Ring

Dlouhou dobu jsem Ringu odolával ze strachu, že budu mít potíže ustát tu hrůzu, ze které mi bude kapat pot do piva takovým způsobem, že se ten mok znehodnotí. Dobu tak dlouhou, že už jsem z doslechu a z různých narážek dávno znal pointu i velkou část děje. Jaké bylo moje překvapení, když se z filmu vyklubala decentní duchařina s příjemnými herci a navíc hezky natočená. Skoro jsem byl zklamaný, že jsem se nebál. (19.06.2011)

Shlédnutí amerického remaku Kruhu od Gorea Verbinského, před původním filmem, mě postavilo před nečekaný problém. Všechny dějové trumfy Hidea Nakaty byly okamžitě tatam. Srovnat tyto dva kousky je stejně tak lehké jako problémové. Omezené finanční (a tím pádem i digitální) prostředky odsoudili Nakatu ke spolehnutí se na klasické postupy hororového vyprávění. Na diváka doslova útočí pomocí ostrého zvuku, nervózní hudby a rychlého střihu. Na rozdíl od Verbinského, který se zarytostí buldoka odpovídá na všechny otázky, se Nakata více spoléhá na podivné tajemno, které pro něj představuje malá Sadako. Jenomže jakožto vypravěč není až tak dobrý jako jeho americký kolega, který střídal ultra temné napětí s famózními chvílemi čiré hrůzy. Nakata pracuje jenom s občasným vylekáním (za střih u otevření skříně bych mu pozlatil ruce) a jinak se utápí v nudě. Není to ale způsobeno jenom faktem, že jsem příběh znal, ale Nakata prostě nedokáže na nervy správně zabrnkat. A to neříkám (resp. nepíšu) jenom tak, protože vím, jak dopadla jeho „americká mise“ u Kruhu 2 . Kdybych si tedy měl vybrat, tak bych rozhodně sáhl po americké verzi, která je komplexnější, napínavější a hlavně lepší. Je sice pravdou, že je dělána jako produkt širšímu publiku, ale i tak (04.07.2005)

O tom, že jsou asiaté mistry hororové scény, mě přesvědčili již mnohokrát. Jejich filmy patří mezi nejlepší díla, které jsem měl možnost vidět. Ringu určitě patří mezi ty lepší, ale úplný top to není. Režisér Nakata měl však mnohem více ztížené podmínky, než jeho americký kolega, protože nedisponoval velkými finančními prostředky a taktéž se musel obejít bez podpory digitálních či jiných speciálních efektů. I bez toho všeho však dokázal natočit nadprůměrný hororový kousek, který se dodnes těší hlavně v Asii velké oblibě. Na rozdíl od svého protějšku toho z děje zase až tak moc o tajemné postavě Sadako (Samara) neprozradil. Diváky se snaží neustále něčím napínat a za doprovodu tajemné hudby se mu to i daří. Přestože se mi zdá být americká verze o trochu lepší, musím pochválit a ocenit i tohle dílo. Bylo postavené na jednoduchosti (ve které bývá síla), atmosféře a rychle odsýpajícím ději. (30.04.2010)

Stará japonská legenda o všudypřítomné energii. Dobré i zlé. Hlavně té zlé. Alter ego Sadako Yamamura, byla tímto energetickým zlem přímo stvořena. Dokáže jí využívat, nebo spíše Zlo využívá ji. Asiaté jsou všeobecně známí tím, že dokáží více poslouchat přírodu a jsou daleko vnímavější, co se týká duchovní a vnitřní energie i tisíciletých tradic. Na tom byl nepochybně založen třeba výcvik japonských bojovníků ninja nebo mnichů z chrámu Shaolin, kteří bezesporu dokázali "nadlidské" věci, právě využitím své vnitřní energie. Ztráta životní jistoty moderního světa bez záhad a tajemství, o tom je určitě tento film. Funkce lidského mozku a psychiky je záležitost, o které toho, jako lidstvo, víme velmi málo. Není možné popírat existenci jiného světa než toho, na který si můžeme sáhnout. Lidský život má jasně dané hranice a hranice musí něco ohraničovat, jinými slovy, za hranicemi musí něco být. Toto je pouze začátek a odstartování, pro mě geniálního díla, série filmů Ring. Teprve po zhlédnutí a pochopení všech dílů, je možné se děsit. Dokonale vyvolaná atmosféra pouze tím, že divák sbírá kusé informace, jež vedou k dokonalému objasnění. Osobně se ovšem obávám, že český překlad (myslím samozřejmě titulky, s dabingem bych se na to nikdy nepodíval) je mírně řečeno nedokonalý. I když japonština má dohromady "pár" slov, chtěl bych ten film vidět s Japoncem, který umí i česky, aby mi případně doplnil nepřeložené informace. Tak moc mám tuto sérii rád. Také díky naprosto precizní a jemné režii. Žádné nesmysly a nesrovnalosti ve scénáři v bezchybné atmosféře. Tohle není film natočený pro velké obecenstvo, k tomu je určena americká parodie Kruh. (20.09.2011)

Suzukiho kniha (nečítal som, ale rád by som) bola nepochybne komplexnejšie a sofistikovanejšie napísaná, americká verzia zas oplývala dychvyrážajúcim audiovizuálom, ktorý nás veľmi efektne strašil ako deti. Táto, japonská filmová adaptácia, je skôr priemernou žánrovkou, dnes už neveľmi zaujímavou, no určite významnou pre popkultúru, ktorú obohatila fenoménom Sadako, Samary, Kayako a nespočtom iných démonických dievčatiek s čiernymi vlasmi zakrývajúcimi tvár. (11.11.2021)