Ring

Je to celkom dobrý horor z japonskej produkcie. Má veľmi dobrý príbeh o novinárke, ktorá sa dozvie o záhadnej kazete, po ktorej pozretí dostane divák telefonát, že o týždeň zomrie, čo sa aj stane a tak ju novinárka vyhľadá a keďže tiež dostane telefonát, spojí sily so svojim známym, aby zistili celú pravdu skôr, než bude neskoro. So spracovaním nie som úplne spokojný, dej je rozhodne zaujímavý a odkrývanie záhady sa pozerá dobre, ale tempo filmu mohlo byť trochu dynamickejšie, no hlavne nedáva takmer žiadny priestor hororovým scénam, čo je v rámci žánru celkom problém. Celý film prakticky obsahuje len jednu hororovú scénu, dnes už kultové pomalé vychádzanie z televízie, ktorá je výborná a tak škoda, že tu už nič podobné nie je. Atmosféra je tu celkom dobrá, nepôsobí nejak výraznejšie hororovo, ale pre film je kladom a napätie je takmer nulové, asi v dvoch, troch scénach sa čiastočne prejaví, ale inak vôbec. S hereckým obsadením som spokojný, viac priestoru má len hlavné duo Nanako Matsushima a Hiroyuki Sanada, ktoré je bez problémov a ani vedľajšie postavy nesklamú. Hororová postava Samara je veľmi dobrá, veď prakticky ukázala smer hlavne japonským hororom na veľmi dlhú dobu, ale tu ju v jej hororovej podstate vidno len raz. Réžia celkovo je celkom dobrá, ale v rámci hororu moc nefunguje a technická stránka je výborná. Ring je kultový film, ktorý po mnohých stránkach ovplyvnil vývoj žánru, ale ja mám radšej mnohých jeho nasledovníkov, ktorí vynikajú väčším množstvom kvalitných hororových scén a prítomnosťou napätia. Ale aj Ring je dobrý film a rozhodne lepší ako jeho americký remake. Objektívna kvalita filmu- 72%, film sa páči mne na 64%. (22.07.2007)

Kdykoliv přede mnou někdo řekne Samara, mám chuť jej hodit do studny. Protože Sadako, aby bylo jasno. SADAKO! US remake je fajn, ale tomuhle nesahá ani po sloupnuté nehty z prstů. K blížícímu dvacetiletému výročí jsem si dal repete a je to tam pořád. To napětí, ten strach, ta atmosféra. Mám k tomu filmu zvláštní vztah. Když k nám přišel, měl jsem zrovna rozepsanou jednu povídku. A když jsem ten film viděl, bylo mi jasné, že tu povídku dopisovat nemusím a můžu ji rovnou zahodit. Protože mi její originalitu nikdo neuvěří. Ne, nebylo to "přesně o tom", ale figurovala v té povídce videokazeta a smrti na základě jejího zhlédnutí. No nic. Knihu, podle které byla natočena jsem četl až po mnoha letech po zhlédnutí tohohle. A je to jen dobře. Kniha je ještě lepší a děsivější. Takhle jsem si užil oboje. V mém soukormém žebříčku je pořadí následující: Kniha, Nakatův Ring, Verbinského remake. Ještě mě čeká korejská adaptace. (30.09.2017)

Jsem opravdu jediný, kdo považuje japonský originál za strašidelnější, řemeslně lépe zvládnutý a zkrátka celkově lepší film? U americké předělávky jsem se sice sem tam bál, ale nepůsobil na mě celou stopáž tísnivým dojmem, tak jako originál. Hudba, herecké výkony, všechno mi tu přijde excelentní. I ten záznam na kazetě je děsivější v japonštině. Nebo aspoň mě rozhodně víc vyděsil chlápek ukazující kamsi mumlající cosi s pytlem přes hlavu, než americký žebřík opřený o dům. Také konec mi tady přišel víc "katarzní", víc usazující. Tenhle film je svižný, sugestivní, má atmosféru.. a ano, je pekelně strašidelný. Jeden z mála hororů (teď mě napadá snad už jen Osvícení), co bych si sám v noci v opuštěné boudě uprostřed lesa vážně nepustil. (18.08.2008)

Pověst "Ringu" je doslova všeobjímající, vzhledem ke gigantickému množství populární J-hororů remakovaných v americe se dá říct že ještě mnohokrát překonala pověst přehypovaného Blair Witch Projectu - právě proto je tak těžké dívat se na tento film poprvé v době kdy už ho zná i každé druhé nemluvně. Mé očekávání nicméně bylo sice značné, ale ne tak přehnaně abych film, jen díky faktu že mu nedostál, musel úplně odsoudit. Takže horor to není špatný, ale o žádný zázrak se prostě nejedná a opravdu silné scény nabízí snad jen dvě. Ve zbytku děje, ačkoli se pravidlům filmové logiky nijak nevzpouzí a ani se nesnaží zaujmout lacinými triky, jde jen o místy až nepříliš nezajímavou mysteriózní detektviku. Každopádně v japonsku vzniklo i několik mnohem lepších hororů - například Kairo. 7/10 (30.01.2009)

Z tohto hororu som mala dosť rozporuplné pocity. Keby som ho vzhliadla skôr ako americký remake, je dosť možné, že by sa mi jeho ponurá a nevyspytateľná atmosféra páčila viac, ale tu musím tvrdiť skôr opak. V najstrašidelnejších scénach - ktoré Američania vyžmýkali do absolútneho maxima a prinútili diváka napnúť každú čiastočku tela a mysle, tu, naopak, boli podané komorne, ticho, nevyrušovane, a tvrdenie, že "Samara nikdy nespí" bolo plne rešpektované. Japonské filmy sú môjmu srdcu čoraz bližšie, ale nepopriem fakt, že americké spracovanie na mňa dýchalo skutočným napätím, vizuálnym temnom, lepšími hereckými výkonmi, hrozivejším klavírnym motívom a nechýbalo mu to najhlavnejšie - priestor určený pre diváka na zistenie, že Samara nie je žiadne vraždiace monštrum čoby krvilačný mutant z ktoréhokoľvek béčkového hororu. Ale že jej vraždenie má aj dostatočné motívy. Japonci dali prednosť vnútornej vyzretosti diváka, ale ja som z tohto hororu tak zúfalá nebola, hoci je jasné, že pre ázijské filmy je charakteristická hojná dávka sugestívnych variantov, takže aj keď sa na plátne zrovna nič nedeje, imaginárna sila vyžarujúca tajomným spôsobom ma uisťuje, že Japonci sú v znázornení nadprirodzena, experti. A to Američanom veľakrát nepopierateľne chýba. (19.09.2008)