Black Panther

Vizuálne pôsobivá no pomerne nudná povinná jazda predvídateľných scén zabalených do fádneho hávu bez silnejšieho autorského rukopisu. Najväčšou devízou Black Panther je tak jeho predloha, ktorá poskytuje osviežujúci svet mixujúci africký folklór, modernú architektúru a sci-fi vychytávky a to celé v spleti žiarivých ostrých farieb. Naopak kameňom úrazu je mizerný scenár, ktorý sa do dvoch hodín snaží natrepať materiál, ktorý by stačil na tri filmy alebo aj osemdielny seriál. Tým pádom má napríklad úhlavný záporák v celom filme len pár súvislých viet a jeho charakter je formovaný dvoma flashbackmi, v ktorých viac menej ani nefiguruje. Zaujímavá línia s radikalizmom je udupaná do zeme, lebo sa nachádzame v uhladenom, korektnom, mládeži prístupnom MCU, kde nie je priestor na žiaden komplikovanejší presah, politiku či skutočne rozporuplné postavy. Keď začne byť (konečne) štandardom, že veľkorozpočtové filmy majú černošských hercov, scenáristov i režisérov a že nemusia riešiť len menšinové témy, bude Black Panther zabudnutým filmom. (16.02.2018)

(1001) Kdybych už nechtěla být Gina Carano a v druhém pořadí Noomi Rapace, tak bych určitě chtěla být Danai Gurira. Kvůli obrovskému hype jsem se velmi obávala zklamání a ze strachu jsem dlouho shlédnutí odkládala, takže jsem se vlastně dočkala samých příjemných překvapení. Sice mě mírně zklamala občas dost genericky znějcí "hrdinská" hudba a pro správnou údernost by to potřebovalo být o pár (desítek) minut kratší, ale tím tak moje výtky končí. Scénář se mi zdá o něco propracovanější, než je to u průměrného miliardového blockbusteru v dnešní době zvykem, zvlášť se mi dost líbí, jak umně propojeně zároveň vypráví origin story i samostatný aktuální příběh. Záporák má výtečnou motivaci, ale jakmile se mu podaří dosáhnout dílčího úspěchu, trochu se zase promění na klasického klišé "zničím/ovládnu-celý-svět" panáka. Ale na konec se stejně musím vrátit k tomu, že jsem si extrémně užila komando smělých žen bojovnic. Oujé oujé oujé. A ještě P.S.: Po jistém časovém odstupu a důkladném zvážení to spolu s The Winter Soldier prohlašuji za moji nejoblíbenější marvelovku. (09.11.2018)

I vzhledem k společenským náladám byl vznik Black Panthera nevyhnutelný a o to víc pak překvapuje, s jak zjednodušující a ve své podstatě na hlavu postavenou ideologií se vytasil (černí chtějí být bílí, bílí se mají stydět). Černé komunitě, která není primárním cílem Hollywoodu, to ale prý posiluje identitu a zároveň narušuje osvojené negativní stereotypy o etnických skupinách. Fajn, ale co ta skupina, co unesla v úvodu dívky a nutila je nosit hidžáb? Nenamočili jsme se zase trochu do islamofobie? Cpát politiku do komerčních komiksových adaptací je nevděčný úkol.. Potěší pošahaný gauner Serkis, drobné krádeže z bondovek (pusanské kasino nápadně připomínalo to v Macau ve Skyfallu) i skutečnost, že tentokrát žádný mocipán z vesmíru nedemoluje metropole za účelem pokleknutí lidstva, ale jinak se jedná o klasický marvelovský produkt (infantilní vtipy, chvílemi mazlavá nuda), jehož poslední akční pětina se zmítá v obligátním digi-sajrajtu. A někdy během něho, pokud vám tedy není dvanáct a méně, začnete Thanosovi vyčítat polovičatost jeho řešení. Myšlenky Isaacha De Bankolého, jehož jediný úkol byl mít celou dobu v hubě zelený popelník, se dle mého také stáčely tímhle směrem.. (16.07.2018)

Nuda k nepřežití. Zapomněl jsem, jak unylé byly vlastně MCU originy první fáze - Panter je jejich ozvěnou svou mechanickou čitelností (plus divadelní načasovaností scénáře). A dokonce zatím nejvíc ze všech Marvel filmů tomu chybí i náznak rukopisu. A když se budeme bavit o přesahu, tak je to film o bílém světě (Wakanda je paralelní víc než k jakékoliv zemi k USA), mluvící k bílému publiku (check your privilege) řešící bílé otázky (přijímání uprchlíků, pozici privilegované kultury) - černo je tu jen na povrchu, skoro jako by to bylo připsáno na poslední chvíli, a za vším tím afričaněním nevidím sebemenší snahu reflektovat realitu - naopak se jí co nejvíc vzdálit. Vykreslení Wakandy a interakce postav nejsou reflexí černochů, ale opět jen bělochů jakoby překrytích exotickou barvou (viz už zmíněné nesmyslné uchovávání kmenových tradic u takto vyspělého národa, které je očividně jen copypastou, ne budováním funkčního světa). Další věc je, že vypjatě se vyhýbat klišé není totéž jako něco aktivně tvořit. V důsledku by Black Panther nemohl být vanilkovější, což ale nepočítám do hodnocení, jen podotýkám na okraj. Mně prostě jen vadí, že to je klišé nuda - nějakým řečem o progresivitě a odvaze se fakt z vysoka směju. (13.02.2018)

Měla jsem opravdu velké problémy tohle dodívat do konce. Ne-sku-teč-ná blbost! ... Mé utrpení umocňoval i hodně hodně hodně amatérský dabing a já jinak s dabingem problémy nemívám. Jsem docela pyšná na naše české dabéry, ale tohle bylo čiré diletantství! Skrz slzavý závoj jsem spolu se zástavou dechu doslova padla pod konferenční stolek, když jsem viděla, jak čilý dokáže být někdo, kdo má nezničitelný superoštěp zapíchnutý hluboko v hrudi! Samozřejmě, že jsem v tom viděla i světlé momenty jako miláška Gluma, létajícího kamikadze Bilbo Pytlíka nebo pro ucho velepříjemné africké rytmy. Škoda toho námětu ... takový propadák, ach jo. (17.10.2020)