let byla bezkonkurenční, postupem času sice fórků výrazně ubylo a důraz byl kladen na rozdělení cen, ale i tak mě několikahodinový ceremoniál ani chvilku nenudil. Jedním z nejhezčích momentů byl emotivní projev Anne Hathaway, která tím získala mnoho mých sympatií. Odpustil bych si vystoupení paní Obamové. Časté reklamní pauzy přišly vhod na občerstvení, i když chápu, že doma u televize mohly působit dost otravným dojmem. Ceny byly rozdány dle mých přání a celkem i očekávání, snad jen tu sošku za režii bych si dokázal představit více v rukou nenominovaných Bena Afflecka či Quentina Tarantina. Ale za největší omyl letošních Oscarů považuji ignoraci The Dark Knight Rises, nějaké ty nominace by si zasloužil (hudba??!!!), podobně jako Atlas mraků, kde měla být nominace minimálně za masky. Také bych rád poděkoval organizátorům za perfektně připravenou Oscarovou noc v kině Světozor, byl to skvělý zážitek, který si za rok určitě nenechám ujít. (25.02.2013)

Podruhé jsem se rozhodl zmordovat celé svoje tělo hlavně po psychické stránce tím, že celou noc nebudu spát a užiju si jeden z nejlepších galavečerů, které mohu přímým přenosem v televizi vidět. Před samotnou nocí jsem se snažil si na filmy, herce, herečky, režiséry a hudebníky, kteří byli nominováni udělat nějaký emotivnější obrázek a vcelku se mi to podařilo. Také se mi snad poprvé stalo, že jsem vítězný film viděl dřív, než byl sám zvolen, což mi během tohoto večera taky dost pomohlo k tomu, abych na něj vzpomínal jenom v dobrém. Musím i uznat, že komentátoři na HBO už nebyli tak otravní jako minule, kdy do mě, jako do diváka, hustili jedno jejich moudro za druhým. Tentokrát to omezili na čistý překlad a občasné zajímavosti. Zbytek jsem radši neposlouchal i když jsem náhodou zavětřil cosi, co Fuka zmínil o Babovřeskách. Zajímavý, že i u takového večera jim Troška nedá spát. I když pravda, že když byl koberec, tak mě zajímaly rozhovory s jednotlivými herci a herečkami a oni tam řešili úplně něco jinýho. Nebyl jsem na ně zvědavej, tak jsem si přepnul do originálního znění a poslouchal i třeba to, jak se Clooney rozpovídal o chlastu. Každopádně po koberci se překlad trošku zlepšil. Samotný večer byl super. Přišlo mi, že je odezvou k minulému roku, kdy vítězný snímek byl Artist. Celý večer se totiž táhl jak v takovém decentním starobním duchu, tak hlavně v muzikálovém pojetí, které bylo určitě dost zajímavé. Nejlepší na tom všem byla zaručeně Adele, které jsem Oscara a přál, a kterého se nakonec dočkala. Zazpívaný Goldfinger, zpívající Barbra Streisand nebo Catherina Zeta Jones taky byly více než super. I samotný Seth MacFarlane si to vysloveně užíval a i jeho vtípky mě bavili. Film Let v maňáskové podobě nebo boobs písnička byly fakt super scénky. Se samotnými výsledky jsem byl taky spokojený. Ať už zmíněná Adele, vítězný film Argo nebo neuvěřitelně sympatický, nadšený a upřímný výjev Anga Leeho mě dost potěšil. Nesmím zapomenout ani na emotivní poděkování Bena Afflecka nebo poděkování Daniela Daye Lewise, který už teď se třemi Oscary je opravdovou legendou. Možná jsem toho hlavního herce přál víc Phoenixovi, protože on je jako herec svojí kvalitou opravdu někde jinde. Každopádně se nemůžu zbavit dojmu, že podle prvních dojmů z Lewisovi výhry nebyl dvakrát nadšený. Bůhví, jsou to jenom spekulace. Nicméně musím říct, že jsem si to užil a i přes prodloužení, které způsobily i naprosto brutálně zvolené množství reklam, jsem nadcházející den v práci přežil. A to i přesto, že jsem se těsně po skončení ceremoniálu oblík a letěl na autobus. Tak snad zase za rok. Bylo fajn vidět po roce herce v trošku jiné situaci, než je jim obvyklé. (25.02.2013)

Vrcholně vzrušující a fascinující podívaná, u níž mé srdíčko cinefila více než pookřálo. Opíjet se v nočním Světozoru a sledovat při tom udílení Oscarů pro mě letos bylo něčím jako satisfakcí za všechny ty nekonečné večery strávené sledováním filmů - považuji za otázku soukromé prestiže, že jsem obeznámen nejen s většinou oceněných i nominovaných děl a tvůrců, ale i většinou filmových celebrit, které se v této impozantní show objevily. Samotné výsledky jsou zde podle mě tak trochu vedlejší, ty si může každý přečíst v ranních zprávách a na (ne)oprávněnost jejich udělení vlastně sere pes. U téhle show je na prvním místě defilé všech těch krásných íbrmenšů z Hollywoodu a skládání holdu světu stříbrného plátna, což se letos realizovalo s odzbrojující mírou nápaditosti a zábavnosti. Show v tomto měřítku si nelze představit jinde než v Americe a díkybohu za to - nic velkolepějšího než udílení Oscarů jednoduše neznám. Když jsem vycházel z kina, maje dosud v hlavě čerstvé dojmy z tohoto výjimečného večera, vzpomněl jsem si na každoroční nesnesitelnou trapnost spojenou s udílením Českých lvů - toto srovnání je vážně k pláči. (25.02.2013)